Vědkyně cestující za zatměním: Moravu bych za Faerské ostrovy neměnila

Přibližně před týdnem se vrátila z Faerských ostrovů expedice vědců z Vysokého učení technického, kteří se tam vypravili pozorovat úplné zatmění Slunce. Jana Hoderová si zpět do Brna přivezla mnoho zážitků. „Doufám, že to nebylo naposled,“ ohlíží se v rozhovoru za expedicí.

Jana Hoderová, účastnice vědeckého pozorování zatmění Slunce. | foto: Michal Rapco, MF DNES

Tohle byla už osmá výprava vědců z VUT za úplným zatměním Slunce. Pokolikáté jste byla vy?
Ve skutečnosti byla devátá. Ta první byla ale neoficiální. Kolega Miloslav Druckmüller sbalil děti a kamarády a vyrazili do Maďarska. Byla to vyloženě akce nadšenců, pak se to teprve zvrhlo ve vědeckou výpravu. Já jsem ale byla letos poprvé a trochu doufám, že ne naposled.

Jak jste se k tomu dostala?
Jako slepý k houslím. Hodně jsem sledovala práci kolegy Druckmüllera a poměrně dobře se v ní orientovala. To on vytvořil systém na zpracování snímků ze zatmění Slunce. I tak jsem ale byla překvapená, když mě oslovil, abych se zúčastnila.

Nakonec se vám ale nevydařilo počasí a zatmění jste neviděli. To muselo být velké zklamání, když jste se na to připravovali několik měsíců předem.
Připravovali jsme se do poslední chvilky. V jednu chvíli i svitla naděje, že by se to možná mohlo protrhat, ale nevyšlo to. Pocity na závěr byly dost marné. Nenastala ta euforie.

Čtyřkou na Českou

Pravidelný seriál jihomoravské MF DNES. Rozhovor, který se odehrává v tramvaji cestou z brněnského hlavního nádraží na Českou. Tentokrát se s redaktorkou Dominikou Hromkovou svezla Jana Hoderová z VUT, která se vrátila z pozorování zatmění Slunce na Faerských ostrovech.

Jaký byl váš nejdobrodružnější zážitek?
Ještě o půlnoci před zatměním jsme nevěděli, na které místo pojedeme. Sledovali jsme satelitní snímky a měli jsme vytipovaná různá stanoviště na jihu, severu a západě. Podle toho, jak se vyvíjela oblačnost, jsme se v jednu hodinu v noci rozhodli, že pojedeme na sever. Ve dvě hodiny jsme dorazili na místo, do čtyř jsme stavěli stan, chystali techniku. Potom následovaly dvě hodiny spánku v autě a v šest hodin jsme pokračovali za deště, větru, v zimě. Děs běs.

Pracujete v Ústavu matematiky, na odboru počítačové grafiky a geometrie. Vždy jste k tomu směřovala?
Ano, určitě. Matematika byla mou prioritou od začátku. Geometrii jsem studovala na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a současně k tomu jsem si přibrala i obor Matematické inženýrství na tehdy Strojní fakultě VUT v Brně, což bylo patrně moje klíčové životní rozhodnutí. Ale to, že se člověk dostane až ke zpracování snímků ze zatmění Slunce, je naprostá a velice šťastná náhoda.

Pocházíte z Brna?
Bydlím v Blansku. V Brně pracuji a chodila jsem tady na vysokou školu. Pět let na Masarykovu univerzitu a dva roky na VUT. Tam jsem pak dokončila doktorské studium, jsem tam zaměstnaná a jsem na to pyšná. Samozřejmě ráda vzpomínám na svá studentská léta. Pořád mám Brno ráda právě díky jeho studentské atmosféře, je to mladé město. Dokonce jej mám radši než Blansko, protože tu trávím mnohem víc času.

Nevyměnila byste jižní Moravu za Faerské ostrovy?
Ani náhodou. Představa o Faerských ostrovech je docela mylná. Většina fotografií je taková idylická s modrou oblohou, ale v březnu tam modrá obloha fakt není.