Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vědec z Texasu zjistil, že u Strážnice kdysi bylo obrovské jezero

  17:45aktualizováno  17:45
Nedlouho poté, co u Věstonic možná ještě žili poslední lovci mamutů, vzniklo u dnešní Strážnice obrovské jezero. Na zajímavý objev přišli vědci teprve nedávno a vlastně náhodou. Badatelé řeku Moravu zkoumají již několik let.

Meandry. Po zániku jezera se řeka Morava začala zařezávat do jeho naplavenin. | foto: Zdeněk Kučera.

Vědci zkoumali naplaveniny řeky Moravy a chtěli je porovnat s vátými písky, které tvoří Moravskou Saharu.

Řeku Moravu zkoumá několik vědeckých pracovišť

* Výzkum naplavenin řeky Moravy začal v roce 2004, kdy Jaroslav Kadlec odebral několik profilů povodňových sedimentů z břehů řeky Moravy ve Strážnickém Pomoraví a zkoumal jejich vlastnosti na univerzitě v Michiganu.

* Poté vznikla myšlenka začít důkladněji zkoumat chování řeky vlivem klimatu a činností člověka. Grantová agentura Akademie věd na tuto problematiku udělila grantový projekt, do kterého se zapojila další vědecká pracoviště Akademie věd: Botanický ústav, Ústav anorganické chemie a Ústav jaderné fyziky. Rovněž pak Geografický ústav Masarykovy univerzity i geofyzikální firma G-Impuls.

* Po čtyřech letech projekt letos končí. Jeho výsledky už byly publikovány i v zahraničních odborných časopisech, protože mají mezinárodní význam.

"Je to území hned vedle nivy řeky, velké několik desítek čtverečních kilometrů a jeho povrch tvoří písčité duny. Velké překvapení nastalo, když jsme na Moravské Sahaře, v písčitém podloží pod dunami, našli sedimenty, které neuložil vítr, ale voda," popsal geolog Jaroslav Kadlec z Geologického ústavu Akademie věd ČR, který zkoumal i jeskyně Moravského krasu či jezero Bajkal.

Podle něj na existenci pradávného jezera vlastně přišel spolupracovník jejich výzkumného týmu, profesor Gary Kocurek z Texaské univerzity v Austinu.

"Je to jeden z největších odborníků na světě v tomto oboru, mimo jiné zkoumá ze satelitních snímků i naváté sedimenty na Marsu. A když přijel do pískovny u Bzence, tak zjistil, že tam nejsou sedimenty naváté větrem, ale že se zdejší písky ukládaly ve vodě," vysvětlil geolog.

Vodní plocha možná sahala až po Hodonín

Pak už vědci řešili, jak bylo jezero asi velké, kdy vzniklo, kdy zaniklo a proč. Podle nich vodní plocha pokrývala oblast od dnešních Napajedel ve Zlínském kraji až po Hodonín.

Stáří naplaveného písku a tedy i jezera určovali v laboratořích až v Indii a to pomocí metody, při které se musejí vzorky písku odebírat v naprosté tmě. Záznam o stáří sedimentů by se totiž znehodnotil podobně, jako když se na světlo vytáhne kinofilm. V pískovně si proto museli lehnout pod černou tlustou deku.

"Pomocí určení stáří naplavenin jsme zjistili, že jezero bylo v této oblasti zhruba před patnácti až čtrnácti tisíci lety," přiblížil Kadlec. Písek naplavený v bývalém jezeře se nachází nad současnou úrovní řeky Moravy a vědci proto museli přijít na to, jak a co koryto řeky kdysi přehradilo.

"Podle teorie, která se jeví jako velmi pravděpodobná, někdy před patnácti až dvaceti tisíci lety, když vrcholila poslední doba ledová, převládala větrná činnost. A na dolním toku Moravy vznikla velká pole písčitých dun. Postupně se na sebe duny naskládaly až do výše několika desítek metrů a tak se zřejmě údolí řeky Moravy přehradilo," míní Kadlec.

Zbytky vodních živočichů vědci nenašli

Jak jezero pravděpodobně vypadalo? Podle vědců bylo poměrně mělké, hluboké maximálně několik metrů. Zbytky ryb a dalších živočichů, kteří v něm žili, bohužel nenašli. "Naplaveniny jsou v tomto případě písky nebo štěrky a v takovém prostředí se málokdy zachovávají kosti," vysvětlil další člen výzkumného týmu Filip Stehlík.

Model prajezera, na kterém jsou znázorněny i písečné duny, které koryto

Model prajezera, na kterém jsou znázorněny i písečné duny, které koryto přehradily.

Z geologického hlediska neexistovalo jezero dlouho, "jen" jeden až dva tisíce let. Vědci si myslí, že pak s globální klimatickou změnou přišlo deštivější období, řeka Morava získala na síle a její proud písčité hráze postupně protrhl.

Odborníci navíc míní, že ještě před vznikem jezera byla řeka Morava daleko divočejší a kolem ní vedla mamutí "dálnice". Stáda těchto mohutných zvířat tudy putovala z Polska do Panonské nížiny. Jezero by ale pro ně bylo nepřekonatelnou překážkou, naštěstí vzniklo až poté, co mamuti z Moravy vymizeli.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivci vojenské historie si každý rok v říjnu připomínají ve Slatině památku...
Připomněli si jediného amerického vojáka, který za války zemřel v Brně

Willam L. Kiggins byl americký letec, kterého jako jediného sestřelili Němci za 2. světové války v bojové akci nad Brnem. Jeho památku si o víkendu letos...  celý článek

Marihuana (ilustrační snímek)
Nabídli známé sušenky s marihuanou, teď jim hrozí pět let ve vězení

Až pětiletý pobyt ve vězení hrozí mladému páru z Brna, který na návštěvě ve svém bytě pohostil kamarádku kávou a sušenkami. Že je v nich marihuana jí ale řekl...  celý článek

Plavecký bazén ve Znojmě.
Rodiče posílali peníze na plavání dětí, šly ale do trenérovy firmy

Peníze, které rodiče poslali do znojemského plaveckého oddílu, nešly za dětmi, ale do soukromé firmy jejich trenéra. Tomu teď hrozí trestní stíhání za...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.