"Jindy máme maximálně 160 až 170 výjezdů za 24 hodin, v posledních dnech, kdy udeřila extrémní vedra, jsme jich zaznamenali i více než o čtyři desítky víc, počet výjezdů nám teď neklesá pod dvě stě denně," potvrdil mluvčí zdravotní záchranné služby jihomoravského kraje Radek Turin.
Počet výjezdůjihomoravských záchranářů Květen 2009 |
Co se nemění, je skladba případů, k nimž záchranáři vyrážejí. Nejhůře vedra dopadají na kardiaky, astmatiky, chronicky nemocné a starší lidi. Ti nemívají takový pocit žízně, často málo pijí a dochází u nich k dehydrataci.
Nejkritičtější byl zatím 4. červenec s 247 výjezdy, což je druhý nejvyšší údaj od roku 2000.
V posledních dnech navíc zřejmě i kvůli mimořádnému zájmu o koupání stoupl také počet případů tonutí nebo utonutí, k nimž sanitky jezdí. Za uplynulý týden zdravotníci zachraňovali hned pět plavců, v Brně, Tasovicích, Vojkovicích nebo Pasohávkách, část z nich navíc stále bojují v nemocnicích o život. - čtěte také Dva tonoucí chlapci jsou v kritickém stavu v nemocnici
"Extrémní vedra obecně přispívají ke zhoršení zdravotního stavu, je to zvýšená zátěž pro organismus. Lidé by se měli vyvarovat pobytu na přímém slunci přes poledne, zvýšené fyzické námaze, chybět by neměla pokrývka hodin, lidé by měli pobývat venku ve stínu nebo uvnitř ve větrané místnosti," radí Turin.
Po obědě, kdy mozek odvede krev k jiným orgánům, je také ideální dopřát si siestu, je-li to možné.
"Situaci není dobré podceňovat, takové počasí znamená vyšší zátěž pro pacienty i samotné záchranáře. A to i ve srovnání s minulými lety za stejné období," dodává záchranář.
