Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Veletrhy Brno trápí pokles zájmu vystavovatelů

  8:51aktualizováno  8:51
Vedení společnosti Veletrhy Brno vždy rádo zdůrazňovalo, že je ekonomickým motorem Jihomoravského kraje. "Když přijede vystavovatel na veletrh a nechá na výstavišti korunu, tak další tři nechá v restauracích, hotelích, dopravě a ve službách," říká šéf BVV Jiří Škrla. Ale nyní tento motor poněkud zadrhává.

Generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Škrla | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Management akciové společnosti Veletrhy Brno letos kvůli hospodářské krizi počítá s desetiprocentním poklesem tržeb. Nemusí však jít o konečné číslo. "Může to být i víc. Situace se neustále vyvíjí. Před měsícem jsme ještě neměli představu o tom, že to bude tolik," uvedl generální ředitel výstaviště.

Pro nejdůležitější výstavní akce je rozhodující vývoj ve stavebnictví, strojírenském, elektrotechnickém a automobilovém průmyslu. Stavebnictví nyní zažívá útlum, automobilky nemají odbyt, a na ně navázané strojírenské firmy tak přicházejí o zakázky.

Firmy šetří a první položkou, kterou se obvykle rozhodnou omezit, jsou výdaje na propagaci. S nižšími příjmy budou muset počítat i firmy v regionu, kterým výstaviště dává vydělat.

Veletrhy Brno nyní hledají cesty, jak ušetřit desítky milionů korun. Loni v létě, kdy ještě všichni vesele utráceli, firmy bohatly a kapacita výstaviště nestačila poptávce, společnost Veletrhy Brno mohutně investovala.

Začal se stavět nový pavilon P. Obří hala, která bude po dokončení větší než dvě fotbalová hřiště, by měla stát téměř miliardu korun.

Autosalon Brno

"Pokud vystavovatelům nenabídneme odpovídající prostory, ohrožuje to naše nejdůležitější projekty," zdůvodňovalo tehdy vedení svůj investiční záměr. Těmi nejdůležitějšími projekty jsou pro brněnské výstaviště Autosalon a Mezinárodní strojírenský veletrh.

Úvěr se proměnil v noční můru

Úvěr ve výši několika stovek milionů, který si na výstavbu monstrózního pavilonu musely Veletrhy Brno vzít, se v době ekonomické krize proměnil v noční můru. "Abychom mohli zdravě fungovat a dostát požadavkům majitelů, budeme muset určitý objem nákladů snížit. S tím se dokážeme vyrovnat bez propouštění zaměstnanců," zdůraznil generální ředitel.

Prvořadou otázkou je teď pro výstaviště Autosalon. Ještě nedávno se plánovalo, že se veletrh prodlouží na dva víkendy. Teď se management snaží, aby automobilky na výstaviště vůbec dostal.

"Máme zájem veletrh udržet i v době, kdy se automobilkám vede hůře. I za cenu nižších tržeb a zisku," připustil Škrla. "Věřím, že Autosalon bude. Aby měl smysl, musí být postaven alespoň na dvaceti značkách," konstatoval ředitel.

S výraznějším propadem u dalších klíčových veletrhů, kterými jsou strojírenský a stavební, zatím management společnosti nepočítá. "Německo a Rakousko mají zájem o navyšování účasti na strojírenském veletrhu. Vnímají to jako možnost přístupu na český trh," uvedl Škrla.

Analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka tvrdí, že brněnské výstaviště nyní moc nepomůže exportérům. "Řada firem z kraje je exportně založená. Výstaviště jim může pomoci ke zviditelnění na zahraničních trzích. V současnosti však v zahraničí prostě poptávka po zboží chybí," konstatuje Marek Hatlapatka.

Krize některým veletrhům nahrává

Vedení společnosti Veletrhy Brno přiznává, že má starosti, ale druhým dechem dodává, že nejde onic dramatického. "Předpokládaný pokles tržeb o dvě stě milionů nás neohrozí," říká generální ředitel společnosti Jiří Škrla.

Z čeho pramení váš optimismus?
Skutečně nejde o nic dramatického. Předpokládaný pokles tržeb o dvě stě milionů nás neohrozí, protože už jsme zažili situaci, kdy příjmy klesly pod hranici 1,5 miliard korun a přesto jsme se rozvíjeli. Investovali do stavby nových pavilonů. Na přelomu tisíciletí tržby padaly až do roku 2003. To bylo období, kdy jsme odepsali Fibex (mezinárodní finanční a investiční veletrh, pozn. red.) a MDK (mezinárodní reklamní veletrh, pozn. red) a transformovali Salimu (potravinářský veletrh, pozn. red), Techagro (veletrh zemědělských strojů, pozn. red.) na dvouletý cyklus. Je zajímavé, že v době recese na přelomu tisíciletí veletrhy rostly. Pokles tržeb nastal, až když přišlo ekonomické oživení. V době recese firmy hledaly zakázky.

Není tato krize jiná? Máte firmám v době krize co nabídnout, když v zahraničí chybí poptávka po jejich zboží?
Představte si, že máme. Je to naopak. V minulých letech firmy říkaly, že nemají důvod chodit na veletrh, když mají zakázky. Základní funkci veletrhu – získání nových kontaktů a zakázek – stále plníme. Nehledě na to, že jedním z hlavních důvodů, proč jdou firmy na výstaviště, je udržení stávajících zákazníků. Proto jejich stánky vypadají jako restaurace. Během týdne k nim přijdou třeba dvě stovky zákazníků, to by je normálně stálo mnohem více času.
V době krize firmy možná na výstavišti nebudou stavět pozlacené paláce, ale na veletrhy půjdou, protože potřebují nové zakázky. Doba v některých oborech veletrhům nahrává.

Ve kterých?
Když se firmám vede hůř, je potřeba být aktivní a chodit na veletrhy. Už jsme se domluvili s několika bavorskými firmami, které mají zájem být na stavebním a strojírenském veletrhu. Německo a Rakousko má zájem o navyšování účasti na strojírenském veletrhu. Vnímají to jako možnost přístupu na český trh.

To ale zřejmě není případ Autosalonu. Jak bude veletrh letos vypadat?
To dnes nevím, ale věřím tomu, že bude. Aby měl smysl, musí být postavený alespoň na dvaceti značkách. My ho chceme udělat, protože to je prestižní veletrh. Musíme s tou branží dýchat a pomoci jí, protože jsme s nimi žili v dobách dobrých a chceme s nimi žít i v dobách zlých. Víme, že se zase odrazíme ode dna a že Autosalon bude zase na výsluní.

Jak těžké je v současné době přesvědčit firmy o tom, že mají jít na výstaviště?
Je to pracnější. Bude nás to stát daleko více úsilí a výsledek bude hubenější. Ale musíme to udělat. I za cenu toho, že budeme mít nižší objem tržeb a zisku.

S jakým poklesem tržeb počítáte?
V první polovině roku s desetiprocentním. Druhou polovinu roku vidíme velmi mlhavě.

To je reálný nebo optimistický odhad?
Může to být víc. Situace se neustále vyvíjí. Před měsícem jsme ještě neměli představu o tom, že to bude deset procent. Snažíme se ušetřit sto milionů.

Jak?
Dohodli jsme se, že přijmeme určitá opatření a náš plán jsme v Rotundě představili pěti stovkám zaměstnanců. Abychom mohli zdravě fungovat a dostát požadavkům majitelů, budeme muset určitý objem nákladů snížit. S tím se dokážeme vyrovnat bez propouštění zaměstnanců. Poškrtáme neefektivní náklady – děláme hubenější recepce, méně inzerujeme.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Voliči Pirátů a SPD se rozhodli na poslední chvíli, naznačuje průzkum

Až nečekaně mnoho voličů přešlo v právě skončených volbách do Sněmovny od ČSSD k ANO, tvrdí politologové z Masarykovy univerzity v Brně. Na jižní Moravě dělali...  celý článek

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.