Zlepšení dokazují i čísla za loňský rok, kdy společnost Veletrhy Brno dosáhla obratu 1,44 miliardy korun a očekává zisk 250 milionů, do nějž jsou ovšem zahrnuty i peníze za prodej hotelu Holiday Inn.
„Liché roky jsou vždycky o něco slabší, protože se nekoná Techagro, což je třetí největší evropská výstava zemědělské techniky. Ale i tak se dá loňský rok hodnotit jako úspěšný,“ pochvaluje si generální ředitel společnosti Jiří Kuliš.
Podle něj pozitivním výsledkům přeje příznivá ekonomická situace. Hospodaření vylepšují i tržby ze služeb pro partnery v cizině, ze kterých loni Veletrhům Brno připlulo víc než 374 milionů korun, z toho 151 milionů od bývalého akcionáře, firmy Messe Düsseldorf.
Vystavovatelé loni obsadili celkem 170 tisíc metrů čtverečních plochy a do areálu zamířilo 835 tisíc lidí.
„Areál rozhodně není mrtvý, jak nám někdy vyčítají. Když započteme montáže a demontáže, byl nějakým způsobem využitý víc než tři sta dnů v roce. Kromě veletrhů se tu koná celá řada konferencí a akcí pro odborníky a firmy,“ připomíná Kuliš.
Další desítky tisíc lidí ročně míří za výstavami, koncerty, plesy a festivaly včetně Majálesu.
Chystá se třetí etapa růstu
Právě s odkazem na stávající dobré zdraví vstupuje výstaviště do éry proměn. „Dvakrát v jeho devadesátileté historii prošel areál etapami významného stavebního rozvoje. Nyní stojí na prahu etapy třetí,“ avizuje Kuliš.
V areálu přibudou nové stavby, z nichž nejzásadnější pro výstavnictví bude pavilon D za zhruba 450 milionů korun. O jeho konečné podobě, která vzešla z diskusí architektů s památkáři, informovala jako první MF DNES minulý týden.
Nejvýznamnějším přírůstkem z pohledu města bude nová multifunkční hala pro 12 tisíc diváků za více než miliardu korun. I když primárně bude sloužit hokejové Kometě, počítá se s ní například i pro velké koncerty.
Kvůli ní padnou vzorové montované domky, ve kterých dlouhé roky hledají inspiraci ti, kdo chtějí stavět. Změní se také hranice areálu na západní straně.
„Ta se posune k pavilonům P a Z. Vznikne nová vstupní brána, plocha před ní pak bude sloužit jako parkoviště pro návštěvníky haly,“ předestírá Kuliš.
Vyroste také nový parkovací dům, lávka propojující výstaviště s koupalištěm Riviéra a výhledově se stále počítá s lanovkou do bohunického kampusu.
Mezi plánovaná vylepšení patří i modernizace starých budov. Za desítky milionů korun ročně veletrhy zmodernizují hlavně pavilon B z 50. let, který je velmi cenný díky mostovému jeřábu a speciálně vyztužené podlaze pro nadměrné exponáty, ale už nevyhovuje z hlediska interiéru a technologií.
Výstavnictví zůstane za plotem
Podle Kuliše je současná vize veletrhů reálná a konzultovaná s vedením města. „Věřím, že tím dáme jasný signál všem, kteří pochybují, že se výstaviště nemá jak rozvíjet, a nejraději by v areálu viděli jiné funkce než tu veletržní,“ konstatuje Kuliš.
Právě kolem využití areálu se ještě za vlády minulé koalice v čele s ANO rozpoutala bouřlivá diskuse, do níž se zapojili odborníci a v roce 2016 zřízená Kancelář architekta města. Tehdejší primátor Petr Vokřál (ANO) spolu s ní prosazovali větší otevření areálu lidem.
Kancelář proto vyhlásila urbanistickou soutěž za 7 milionů korun na podobu výstaviště v sousedství ulice Hlinky a Riviéry. Vzešla z ní řada návrhů, jak výstaviště začlenit do zástavby, například s promenádou, cyklostezkou kolem areálu nebo s byty v jeho části.
„S vedením společnosti jsme o tom mockrát diskutovali a jejich argumenty dávaly smysl. Výstaviště se v jistém smyslu otevře, bude napojené na multifunkční halu, ale část pro výstavy zůstane oddělená, protože plní unikátní funkci,“ vysvětluje náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS).
Exprimátor Vokřál však trvá na tom, že zpřístupnění areálu nijak výstavám neuškodí. „Vždy jsem zdůrazňoval, že veletržnictví je a zůstane prioritou. Otevření areálu lidem by ale toto nijak neohrozilo. Brno by dostalo zcela jiný rozměr jako při Majálesech, kulturních akcích, nebo jak tomu bylo při festivalu Re:publika,“ míní Vokřál.
