Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Středověký hroznový dresink zažívá renesanci. Na trh ho uvede Nestarec

  7:11aktualizováno  7:11
Jezdil po vinicích Moravského Žižkova na traktoru a svážel z nich hrozny. Ještě úplně zelené. Podivín, říkali si možná kolemjdoucí. Jenže Milan Nestarec moc dobře věděl, co dělá. Sbíral surovinu pro nový produkt svého rodinného vinařství.

Vinař Milan Nestarec uvede na trh speciální dresink z kyselých hroznů - verjus. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Na český trh se totiž pomalu vrací kdysi tradiční kyselé dochucovadlo z nezralých hroznů, kterému se francouzsky říká verjus.

V dávných dobách, kdy Evropa netušila nic o existenci původně indického citronu, se k ochucení jídla používala kyselá šťáva z nezralých plodů. Právě hrozny byly v mnohých zemích nejoblíbenější.

Fotogalerie

"Verjus se u nás běžně používal předtím, než se sem dostal citron, a v dnešní době zažívá renesanci. V ostatní Evropě a Spojených státech už je známější," říká Nestarec.

Do přípravy verjusu se letos pustil úplně poprvé. Svou značku uvede už za několik týdnů.

"Zatím ho k nám dovážejí třeba vinaři z Rakouska. Vedou ho jako doplňkový produkt. Je po něm poptávka v restauracích i u lidí, které baví vařit," podotýká.

Verjus funguje jako alternativa citronu, limetky nebo vinného octa. Je možné ho použít na dochucení salátu, vytvoření zálivek, dresinků nebo marinování masa. "Je to takový kyselý mošt s hroznovou vůní," přibližuje Nestarec.

Hroznová šťáva má oproti ostatním kyselícím prostředkům navíc některé výhody.

"Protože její kyselost má stejný základ jako víno, neruší při konzumaci pokrmu chuť vína, jak je to u vinného octa a citronové šťávy. Je vhodná zejména v masitých pokrmech, ke kterým je podáváno víno," uvádí internetová Dadalova kuchařka.

K pití se dá verjus kombinovat s minerálkou a drceným ledem nebo použít do koktejlů. Je také součástí dijonské hořčice.

Návrat ke kořenům. Jen víno, nic víc

Verjusem doplní Nestarec svou řadu přírodních vín. Vinařství prodává vlastní vína teprve od roku 2011. Jeho pětadvacetiletý šéf patří mezi vinaři k těm nejmladším. Od většiny ostatních se odlišuje tím, že pití vyrábí bez přísad.

"Je to určitý návrat ke kořenům, k tomu, jak se víno dělalo vždycky. Do mainstreamového vína se dnes přidávají různé konzervanty, kvasinky, enzymy a další přípravky. To já dělat nechci," říká Nestarec.

Čistě rodinný podnik má zatím kapacitu třicet tisíc lahví ročně. V budoucnu by si mohl sáhnout i na padesát tisíc. Dál už by utrpěla kvalita, a rodina by navíc produkci neuhlídala sama. Přírodní víno se pozná například podle toho, že v lahvi není úplně čisté.

"Nechává se dlouho zrát na vlastních kalech a na kvasnicích. Nefiltruje se ani nečiří, vyčistí se samo. Není sice jako blesk, ale je čisté," vysvětluje Nestarec.

"Na dně lahve si pak sedne ještě zbytkový kal. Kaly mají velký redukční potenciál a drží víno v kondici," dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

RegioJet má ve flotile už kolem dvou stovek osobních vozů.
Na trati Brno - Praha pojede víc vlaků. Regionálním spojům hrozí zpoždění

Od prosince má mezi Prahou a jižní Moravou jezdit už šestadvacet vlaků tam i zpět, pak přibude ještě jeden. Kraj se ale bojí zpožďování regionálních linek.  celý článek

Interiér Žarošské kaple obsahuje vzácné náhrobky z 15. až 17. století.
Kaple v Bučovicích nepatří církvi, ale městu, odhalila stará smlouva

Další neúspěch má za sebou římskokatolická církev, která se u soudu domáhala získání kaple Žarošských v Bučovicích. Drobnou sakrální stavbu, která stojí v...  celý článek

Tak vypadá ranní špička kolem ulice Křenová
Brno sužují kolony aut a zpoždění trolejbusů. Město odsune opravy

Kolony a půlhodinové zpoždění, které není výjimkou. Tak to v posledních dnech vypadá v Brně kvůli uzavírce Křenové ulice, kde se opravuje parovod. Vedení města...  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.