Ještě před pár dny stály v areálu stany připravené přijmout uprchlíky, kteří nelegálně překročili hranice země. Poté, co hasiči tábor sbalili, brána areálu se zavřela. Teď tam vzniká další věznice na jižní Moravě a zaplní se již brzy.
Vězni se sem měli nastěhovat už v pondělí. Generální ředitelství Vězeňské služby ČR ale termín pozdrželo. Podle mluvčí břeclavské věznice Ivy Bednářové by měli první trestanci do Poštorné dorazit nejpozději do konce listopadu.
„Půjde o vězně, kteří mají nejmírnější režim ostrahy, tedy dohled a dozor,“ uklidňuje Iva Bednářová případné obavy Břeclavanů.
V Poštorné nebudou tedy žádné těžké kriminální kalibry. Trest si tam odpykají například pachatelé nedbalostních přečinů, neplatiči alimentů, viníci dopravních nehod a podobně.
V obou zmíněných režimech věznice mohou odsouzení po dobu trestu většinou dojíždět pracovat mimo její areál, ve věznici s dohledem se navíc mohou volně pohybovat a s povolením ředitele také navštěvovat kulturní a sportovní akce či bohoslužby mimo ni.
Výběr konkrétních trestanců, kteří budou převezeni do poštorenské káznice, je v režii generálního ředitelství.
„My jsme ovšem projevili přání, aby to byli, pokud možno, vyučení zedníci, elektrikáři nebo instalatéři, kteří by se podíleli na dobudování nového vězeňského areálu,“ naznačila Bednářová, že tento vězeňský předvoj si svoji trestnici bude muset zčásti dokončit sám.
Vězni vyrábějí svíčky, firma je chválí
Práce pro vězně bude, hůře se shánějí dozorci Podle budoucí sestavy v celách pak správa zařízení vyhodnotí, zda odsouzení budou moci pracovat také mimo vězeňský areál, například u podnikatelů v Břeclavi a okolí. Pracovní sílu vězňů využívá třeba výrobna svíček Krab Brno, která spolupracuje už třetím rokem s věznicí v Rapoticích nedaleko Náměšti nad Oslavou.
„Vězni zaměstnaní v naší firmě jsou dle mého soudu velmi slušní a ochotní. Na jedno místo jsou nachystaní tři další, takže o toto vyvedení z každodenní rutiny a možnost kontaktu s okolním světem je obrovský zájem,“ zdůraznil spolumajitel firmy Krab Brno Aleš Zeman.
Paradoxně větší problém najít pracovní sílu má právě nově vznikající poštorenská věznice. Ta stále hledá zaměstnance především do ostrahy.
„Posíláme jim poměrně hodně uchazečů. Bohužel ne každý projde sítem podmínek, které jsou pro tuto práci nutné. Tedy testy fyzické zdatnosti a psychotesty. Pokud vím, má věznice velmi malou úspěšnost v hledání nových sil,“ uvedl ředitel břeclavského úřadu práce Lubomír Marko.
Podle něj věznice mírně personálně posílila i v administrativě. Přijala psychologa, sociálního pracovníka i vychovatele.
Pro Břeclavany není kontakt s vězni žádnou novinkou. Jedna věznice s téměř dvěma sty obyvateli už stojí přímo v centru města mezi soudem a knihovnou. Není nic neobvyklého potkat se s eskortou, která doprovází vězně, třeba u lékařů. A šance na takové setkání se zdvojnásobí.
Plány v Břeclavi překazila Klausova amnestie
K dosavadní dvoustovce trestanců z centra Břeclavi přibude stejné množství v Poštorné. „Předpokládáme, že tohoto počtu v novém zařízení dosáhneme do konce příštího roku,“ podotkla mluvčí věznice.
Věznice se v Poštorné měla otevírat už v roce 2013. Tehdy však záměr překazila amnestie prezidenta Václava Klause. Celkově bylo amnestií prominuto více než 111 tisíc trestů a ve vězeňských celách, do té doby přeplněných, bylo náhle místa víc než dost. Nové nebyly potřeba, a tak břeclavský projekt usnul.
Aktuální je znovu až nyní, kdy většina věznic opět dosahuje téměř stoprocentní obsazenosti. Jen v samotné Břeclavi si nyní odpykává trest 184 odsouzených. Káznice je využitá z více než 95 procent. Ostatní jihomoravská střediska jsou na tom podobně.
Obsazenost věznice v Brně činí 70 procent, ve Znojmě 89 procent, v Kuřimi dokonce 120 procent. 17 z 35 zařízení v Česku už přesáhlo 100 procent své kapacity.
