Vinař Zbyněk Vaďura z Polešovic ukazuje hrozny odrůdy Chardonnay ve vinohradu Novosady, které napadla plíseň révová

Vinař Zbyněk Vaďura z Polešovic ukazuje hrozny odrůdy Chardonnay ve vinohradu Novosady, které napadla plíseň révová | foto: Jan Karásek, MAFRA

Vína se tolik neurodilo, vinaři ho vyrobí z moštu z ciziny

  • 1
Vinaři letos odhadují o polovinu nižší úrodu hroznů. Někteří proto chtějí dovážet mošt z Rakouska či jiných zemí. Pokud ale víno při prodeji správně neoznačí, riskují problémy při kontrolách Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Sklizeň hroznů některých odrůd začne ve větší míře až v následujících týdnech. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem lze kvůli nemocem a počasí čekat zhruba o 40 až 50 procent nižší výnosy. V jednotlivých regionech se budou pohybovat na úrovni tří až čtyř tun z jednoho hektaru.

"Asi dvě třetiny spotřeby vína se budou muset dovézt," uvedl tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček. Ze zemí Evropské unie to přitom podle něj jde bez problémů, nesmí se však zapomenout na povinný údaj o zemi původu.

Někteří si pomůžou moštem z Rakouska

Některé vinaře však letošní neúroda ohrožuje existenčně. "Ve vinohradě nemám ani hrozen, tlak peronospory byl tak silný, že mi na keřích nezbylo vůbec nic. Musím si ale nějak poradit, protože příjmy z prodeje jsou pro mě důležité. Koupím proto mošt z Rakouska, abych naplnil sudy," říká jeden z vinařů v Mikulovské oblasti.

Konzument požadující moravské víno tak nebude mít jistotu, že jej skutečně získá. "Hrozny či mošty ze zahraničí se do Česka samozřejmě dovážet mohou, pak z nich ale nelze vyrobit vína s tradičními českými označeními jakostní víno či jakostní víno s přívlastkem," vysvětlila mluvčí inspekce Martina Šmídtová.

Podle ní lze z takto dovezené suroviny vyrobit pouze vína stolní. V případě, že by vinař vydával víno ze zahraniční suroviny za tuzemské, může dostat za klamání spotřebitele citelnou pokutu – řádově od desetitisíců až po miliony.

"Kontroly provádíme a využíváme k tomu povinnou vinařskou a účetní evidenci," doplnila mluvčí. Z obchodních dokladů a výkupních lístků tak může inspekce zjistit, zda hrozny pocházejí skutečně od pěstitele, který je na dokladu uveden. Lze také srovnat objem dodaných hroznů vzhledem k rozloze příslušné vinice.

Vinař: Fígle s označením jsou riziko

Žádné obavy z letoška naopak nemá Josef Valihrach z Krumvíře, který letos obhájil prestižní titul Vinař roku. Podle něj nemohou být všechny roky vynikající. "Určitě budeme mít jen svoje hrozny, protože jsme se o vinohrady dobře postarali," říká vinař.

Navíc má zásoby vína z minulých let. Vydávání dovozové suroviny za domácí označil za nebezpečí pro tuzemský trh, ale také pro neznalého spotřebitele. "Já sám bych do takového rizika nešel," zdůraznil vinař.

Spotřebitelé mají podle mluvčí inspekce jednoduché vodítko. Pokud si koupí nápoj označený jakostní víno, zemské víno nebo jakostní víno s přívlastkem, jedná se vždy o víno tuzemského původu. Na etiketě bude i vinařská oblast, kde byly hrozny vypěstovány. U stolních vín musí být uvedena země původu, a protože se často jedná o směsi, používá se například "směs vín z EU". Loni inspekce zkontrolovala 1 175 vzorků neboli šarží vín.