Vinař Jan Stávek dává svým vínům neobvyklé názvy.

Vinař Jan Stávek dává svým vínům neobvyklé názvy. | foto: Radek Miča, MAFRA

Vinař z Němčiček rozlévá hostům „Áčko“ nebo „Dědovu večerku“

  • 0
Každé víno má svůj příběh. Když jej ten, kdo víno pije, zná, mnohem víc si vína váží. A mnohem raději se k němu vrací. Na to sází i vinař Jan Stávek z Němčiček na Břeclavsku. Každé jeho víno vypráví něco z minulosti jeho rodiny. A aby příběh nezůstal konzumentům utajen, vetkl jej vinař i do názvu.

Kdo chce víno od Jana Stávka, musí se ve vinotéce ptát třeba po Áčku, Karmazínu nebo Dědově večerce. Kuriózní jména nevznikla jen tak. Například Áčko má svůj původ v dřívějším rozdělování odrůd.

"Dříve se odrůdy řadily do několika tříd v závislosti na kvalitě hroznů a jejich vhodnosti pro výrobu vín. Třídy nesly označení I.A, I.B, II.A, stolní a tak dále. Do nejlepší třídy patřily mimo jiné také odrůdy Sauvignon, Rulandské bílé a Pálava a právě z těchto tří je vyrobeno víno Áčko," vysvětluje Jan Stávek.

Vinař Jan Stávek dává svým vínům neobvyklé názvy.

Původně byl tento název pouze pracovní, pak jej však rodina Stávků začala pro své cuvée používat oficiálně. Podobně jako Dědovu večerku. "Večerka je lidový název pro méně rozšířenou odrůdu Veltlínské červené rané. Tato odrůda je díky své ranosti používána převážně pro výrobu burčáků. I možná proto je tak málo rozšířená ve víně, protože se téměř veškeré množství prodá právě v podobě kvasicího moštu," popisuje odrůdu Stávek.

Její nízký obsah kyselin je podle něj největším rizikem, a proto není lehké s touto odrůdou ve sklepě pracovat, protože nešetrné zásahy mohou vést k fádnosti vína.

Vzpomínka na rodinnou tradici

"Náš dědeček Josef Stávek ale Večerku dělal vždy zajímavě svěží, s příjemnou kyselinkou. Dlouho jsme všichni dumali nad tajemstvím tohoto jeho umu, až se nám jednou svěřil, že do hroznů Veltlínského červeného raného přidává část Vlašáku, tedy Ryzlinku vlašského, odrůdu s výraznou kyselinou," vysvětluje.

Toto cuvée je tedy vzpomínkou na rodinnou tradici a ukázkou, že správně zvoleným poměrem odrůd lze vyrobit z běžně fádní odrůdy víno veselého typu. "Ostatně takový byl náš děda," říká němčičský vinař.

Vinař Jan Stávek dává svým vínům neobvyklé názvy.

Neobvyklý, ale o to více tradiční je název Karmazín. V předminulém století se tak na jižní Moravě a hlavně v Němčičkách říkalo Frankovce.

"Doposud nemáme jasno, jestli název vznikl kvůli barvě této odrůdy nebo má pojmenování souvislost se stejnojmennou starou odrůdou jablek," říká Jan Stávek, který Karmazínem nazval víno, jehož dominantní část tvoří právě odrůda Frankovka.

Jméno podle viniční trati nebo výrobní technologie

Ještě podivněji zní pojmenování Špigle-Bočky. Nicméně vysvětlení původu názvu tohoto rosé je celkem prozaické. Jméno mu dala viniční trať, ze kterého pochází hrozny na jeho výrobu.

A co zákazník dostane, když si objedná Lokus bílý či červený? Na stůl mu přinesou víno, k jehož pojmenování Stávka inspirovalo víno z ostrova Madeira vyrobené stejnou technologií.

"Moravská podoba čerpala z názvu, který znamená vyhraněnou oblast - lokus, ze které mohou pocházet hrozny na jeho výrobu. Pouze tedy z Moravské vinařské podoblasti," vysvětluje vinař, v jehož vinařství vznikají i vína likérová či jiné speciality. Mimo jiné likér z rakytníku, který má řadu léčivých účinků.