„Lidé nákupem vína s touto známkou motivují vinaře k zatravňování meziřadí a nepoužívání pesticidů určených k hubení hlodavců,“ vysvětluje koordinátorka projektu Kateřina Poledníková.
Třetím kritériem je to, že víno musí pocházet z viniční trati, kde se v daném roce sysel vyskytuje. Na Hnanicku to je viniční trať Knížecí vrch. Splněno má třeba Vinný sklep U hafana.
„Vinici obhospodařujeme šetrně dlouhodobě a máme ji zatravněnou. Známku považujeme za výsledek našeho citlivého hospodaření, což má přirozeně pozitivní vliv i na výsledný produkt – víno. A přináší nám i novou energii do další práce,“ říká Milada Kadlecová.
Prozatím to totiž funguje tak, že je známka vinařům nabídnuta. Vznikla totiž teprve na jaře letošního roku a celý projekt je v počátcích. Také proto, že o syslovi často vinaři ani nevědí. „Ve vinicích nedělá žádné škody. A přestože je zvíře aktivní ve dne a dá se na vinici vidět, je drobný a vinaři si jej při práci prostě nevšimnou,“ říká Poledníková.
Nepoužívají žádné pesticidy ani herbicidy
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech. |
Zapojit se do projektu bylo snadné i pro Vinařství Špetíci.
„Již sedm let pečujeme o vinici v ekologickém systému hospodaření a třetím rokem jsme certifikovanými výrobci bio vín. V meziřadí máme vysetou speciální směs bylin k trvalému ozelenění. Nepoužíváme žádné pesticidy ani herbicidy. Rostliny chráníme jen feromony a dravými roztoči,“ popisuje Věra Špetíková.
Proces získání známky trvá zhruba jeden měsíc. Vinaři, kteří vědí o tom, že mají ve vinici sysla, se mohou o známku i sami přihlásit. „Tak získá systém udělování známek další rozměr – s pomocí vinařů můžeme lépe mapovat výskyt, což je pro ochranu syslů zcela zásadní informace,“ podotýká Poledníková.
Sysel obecný je v současnosti jeden z nejvzácnějších savců Evropy. Dříve byl přitom vnímán jako polní škůdce. Na jeho úbytek měly vliv hlavně změny v zemědělském hospodaření, jež u nás nastaly po druhé světové válce. Populace syslů, která se zabydlela v Hnanicích, sem přišla z Rakouska.
„Tam, kde blízko sebe sousedí vinice na obou stranách hranice, mohou sysli přeběhnout a usadit se na české straně. Pokud tam tedy najdou vhodné prostředí. Takovými místy jsou v současnosti Valtice a Hnanice,“ dodala Poledníková.
