Společnosti Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice vítězství v soutěži Vinařství roku v předchozích letech několikrát o fous uniklo.
Vyšlo to až letos.
„Když něco děláte dlouhodobě, s láskou a poctivě, tak vás to baví a pak i ten úspěch se dostaví. Možná jsem idealista, ale věřím tomu,“ směje se šéf společnosti.
Udělali jste ve firmě nějaké razantní změny, na které porota právě letos slyšela?
To určitě ne. Vinařina není tak dynamická. Vlastně je velmi konzervativní, protože bezesporu patří mezi nejstarší podnikatelské obory. Všechny změny probíhají pozvolna, krok za krokem. Například čtyři roky trvá, než začne plodit mladý vinohrad a dávat dobrá vína. I zavádění a odzkoušení nových technologií nějakou dobu trvá. Takže úspěch vinařství je dlouhodobá mravenčí práce zahrnující péči o zákazníka, turistický ruch a především kroky k udržení dobré kvality vína v delším časovém horizontu. Základ každého úspěchu je ve vinohradě. Tím, že máme velkou surovinovou základnu, jsme schopni každoročně udělat špičková vína. A pak úspěch zákonitě přijde. Dlouhodobě patříme k nejlepším vinařstvím v republice. Nejde to však samo a pořád na tom musíme pracovat, pořád je co zlepšovat.
Co pro vás čerstvé ocenění Vinařství roku 2014 znamená?
Když předseda hodnotící komise a výborný vinařský odborník František Mádl o nás řekne, že jsme jedním z pilířů tuzemského vinařství s týmem nadšených vinařských odborníků s citem pro osvětovou a společenskou činnost, znamená to pro nás obrovské uznání celé naší práce, ale také obrovský závazek do dalších let.
Co porotu soutěže zajímalo?
Jedním z nejdůležitějších hodnotících kritérií jsou úspěchy na prestižních domácích výstavách, jako je Salon vín, Valtické vinné trhy, Oenoforum a další. V Salonu vín patříme dlouhodobě mezi nejúspěšnější vinařství. Už v loňském roce jsme do něj poslali stý vzorek a letos přidali další. Měří se i úspěchy na zahraničních výstavách a pochopitelně také práce v agroturistice a dalších vinařských službách. Porota hodnotila i oblast vinohradnickou. Jsme největším pěstitelem révy v České republice, ale i jedním z největších množitelů. Navíc pracujeme s novinkami. Během posledních tří let jsme uvedli na trh nové odrůdy, jako je Cabernet Blanc, Tramín žlutý nebo Bouvierův hrozen. Všechny jsou velmi úspěšné na výstavách i u našich zákazníků.
Chateau Valtice
|
Takže milovníci vína nejsou tak konzervativní, že by zůstávali věrní jen tradičním odrůdám, ale berou i novinky?
Zákazníci dle mých zkušeností nemají příliš rádi inovace například na etiketách. Naopak velmi u nás oceňují, když se rozrůstá škála nabízených vín. Naši přátelé mají zájem o vinařské novinky, rádi ochutnávají něco nového, zajímají se, jak odrůdy vznikly, jak se dostaly na Moravu, kde přesně jsme je vysázeli. Rádi se podívají i do vinohradů. V České republice je to trochu jinak než ve světě, kde se jednotlivé oblasti více specializují na konkrétní odrůdy. U nás se odrůdová škála neustále rozšiřuje a lidé to oceňují. A hlavně nás to baví.
Půjdete tímto směrem i dál?
Určitě. Kromě pestrosti odrůd zkoušíme také různé technologické postupy a rádi se inspirujeme i ve světě. Takto jsme se například inspirovali pří výrobě barriquového sektu (barriquové či barriquované víno zraje v dubových sudech, které se k tomu používají maximálně třikrát – pozn. red.). Nikdo to v České republice nikdy nezkusil, ale výsledek je fantastický. Vůbec rádi se také vracíme k tradičním postupům, kdy některá vína (i bílá) leží na dřevěných sudech a podobně. Máme velký arzenál barriquových i nebarriquových sudů, díky nimž si s víny hrajeme a rádi ukazujeme, že i na Moravě se dají udělat špičková jak bílá, tak i červená vína.
Lidi do Valtic lákají také různé vaše akce. Co všechno děláte?
Hrozně nás baví si s vínem i u vína hrát. Proto děláme různé akce a soutěže pro naše klienty, jako jsou putování po vinicích pěšky i na kole, včetně vrchařské prémie s názvem „Kdo dosáhne nejrychleji vrcholu“. Pořádáme již několikátý ročník retro vinobraní spojeného s mistrovstvím světa ve sběru hroznů, různé kulinářské akce a podobně.
Jste rodinný podnik. Funguje to?
Něco funguje dobře, něco ještě líp. Je jasné, že nemůžeme mít na vše vždy stejný názor. To by snad ani nebylo zdravé. Důležitá je však snaha nalézt kompromis.
Nehádáte se u nedělních obědů?
To ne, nehádáme se. Já mám na starosti obchod a marketing, táta vinohrady a pozemky a bratr výrobu a kvalitu vína. Kolikrát se v práci ani nestihneme potkat. Potom vše probíráme právě u těch nedělních obědů. Někdy je to trochu monotematické. Většina našich hovorů se týká jenom vína. Protéká zkrátka naším životem pořád.
Hodně se teď řeší boj proti nepoctivým vinařům. Chystá se nový zákon. Je podle vás vůbec potřeba?
Věřím, že novela zákona je krokem číslo jedna k tomu, aby se trh zprůhlednil. Pokud počet defektních vín, která zachytí inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ročně vzroste o sto až dvě stě procent, tak to něco dokazuje. Jsem přesvědčen, že i pro slušné vinotéky, které s vínem dobře a poctivě pracují, to bude přínosné. Pokud však nyní nic neuděláme, může to skončit skutečně špatně.
Je tak problematické naše vinařství, nebo ten problém jde ze zahraničí?
Určitě to není problém skutečných moravských vinařství. Žádný vinař, který chodí celý rok pracovat do vinohradů, pečuje o ně, bojuje s počasím a s řadou dalších faktorů, které mohou úrodu poškodit, přeci nedá do vína ve finále chemická barviva. To jsou úplně jiné typy podnikatelů, které nelze nazývat vinaři. Jsou to míchači a překupníci. Každý skutečný vinař vám rád své vinařství ukáže, pochlubí se, co vybudoval a jak vína vyrábí. Kdo nechce ukázat výrobu vína, zřejmě ví proč.
Loni vinaře postihl deštivý podzim, plísně a neúroda. Jak to bylo u vás?
Rok nebyl špatný co do kvality. Ale hlavně byla malá úroda. Letos proto s vínem trochu šetříme. Je to však součástí naší dlouhodobé filozofie. Nechodíme s mladými víny příliš brzo na trh, dokud vína nejsou ve stoprocentní kondici. Ta nejlepší velká vína potřebují svůj čas, minimálně půl roku, než se dají do lahve, aby se dostala do správné kondice. I to však záleží na daném ročníku. Máme ještě relativně dost vín z roku 2013, díky čemuž máme ještě dost kvalitních vín z aktuálního ročníku, která se teď dostávají do špičkové kondice. No a budeme věřit, že rok 2015 nám nadělí víc.
Loni jste přidali do názvu Chateau Valtice. Dosud jste byly jen Vinné sklepy Valtice. Už si na to zákazníci zvykli?
Chateau Valtice je naše značka, kterou vinařství používá stovky let a je na trhu solidně zavedená. My jsme se rozhodli, že ji implementujeme i do názvu, už z toho důvodu, že název Vinné sklepy Valtice se nám zdá dlouhý. Za socialismu se výraz chateau moc „nenosil“. Teď postupně budeme používat i jako název vinařství jen Chateau Valtice.
Jaký jste vy sám piják vína?
Piju takový objem, který je doporučovaný lékaři. Ovšem těmi ve Francii nebo v Itálii. U nás jsou lékaři většinou ještě opatrní a doporučují tři až čtyři deci denně. Ve Francii či v Itálii se doporučuje sedmička. Tomu já se blížím a vůbec se za to nestydím. Vínko si vždy musíte vychutnat v klidu a to samo už je léčebná terapie. Rád nad tímto tématem diskutuji s profesorem Šamánkem (významný český dětský kardiolog Milan Šamánek – pozn. red.), který je zastáncem pravidelného, ale pochopitelně střídmého pití alkoholu. Víno je lék a to je stovky let potvrzená pravda.
