Křišťál k výrobě zbraní, pravěké pohárky i kus jantaru svědčící o obchodním styku s Pobaltím. To je jen zlomek archeologických skvostů z vinice Šobes, které dokazují, že byla s přestávkami osídlena po sedm tisíc let. Vždycky se tu dobře žilo – ostroh ze tří stran chránila řeka a dařilo se tu vinicím i zemědělství obecně.
Dvouletý archeologický výzkum na jedné z nejlepších a nejstarších vinic Evropy je důležitým milníkem. Potvrdil, že patří k historicky nejzajímavějším místům na jižní Moravě. Je i jedním z argumentů – a nutným předpokladem – pro zápis lokality v Podyjí na seznam památek UNESCO.
Majitel Šobesu, výrobce vína Znovín Znojmo, s tímto nápadem přišel před pěti lety. Jenže zatímco se nedávno výčet českých památek na seznamu světového dědictví rozšířil o hřebčín v Kladrubech a hornickou krajinu v Krušnohoří, v Podyjí se snaha zatím nikam neposunula, vůbec nepodal žádost o zápis.
Zdůvodňuje to nedostatečnou iniciativou ze strany nedalekého města Znojma. „Musí se spojit víc nadšenců – město a další firmy nebo organizace, abychom to dokázali zrealizovat,“ tvrdí ředitel firmy Pavel Vajčner.
Podle místostarosty Znojma Jakuba Malačky (ČSSD) by město mohlo být myšlence zápisu maximálně nápomocno, ale poukazuje na to, že jsou za dědictví UNESCO prohlašovány spíše soubory. Příkladem je třeba zapsání posvátné hory na Kanárských ostrovech společně s okolní krajinou, parkem Risco Caido.
Šobes je jedním z nejlepších míst pro vinice v Evropě
„Nabízí se různé kombinace pro případnou žádost – Šobes s národním parkem Podyjí jako celkem, s nějakou okolní obcí, nebo přímo se Znojmem,“ přemítá Malačka.
Společná žádost je podle Vajčnera dobrý nápad. „Žijeme v přesvědčení, že všechny významné vinařské státy mají jednu dvě oblasti v UNESCO, naše republika by si taky jednu zasloužila. Jsme ale na začátku, doteď jsme sbírali podklady,“ zopakoval.
Šobes se počítá mezi deset nejlepších poloh pro pěstování vína v Evropě. Kamenitá a kyselá hlína na rulovém podkladě přes den nasává sluneční teplo a v noci je intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se tak podobá podmínkám třeba na Rýně či v údolí francouzské Rhôny.
Turismus bude nutné regulovat
Společný zápis s Podyjím má sice logiku – vinice leží v samém srdci národního parku – ale i zádrhel. Správci národního parku zapsání do UNESCO spíše nepodporují. „Bojíme se zejména nezvladatelného přílivu turistů, který by byl ohrožením pro přírodu našeho relativně malého území,“ vysvětluje asistent ředitele národního parku David Grossmann.
I místostarosta Malačka mluví na jedné straně o obrovské reklamě pro celý region, ale i příkladech extrémního přetížení turisty, kdy se musí regulovat návštěvnost.
Odborník na cestovní ruch Pavel Kovařík tyhle obavy chápe, ale nesdílí. „Je to spíše o rozvoji návštěvnické infrastruktury, která by pomáhala držet turismus pod kontrolou,“ myslí si.
Podyjí kritéria pro UNESCO nesplňuje
Ve Znojmě se o UNESCO mluvilo už v roce 2008. Na globální mapu nejcennějších kulturních a přírodních pamětihodností chtěl tehdejší starosta Petr Nezveda nominovat nejprve samotné historické jádro města a rotundu svaté Kateřiny.
Podobné lokality už ovšem zapsané jsou. Proto následoval nápad využít napojení středověkého centra města na lesoparky a Podyjí. Ministerstvo životního prostředí mu ale tehdy řeklo, že je společné zapsání jako smíšené památky málo reálné. A podle aktuálního vyjádření resortu pro MF DNES tento názor trvá.
Navíc jeho devět let stará studie zabývající se potenciálem světového přírodního dědictví na území České republiky říká, že Podyjí z odborného hlediska kritéria pro zařazení na seznam UNESCO nesplňuje.
Slovanské hradiště to zkusí znovu
Zatímco zápis Šobesu se tak stále pohybuje na úrovni spekulací, další jihomoravský adept už je na čekacím, takzvaném národním indikativním seznamu. Přeshraniční projekt nazvaný „Památky Velké Moravy: Slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel svaté Margity Antiochijské v Kopčanech“ už před pěti lety zhodnotili úředníci.
Jenže doporučili, aby se na něm dál pracovalo. „Po stažení druhé žádosti bylo dohodnuto, že třetí nebude několik let podávána,“ přiblížil vedoucí slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek.
Hradiště musí kromě některých stavebních úprav a vybudování nové stálé expozice také vyhodnotit desetileté archeologické výzkumy.
„Pokud se podaří průkazně zformulovat výjimečnou světovou hodnotu lokality, je možné její budoucí předložení k posouzení k zápisu,“ potvrzuje mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušová spolu s tím, že zápis do UNESCO je obecně poměrně zdlouhavý a složitý proces, který nelze realizovat za pár let.
Na seznamu světového dědictví je z jižní Moravy už Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat v Brně. Podle Kovaříka je UNESCO známka prestiže, podle níž se orientují zejména zahraniční návštěvníci, a to i přesto, že zapsaných památek či lokalit každým rokem přibývá.
