Projekt developera Maršálka kritizovali politici i místní, kteří se obávali, že ve skutečnosti vybuduje obyčejnou ubytovnu. Po dohodě, kterou vyjednalo vedení Brna, si však můžou oddechnout.
„Na jednání se zástupcem developerské společnosti jsme se předběžně domluvili na odkupu dotčeného pozemku. Teď ale požadujeme od městské části vyjádření, jakou částkou se na tom bude podílet a na kolik vyjde následný projekt. A také zda bude udržitelný a finančně soběstačný. Požadujeme také, aby městská část přišla s návrhem na využití plochy v souladu s územním plánem,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Maršálek, který stojí i za mrakodrapem AZ Tower, chtěl dlouho i navzdory kritice stavět. Proč nakonec změnil názor, zatím nevysvětlil, redakci v pondělí nezvedal telefon.
Podle vinohradského starosty Jiřího Čejky (nez.) však developer souhlasil s prodejem pouze pod podmínkou, že na projektu neprodělá.
„Myslím, že kupní cena se bude pohybovat kolem dvaceti milionů korun, přičemž parcelu získal za patnáct. Musel ale vynaložit další peníze na projekt. Jako městská část jsme připraveni na odkup pozemku přispět. O konkrétní částce budeme jednat,“ nastínil Čejka.
Na místě radní plánují vytvořit klidovou zónu, což územní plán povoluje. „Chceme vysadit nové stromy. Dále uvažujeme o zřízení hřiště na pétanque, minigolfového či dětského hřiště s prolézačkami, ale i psím výběhu, nějakém vodním prvku a venkovním grilu. Prostě hledáme variantu pro co nejširší veřejnost,“ přiblížil Čejka, kterému místní vyčítají, že Maršálkův projekt původně „potichu“ schválil.
Podle Jitky Ivičičové (KDU-ČSL), opoziční zastupitelky a kritičky výstavby areálu Go Up, by se do příprav měla zapojit i stavební komise.
„Zřídila se na náš popud. Jejími členy jsou odborníci, jejichž prostřednictvím by se na vytváření budoucí podoby území mohla podílet i opozice,“ má jasno Ivičičová, která upozorňovala, že plánovaná rekreace mezi paneláky je jen zástěrkou pro bydlení.
A to kvůli tomu, že tam měly vzniknout byty od 1+kk až 4+kk. Spolu s dalšími opozičními zastupiteli poukazovala i na fakt, že centrum má vyrůst u rušných silnic blízko spalovny. Vlnu odporu pak projekt vyvolal také u místních, z nichž někteří v nátlaku vyhrožovali, že se z Vinohrad odstěhují.
Čejka později kvůli projektu svolal mimořádné jednání zastupitelstva, na které přišly asi dvě stovky místních. I tam občané vedení městské části obviňovali, že o projektu vědělo a mlčelo.
Tenkrát ještě Maršálek tvrdil, že bude stavět stůj co stůj, protože má všechna povolení. Jasné ne totiž řekli plánům investora jen vinohradští radní. Městská část byla však jediná z 38 institucí, která zaujala odmítavý postoj. Proto se do jednání vložilo město.
