Že i přes stále rostoucí mzdy chybí firmám na jižní Moravě tisíce pracovníků, je už víceméně setrvalý stav. Jenže zdaleka už nejde jen o výrobu a IT. Nedostatek lidí se dotýká i jihomoravského klenotu – vinařství.
Poptávka po lidech je výrazně vyšší, než kolik jich do oboru přichází a vůbec trh práce nabízí. Navíc jde o činnost, která musí bavit a člověk by se při ní měl vyvarovat přepočítávání peněz na hodinu. A tak v jihomoravských vinohradech pracují stále častěji cizinci nebo rovnou stroje.
Největší problém je sehnat lidi na nárazové práce – řez, vázání, sběr hroznů. Za ně se odměna běžně pohybuje mezi 100 až 120 korunami za hodinu.
„Už bohužel vymírají šikovné ‚vinohradnické babky‘. Pro ně to byl tradiční a každoroční přivýdělek k důchodu. Nic se jim nemuselo vysvětlovat, byly zvyklé hodně pracovat, povídaly si veselé historky a vše plynulo v přátelské a poklidné atmosféře,“ povzdechla si Lenka Maloňová z Vinařství Vican, kde najímají pracanty za zahraničí, nejčastěji ze Slovenska.
Pořizují stroje, ale ty nemohou použít na všechno
Jenže s jejich ochotou pracovat ani kvalifikací to prý není nijak slavné. Podle šéfa Vinařského fondu Jaroslava Machovce se proto řada vinařských společností vybavuje nákladnou mechanizací.
„Přesto jde o poměrně palčivý problém, stroje vše nezvládnou. Dříve se dali zajistit pracovníci přímo ve vinařských obcích, což je dnes ojedinělé. Vinaři tak jdou cestou jako všichni – přes pracovní agentury,“ podotkl.
A tak lze kromě slovenštiny ve vinicích často slyšet i ukrajinštinu či moldavštinu. Třeba ve Vinařství Volařík, které přes pracovní úřad získalo čtyři Ukrajince na krátkodobé tříměsíční vízum. Jenže už ví, že na příští rok jich potřebuje nejméně osm a rovnou na půl roku.
„Ideální by bylo mít opakovaně ty samé pracovníky, kteří už prošli zaškolením a praxí. To ale zákony zatím neumožňují. Pokud se to nebude řešit, bude to mít negativní vliv na celou naši ekonomiku, protože problém s nedostatkem pracovníků má celý výrobní sektor. A Češi o takovou práci prostě nemají zájem,“ prohlásil ředitel firmy Miroslav Volařík.
Sílu do vinohradů z domácích zdrojů už prakticky není možné najít ani podle šéfa Svazu vinařů České republiky Martina Půčka.
„Velmi bychom uvítali dohodu s ukrajinskou stranou. Tam je spousta lidí ochotných přijít pracovat, ale brání tomu legislativní a vízová bariéra,“ řekl Půček. Přitom podle jeho výpočtů by vinařský obor, v němž pracuje přes 18 tisíc lidí, aktuálně pokryl 2 500 nových zaměstnanců.
Z absolventa rovnou ředitelem vinařství
Na rozdíl od dělníků není až takový problém u kvalifikovaných vinařů. I o ně se ale v posledních letech firmy perou.
„Střední vinařská škola ve Valticích každoročně eviduje velký zájem z řad výrobců vína o absolventy. Poptávka je vyšší než nabídka. Prakticky neevidují studenta, který by nenašel uplatnění,“ poukázal Machovec.
Mojmír Baroň, vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, zaznamenal, že schopnější studenti jsou rozebíráni už na škole. A někteří z nich dokonce končí studium již v pozici ředitele vinařství.
„Prakticky všichni odcházejí do praxe v oboru, ale je to i na pozice obchodní, marketingové, do laboratoří nebo kontrolních orgánů. Situace se jistě v následujících letech nezlepší. Firmy by to mohlo motivovat například ke stipendijním programům pro studenty, jak je tomu běžné v technických oborech už dlouhá léta,“ prohlásil Baroň.
Vedle školy jsou důležité i zkušenosti z rodiny, tvrdí vinaři
Vinař Roman Fabig by zase ocenil, aby ze školy odcházeli „hotoví“ vinaři. „V Rakousku musejí při studiu absolvovat roční stáže ve vinařství. Ze škol tedy pak vychází plně připraveni pro pracovní trh. Tohle u nás žalostně chybí a problém je v celém systému přípravy studentů,“ podotkl Fabig.
Podle jiných ale záleží na velikosti vinařství. „Většina podniků je založena na rodinách, a proto kvalifikovaná síla není až tak nezbytná, neboť odborníkem je přímo majitel. U větších společností je situace pochopitelně jiná, tam musí být část zaměstnanců úzce specializována,“ poznamenal Jiří Maděřič z Vinařské asociace ČR.
I Maloňová z Vinařství Vican se domnívá, že k tomu, aby člověk vyráběl dobré víno, nutně nepotřebuje vinařskou školu. Stačí posbírat zkušenosti v rodině a pak na svoje bedra převzít také zodpovědnost za chod rodinného podniku.
„Jinak, i když to možná na první pohled nevypadá, ve vinařství nejsou nějaké extra velké výdělky. Přece jen k tomu, abyste vyrobili dobré víno, potřebujete kvalitní surovinu a dobré technologie. A do toho jdou peníze primárně. Většina vinařů to dělá hlavně srdcem a s láskou. Pokud by měli počítat, kolik mají opravdu na hodinu, tak by asi zaplakali. I to může být důvodem, proč mladých vinařů zase až tak moc nepřibývá a proč i oni často končí někde v zahraničí,“ dodala.
