Pomohla jim busta, která asi před patnácti lety vznikla po antropologickém výzkumu, když se odkryl hrob markraběte moravského a římského krále v kostele sv. Tomáše.
Virtuální podoba bude do konce roku k vidění na hradu Špilberk na výstavě Jošt Lucemburský, moravský král nekrál.
„Jsme první v Česku, kteří vytvořili moderní podobu nějakého panovníka,“ oznamuje Petr Vachůt z oddělení archeologie Muzea města Brna.
Letos se koná Lucemburský rok, který připomíná významný panovnický rod. „Chtěli jsme se také připojit, proto jsme vymysleli vytvoření moderní podoby Jošta,“ uvedl Vachůt.
„Jošt je výrazně maskulinní typ, značí to mohutná spodní čelist s bradou,“ podotkla Helena Lukášová z Ateliéru grafického designu a multimédií na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.
Jošt byl obr s předsunutou dolní čelistí
Markrabě byl také velmi vysoký. „Měřil přes 180 centimetrů. Strýce Karla IV. převyšoval o deset centimetrů,“ přiblížila Petra Urbanová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Vědci objevili drobné vazby na ostatní Lucemburky, ale robustností se Jošt od příbuzných lišil. „Výrazně u něj dominovala předsunutá dolní čelist, která ho odlišovala,“ sdělila Urbanová.
Jošta autoři vyobrazili ve věku čtyřiceti až devětačtyřiceti let, přestože zemřel v 56 letech. „Chtěli jsme Jošta vytvořit na vrcholu jeho politické moci,“ objasnila Urbanová.
Dobovou podobu autoři skládali z různých pramenů. „Jošt je pořádně zaznamenaný jen ve dvou materiálech, a to není dostačující. Takže jsme dál čerpali z doby Karla IV., který se naopak nechával často vyobrazovat, aby se na něj nezapomnělo,“ přiblížil historik Ctibor Ostrý z Muzea města Brna.
Barvu vlasů si vědci půjčili od Karla IV.
Reálnou barvu očí a vlasů Jošta autoři nezjistili, protože se nepodařilo odebrat DNA. „Jediná možnost nápodoby barev byla porovnání s Lucemburky,“ sdělil Vachůt.
„Od Karla IV. jsme si půjčili barvu vlasů, kterou měl na obrazech a přidali jsme mírné prošedivění, které Joštovi pravděpodobně vzniklo vlivem množství politických problémů, které řešil,“ popsal Ostrý.
Dále tvůrci nahlíželi do francouzské, polské a české módy z poloviny 14. století, sledovali náhrobky a dobové předměty, které se považovaly za honosné. „Jošta jsme oblékli do brokátu a přidali výšivku orlic jako znak Moravy,“ dodal Ostrý.
„Model jsme vytvářeli podle předchozích výzkumů, k dispozici jsme měli dva sádrové odlitky. Našim úkolem bylo převést tyto odlitky do digitální podoby. Použili jsme metodu 3D laserového skenování a počítačové modelování měkkých tkání,“ líčí Urbanová.
Model bylo potřeba upravit, zkompletovat lebku s čelistmi a dotvořit vypadané řezáky. Odborníci kombinovali anatomický přístup se statistickým. „Použili jsme některá data pro průměrného Evropana, například na tloušťku měkkých tkání nebo velikost očních koulí,“ uvedla Urbanová.
Tisklo se čtyřicet hodin
Výroba v 3D tiskárně pak trvala čtyřicet hodin. „Po vrstvách tlustých desetinu milimetru se postupně nanášela tavenina,“ sdělil Aleš Juránek z firmy MCAE Systems, která vyrábí 3D tisk. Tisk busty stojí více než 50 tisíc korun. Příští rok autoři plánují vytvořit stejnými metodami podobizny moravských Přemyslovců.
Jošt Lucemburský zemřel v roce 1411 a je pohřbený v kostele svatého Tomáše v Brně. V roce 1999 vědci otevřeli hrobku a zahájili antropologický výzkum. Výstupem byla rekonstrukce busty, která není úplně přesná.
Dalším moderním zobrazením Jošta je jezdecká socha Jaroslava Róny na Moravském náměstí z minulého roku. „Rónova Alegorie odvahy je jediná jezdecká socha Lucemburka na světě,“ uvedl Vachůt.
2. listopadu 2015 |
