Stát přispěje hospodářsky a sociálně ohroženým územím. Na jihu Moravy jde konkrétně o Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Moravský Krumlov a Znojmo včetně jejich správních obvodů. V případě dobrých projektů by každý z nich mohl získat přes 492 milionů korun.
„Podpora lokální ekonomiky a hospodářského růstu těchto regionů skrze investice do rozvoje podnikatelského prostředí je velice žádoucí,“ říká ředitel regionální kanceláře CzechInvest v Brně Vít Čermák.
I ekonom Masarykovy univerzity Filip Hrůza investice, jež mají slabší regiony ekonomicky povzbudit, vítá. Mohou odstranit nerovnost mezi Brnem a zbytkem kraje, aby lidé do metropole tolik neutíkali.
„Tyto investice slouží k tomu, aby se lidé nepřesouvali do největších měst, kde je koncentrace kapitálu, pracovních míst, nabídky služeb a lidí. Není cílem standardizované a všude stejné území. Smyslem je, aby nedocházelo k vytváření ostrůvků, které jsou na tom hospodářsky hůř než zbytek regionu,“ vysvětluje.
Chtějí technologické parky i školu
A města už plánují, na co by mohla peníze použít. Například pro Kyjovsko je klíčové udržet v regionu mladé lidi a projektů, jak tomu napomoct, má na stole několik. Třeba podporu podnikavých lidí formou speciálních kurzů a vybudování technologického zázemí pro začínající podnikatele.
„Připravujeme i rozšíření zdejší průmyslové zóny Traktorka. Atraktivní plochy pro podnikání s kvalitní infrastrukturou jsou při vyjednáváních s firmami o možnostech jejich vstupu do regionu klíčové,“ popisuje starosta Kyjova František Lukl (STAN).
Jedním z ambicióznějších cílů je pak vybudovat v Kyjově detašované pracoviště některé ze zavedených vysokých škol s navazujícím inovačním centrem. „Co nejdříve chceme oslovit představitele vzdělávacích institucí a nabídnout jim spolupráci a vhodné prostory pro tento záměr,“ dodává Lukl.
I Veselí nad Moravou má spoustu plánů pro rozvoj a modernizaci. Za zmínku rozhodně stojí například aktuálně etapovitě budovaná průmyslová zóna, která má za cíl podpořit zaměstnanost ve městě a potažmo celém regionu, nebo vybudování Rezidence Nová tržnice – polyfunkčních domů, kde mohou podnikatelé nalézt moderní zázemí.
„Projektů, které stojí za zmínku, je na naší radnici celá řada, budeme rádi, pokud na modernizaci a inovaci města nalezneme financování také z tohoto akčního plánu vlády, avšak bližší a konkrétní informace budeme schopni poskytnout až ve chvíli, kdy nám bude konkrétní částka opravdu poskytnuta,“ vysvětluje mluvčí Žaneta Jančaříková.
Znojmo nedopatřením opomenuli
Projekty k nedávno odsouhlasené podpoře měst také teprve upřesní Hodonín. „Projektů, kterých by se mohla tato podpora týkat, by mohlo být více, například pomoc při řešení nezaměstnanosti, dopravní obslužnosti, zdravotní péče, zmírnění následků klimatických změn. O podpoře a konkrétních projektech bude rozhodovat vedení města,“ poukazuje mluvčí radnice Josef Horníček.
Menší problém se schváleným akčním plánem řeší Znojmo, jež v jedné příloze vláda, nejspíš nedopatřením, opomněla uvést. „Vzhledem k tomu, že ale v analýze, hlavním dokumentu, Znojmo uvedeno je, tak počítáme, že se podpora bude vztahovat i na nás a určitě o ni budeme žádat,“ avizuje starosta Znojma Jakub Malačka (ČSSD).
Shodou okolností měl videokonferenci s Jihomoravským inovačním centrem, s nímž řeší, jakým směrem podporu podnikání zaměřit, aby byli schopni projekty přizpůsobit specifikům Znojemska.
„Teprve poté určíme, na co konkrétního budeme peníze žádat. Je sice super mít k penězům přístup, ale musí být skutečně efektivně utraceny a co nejvíce cíleně, takže my nejdříve pracujeme na tomto,“ doplňuje Malačka.
Potřeba jsou i investice do lidí
Podle Čermáka z CzechInvestu je možné odliv mladých vzdělaných lidí řešit právě podporou podnikatelského prostředí – skrze budování lokálních technologických parků, podnikatelských hubů na straně jedné a vytvářením prostředí pro investice s vyšší přidanou hodnotou na straně druhé.
„Záměry města Kyjova i Veselí nad Moravou podporujeme a s vedením obcí jsme dlouhodobě v kontaktu. Také na Znojemsku a Hodonínsku cítíme značnou potřebu realizace těchto typů projektů, které povedou k rozvoji lokální ekonomiky, posílení zaměstnanosti a pomohou zmírnit dopady koronavirové pandemie v sektoru cestovního ruchu. Ten je v této části Jihomoravského kraje totiž velmi silně zastoupen. Jsme k dispozici pro konzultace jejich aktuálních potřeb a rozvojových záměrů,“ nabízí Čermák.
Byť se ekonomovi Hrůzovi zdá charakter projektů, které města plánují, jako dobrá cesta i do budoucna k vytvoření podnikatelské infrastruktury a přilákání i udržení kvalifikovaných lidí, aby z regionu neutíkali, chybí mu řečené „B“.
„Vláda navrhuje investice do fyzického kapitálu, do budov, ale měly by plynout i do lidského kapitálu, to mi tady chybí. Tedy do vzdělávání, podpory celoživotního vzdělávání. Když zvýšíte vzdělanost, zvýší se produktivita a s tím i mzdy,“ uzavírá ekonom.
