Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Splachují hygienické potřeby. Popice ucpané kanály stály už statisíce

  10:21aktualizováno  10:21
Havarijní čety vyrážejí stále častěji k ucpaným stokám nebo čerpadlům. Náklady jdou do stovek tisíců korun. Viník je přitom docela nenápadný – vlhčené ubrousky nebo třeba vatové tyčinky do uší.

Ilustrační snímek | foto:  Michal Šula, MAFRA

Obrovský špunt se letos utvořil v kanalizaci pod Popicemi na Břeclavsku. Těsně před čistírnou odpadních vod se stoka ucpala a splašky začaly vyvěrat kanály ven na ulici. „Když si na to vzpomenu, ještě teď je mi špatně,“ přiznává starosta Popic Marek Sekanina (SNK).

Na obrovský chuchvalec ztuhlého tuku se tehdy nalepilo všechno možné, co lidé do záchodové mísy vyhodili. Čistírna odpadních vod přestala fungovat a v Popicích i sousedním Strachotíně některé domácnosti vůbec nemohly odvádět vodu do kanalizační sítě.

„Museli jsme povolat čisticí vůz, který tlakem vody špunt rozbil a stoku zase zprůchodnil,“ popisuje Sekanina. Trvalo to sotva tři čtvrtě hodiny, přesto celá akce stála obec téměř deset tisíc korun. Mnohem dráž – až na 300 tisíc – Popické již dříve vyšlo hlavní čerpadlo v čistírně odpadních vod, které museli pořídit právě kvůli obyvatelům, kteří do kanalizace posílají kdeco.

„Lidé se bohužel neumí chovat. Teď jsem byl u známého, který mi vyprávěl, jak jeho nájemníci házeli do kanalizace vlhčené ubrousky, až ucpali celou přípojku k hlavnímu řadu. Museli těch asi třicet metrů prokopat,“ dává starosta k dobru nedávnou historku.

Vlhčené ubrousky se na rozdíl od toaletního papíru nerozloží

Popičtí přitom podobnou havárii nezažili zdaleka jako jediní. Podobné potíže řeší snad každá druhá obec nejen na jižní Moravě. V kanalizaci totiž končí ledacos. Největší problém přitom dělají tuky z fritéz, ale třeba i motorové oleje. A na ně pak nalepené obyčejné hygienické vatové tyčinky na čištění uší, a hlavně zmíněné vlhčené ubrousky. Do záchodů ale lidé vhazují také utěrky a textilie, dámské vložky, či dokonce papírové dětské pleny obsahující buničinu a nerozložitelnou igelitovou složku.

„Vlhčené ubrousky jsou vyrobeny ze syntetického materiálu, který je velmi houževnatý, nerozkládá se, a naopak poškozuje čerpadla, zacpává mechaniku a další zařízení, přes něž prochází,“ vysvětluje Iva Šebková, mluvčí Vodárenské akciové společnosti, pod niž spadá velká část jižní Moravy.

Na rozdíl od obyčejného toaletního papíru, který se ve vodě rychle rozloží, se ubrousky zachycují v záhybech či kříženích stokové sítě. V důsledku se snižuje průtok, ucpávají se čerpadla na přečerpávacích zařízeních, která pak vodaři musí vyměňovat. A zanášejí se také jemné strojní česle na čistírnách odpadních vod, jež je pak třeba ručně čistit.

„Celkově se tak komplikuje provoz kanalizace, prodražuje jej to a způsobuje to problémy se zpracováním, protože může docházet ke zpětnému vzdouvání odpadní vody,“ podotýká Šebková. Náklady jdou do statisíců. A splašková voda pak může zatopit nejen kanalizaci, ale i suterény přilehlých domů.

Pravidelné čištění stok? Nutnost

Spolu s tím, jak v posledních letech prodej vlhčených ubrousků roste, je problém stále palčivější. Zatímco ještě před pár lety takové starosti vůbec neznali, dnes pracovníci Vodárenské akciové společnosti řeší tyto problémy prakticky každý týden, a to ve všech lokalitách, kde provozují kanalizační síť. Na jižní Moravě tedy na Blanensku, Brněnsku i Znojemsku.

Brněnské vodárny a kanalizace, které se starají o stoky v krajském městě, za loňský rok vytěžily a odvezly 785 tun takzvaných shrabků. Tedy hrubých nečistot, které se dostávají s odpadními vodami na čistírnu odpadních vod a nerozloží se. Jde přitom o číslo z jediné čistírny v Modřicích.

Loni se také podařilo vyčistit 320 kilometrů brněnských stok. Zatímco v dřívějších letech to zdaleka nebyla hlavní náplň pracovníků údržby, dnes by se kanalizace bez pravidelného čištění ucpala.

„Systematickým a pravidelným čištěním je podmíněn bezpečný provoz zejména vybraných objektů, jako jsou shybky, lapáky písků, podchody a retenční nádrže. Pravidelnou údržbu vyžadují i vybrané stoky zejména v oblastech údolních niv kolem řek Svratky a Svitavy, kde minimální spády způsobují usazování splaveného materiálu,“ vysvětluje mluvčí brněnské společnosti Renata Hermanová.

V obou podnicích potvrzují, že vyhazování nerozložitelných látek do kanalizace je jedním z největších problémů, které řeší. Proto také vedou cílenou informační kampaň. „V lokalitách, kde se nám ve spolupráci s obcemi podařilo informovat lidi o závažnosti tohoto problému, se to projevilo snížením počtu problémů na kanalizační síti a bylo to velmi poznat i na celé stokové síti,“ dodává Šebková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pár hodin po dramatickém přepadení zakončeného střelbou strážníka byla
Zdrogovaný muž chtěl zapálit benzinku, když ujížděl, naboural tři auta

Zdrogovaný čtyřiašedesátiletý muž se v neděli odpoledne pokusil zapálit čerpací stanici v Černé Hoře na Blanensku. Koupil si tam do kanystrů benzin a...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Politologové Masarykovy univerzity varují před volbou populistů
VIDEO: Pozor na hesla o korupci a uprchlících, varují politologové

Používají velice zjednodušený pohled na složité problémy. Často schovávají komplikovaná témata za jednoduchá a chytlavá slova. Politologové z brněnské...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.