Muži v maskáčích a pevných botách procházejí podél Dyje od nádrže Nové Mlýny a bedlivě se rozhlížejí kolem sebe a vyhlížejí sebemenší pohyb ptáků. Prsty na spoušti při tom ale nemají. Jejich jedinou výzbrojí je dalekohled, speciální formulář a velká trpělivost. Nejsou to totiž myslivci. Patří k dobrovolníkům, ochráncům přírody či skautům, kteří o víkendu na jižní Moravě sčítali například desítku tisíc hus.
„Děláme to v době, kdy se vodní ptáci shromažďují na místech zimování. Řadu ptáků v hnízdním období totiž není šance spočítat. Jsou rozptýleni na ploše statisíců čtverečních kilometrů a neexistuje možnost, jak takovou rozlohu pokrýt,“ vysvětlil Josef Chytil z Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově, který se sčítání věnuje už čtvrt století.
Kraj se i díky němu tak opět zapojil do každoročního celosvětového sčítání vodních ptáků, které odborníkům pomáhá určit, jak si jednotlivé druhy vedou a kde jsou pro ně nejvýznamnější místa, či jak reagují na rozdílné teploty.
A bez jihomoravských čísel by údaje České republiky odesílané do mezinárodního centra byly podstatně nižší. Kraj si i díky jeho nádržím vodní ptáci oblíbili nejvíce.
Jižní Morava je tak „rozporcována“ na zhruba dvě stovky oblastí, ve kterých dobrovolníci ptáky mohou sčítat. A musejí se při tom pečlivě dívat na hodinky a vycházet z dlouholetých zkušeností. Třeba husy se dají sčítat jen těsně při ranním rozletu. A odborníci občas narazí na vzácné druhy. „Například husa malá nebo berneška rudokrká. Jednu jsme objevili,“ raduje se Chytil.
Celorepublikově je za sčítání ptáků zodpovědná Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky budou z většiny známy zhruba na konci ledna.
