Do bývalých nádrží návštěvníci sejdou po novém schodišti, předtím, když ještě nebyly přístupné veřejnosti, se do nich totiž vstupovalo jen úzkou šachtou. Naskytne se jim tak působivý pohled shora na šest metrů vysoký vodojem s nasvícenými kamennými exponáty.
„Jde o první brněnské vodojemy, které se otevírají pro veřejnost. Navíc jsou poslední zpřístupněnou částí hradu,“ vyzdvihl mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek. Dominanta v centru města má tak nové lákadlo pro letošní turistickou sezonu. Přestože návštěvníci musí nejdřív zdolat kopec k hradu, odměnou jim v horkých letních dnech bude příjemně chladná teplota uvnitř vodojemu.
Nová stálá expozice Chrám kamene ve dvou bývalých nádržích ukrývá přes tři desítky kamenných artefaktů. Nejstarším přesně datovaným exponátem je náhrobník Alberta z Krosna z roku 1399, rektora kostela sv. Mikuláše, který stával na dnešním náměstí Svobody.
„Adaptací obou nádrží získalo muzeum atraktivní prostor pro vystavení exponátů dokumentujících zaniklé městské kostely, paláce a hřbitovy. Zvlášť zajímavé jsou fragmenty z takzvané Královské kaple nebo konzola s mužskou tváří z Židovské brány. Celé expozici dominují boží muka z roku 1494 od Valeriana Planera,“ přiblížil kurátor sbírky lapidária Filip Kyrc.
Exponáty lapidária byly prvně vystaveny už v roce 1908 v ambitu bývalého dominikánského kláštera a zůstaly zde i po jeho úpravách na sídlo městské správy ve 30. letech minulého století.
„Myšlenka využít pro lapidárium bývalé špilberské vodojemy vznikla už před čtvrt stoletím. Jejich impozantní dispozice evokující chrámový prostor tak dnes získává nové využití přinášející návštěvníkům Špilberku nevšední zážitek,“ přiblížil ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian a dodal, že prohlídky jsou s průvodcem a čtyřikrát za den.
Starší cihlový i druhý mladší železobetonový vodojem jsou technickou památkou. „Vodojemy byly vybudovány jako součást vodovodní sítě Brna. Sloužily k zásobování města pitnou vodou, která se do nich čerpala z řeky Svratky v Pisárkách. Starší je ze začátku 70. let 19. století, novější z roku 1900,“ připomněl Ciprian.
Rekonstrukce, jež je poslední etapou oprav hradu a zahrnovala i opravu severního dvora, přišla na téměř sto milionů korun, pokryla ji evropská dotace. Myšlenka využít pro lapidárium bývalé špilberské vodojemy přitom vznikla už před čtvrt stoletím.
V roce 2015 na ni pak město chtělo využít stomilionovou evropskou dotaci. K tomu však nedošlo. „Výběrové řízení na zhotovitele se tehdy protáhlo natolik, že nebylo možné stihnout termín, dokdy musela být dotace vyčerpaná,“ dodal Ciprian.
