"Všechny potřebné formality jsou už připravené. Zbývá jen v pátek dopoledne nachystat volební místnost," uvedla například zapisovatelka volební komise na městském úřadě v Adamově Iveta Henková.
Čas na poslední přípravu mají i voliči. Ti, kteří nechtějí volit v místě svého trvalého bydliště, musí například nejpozději ve středu do čtyř hodin odpoledne požádat o voličský průkaz. Například ve Znojmě tak zatím učinilo 110 voličů a úřednici očekávají ještě další žádosti.
Organizátoři očekávají, že první prezidentské volby v historii Česka budou časově méně náročné než například nedávné volby krajské.
"Volební lístky se totiž nijak neupravují a stačí je jen spočítat. Předpokládáme tedy, že výsledky budeme mít k dispozici nejpozději do sobotních šesti hodin večer," uvedla vedoucí správního odboru jihomoravského krajského úřadu Eva Sychrová.
Bez inspirace od lídrů velkých stran
Nikdo si ovšem zatím netroufá odhadovat, jak nakonec volby dopadnou. A to ani na regionální úrovni.
"Dalo by se například počítat s tím, že na jižní Moravě získá větší podporu lidovecká kandidátka Zuzana Roithová. Tento kraj je totiž tradiční baštou lidovců. Je to ale jen odhad založený na tom, že známe sociodemografické charakteristiky lidoveckých voličů," uvedl politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity.
Souhlasí s ním i jeho kolega Michal Pink. "Předpovědi chování voličů jsou vždy založeny na dlouhodobém pozorování. A prezidentská volba je první v historii," připomněl Pink.
Impulsem pro voliče by ještě mohlo být například to, kdyby svoji podporu některému kandidátovi vyjádřili regionální političtí lídři. "Například lidovec Stanislav Juránek nebo hejtman a sociální demokrat Michal Hašek. To se ovšem zatím nestalo," upřesňuje Pink.
Své členy se nesnaží ovlivnit například ani brněnská židovská obec. Právě k židovskému původu se hlásí prezidentský kandidát Jan Fischer a Brno má druhou nejpočetnější obec v Česku. "I přesto je však počet jejích členů z hlediska prezidentských voleb zcela zanedbatelný," konstatoval Pink.
Sympatie vs. taktika
Voliči se tak rozhodují jen na základě svého úsudku, což ukazuje i velká anketa MF DNES. "Budu volit Zuzanu Roithovou. Líbí se mi její vystupování a taky je to křesťanka," klade důraz na osobní sympatie například důchodce Jaromír Laznoch.
Letmý průzkum ukazuje, že se voliči dělí na dvě skupiny. Jedna si vybírá mezi Milošem Zemanem a Janem Fischerem, druhá se naopak proti těmto kandidátům vymezuje a volí z těch ostatních.
A někteří prostě sáhnou po "nejmenším zlu". "Rád bych dal hlas například Zuzaně Roithové, Karlu Swarzenbergovi či Táně Fišerové, které považuji za konzistentní osobnosti. Ale je potřeba dát hlas kandidátovi, který má sílu dostat se do druhého kola a je nejméně špatný," tvrdí třeba také architekt Jiří Slezák, který se už přes dvacet let soudí kvůli omluvě za to, že svého vyučujícího nazval kariérním komunistou.
Navzdory tomu nyní Slezák zvažuje, že půjde volit Jana Fischera, který v minulosti vstoupil do komunistické strany z kariérních důvodů. "Je to menší zlo než Miloš Zeman, který kvůli vlastnímu egu oklestil zdejší demokracii," tvrdí Slezák.
