„Velký problém jsou bohužel třeba i veřejné toalety. Například v relativně novém Divadle na Orlí je málo místa, na Zvonařce je zase v manipulačním prostoru umístěno umyvadlo. Někde úplně chybí madla, kradou je vandalové,“ popisuje problémy vozíčkář Michal Vidura.
A když chce třeba do hospody na pivo, musí vybírat ne podle oblíbené značky, ale podle toho, kde mají bezbariérové záchody. Moc takových není. „Výjimkou jsou v Brně například Pegas a Mamut. Stejně tak mám smůlu na hospodských zahrádkách, nemají nájezdy,“ komentuje hořce.
Nesnáze přinášejí i bankomaty, na některé vozíčkáři kvůli jejich výšce nedosáhnou. „S vybíráním mi pomáhá asistent. Musím mu ale říct svůj PIN ke kartě,“ podotýká Vidura. Často si proto sám jezdí vybírat peníze na hlavní poštu.
„Bankomat na České ulici bohužel není bezbariérový, protože to neumožňuje dispozice budovy, je tam podezdívka. Snažíme se ale mít co nejvíc bezbariérových bankomatů, v Brně jich máme šest plně bezbariérových a 13 částečně přístupných,“ komentuje Klára Pačesová z České spořitelny.
Nízkopodlažních spojů je málo
Ani rozkopané Brno, kvůli kterému nabírá veřejná doprava až hodinová zpoždění, teď situaci nenahrává.
„Často jezdívám z Bohunic do centra, linka číslo 27 teď nabírá obrovské zpoždění. Raději jedu 82 na Vaňkovku, ale nízkopodlažních spojů je málo, jezdí mi co dvě hodiny,“ stěžuje si vozíčkářka Eva Příkazová.
Dopravní podnik města Brna se stále snaží podíl nízkopodlažních vozů zvýšit, na hlavních tramvajových linkách jezdí minimálně tři za hodinu.
„Na lince číslo 8 dokonce máme jenom bezbariérové vozy. Je ale jediná,“ uvádí mluvčí DPMB Linda Hailichová. Trend nízkopodlažních vozidel vzrůstá. Autobusy a trolejbusy jsou ze 70 procent nízkopodlažní, tramvaje by se na konci roku měly dostat na číslo 55 procent.
Auta brání nejen vozíčkářům
Pohyb po Brně vozíčkářům neusnadňuje ani rozkopaný Zelný trh, na zataraseném chodníku je málo místa a moc lidí. Těžko se jim jezdí i po historické dlažbě plné spár, v nichž se kolečko lehce dostane do pasti, nebo po Pekařské ulici, kde se dá jezdit jen po levém chodníku. Tomu pravému totiž chybí nájezd na chodník.
„Všechny nové a nově rekonstruované chodníky musí mít nájezdy, bez splnění těchto norem bychom ani nedostali povolení. Bohužel jsou chodníky, které ještě na opravu čekají. Řešení této situace je dlouhodobá záležitost,“ sděluje vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko.
Na chodnících překážejí i špatně zaparkovaná auta, kvůli nimž nemůžou projet nejen vozíčkáři, ale ani kočárky.
Kvůli tomu mimo jiné loni v Brně vznikla i iniciativa Macho parking, jejíž tvůrci špatně parkujícím řidičům udělují nálepky s vulgární nadávkou (více čtěte zde)
„Ve středu schválila Rada města parkovací plán, který nastaví, že každý chodník bude muset mít minimální šířku 1,5 metru, aby mohly projet maminky s kočárky i vozíčkáři. Pokud bude míň místa, vozidlo bude bráno jako překážka,“ sdělil ve středu Bielko z odboru dopravy.
MF DNES například loni také upozornila, že vozíčkáři mají problém dostat se na jednu z brněnských dominant - hrad Špilberk (více najdete zde).
Reklamní poutače ve výši hlavy
Ani lidem s těžkým zrakovým postižením se po Brně nepohybuje snadno. V cestě jim brání reklamní tabule - „áčka“ - podél zdí domů nebo poutače ve výšce hlavy.
Nebezpečné reklamy. Handicapované ohrožují na chodnících velké „áčka“.
„Poutače musí být povolené městskou částí. Musí dodržovat určitou výšku a dodržovat vodící linie pro nevidomé. Provádíme kontroly, ale vzhledem k velikosti městské části a vzhledem k tomu, jak často vznikají a zanikají různé provozovny, není možné vše ohlídat. Přestupky řešíme domluvou, pokud se situace opakuje, mohou dostat provozovatelé pokutu až 200 tisíc korun,“ říká mluvčí Brna-střed Roman Burián.
Na speciální dlažbu, podle níž se orientují nevidomí, se také nedá vždy spolehnout. „Místo toho, aby třeba dlažba na Merhautově ulici bezpečně vedla nevidomé dál po chodníku, svede je přímo do cesty,“ popisuje nezávislá odbornice na bezbariérové řešení staveb Milena Antonovičová.
„Nevím o tom, že by dlažba na Merhautově ulici špatně naváděla. Podívám se na to,“ reagoval Bielko na připomínku MF DNES.
„Speciální dlažba na Moravském náměstí mě také místo k přechodu zavedla do vozovky, na České zase do sloupu. Přesto už to ale není tak hrozné, jak to bývalo dřív. Jedná se spíš o výjimky,“ domnívá se nevidomý Josef Konečný.
Podle Antonovičové je na tom Brno podobně jako ostatní města v republice. „Nejvíce vynikají Pardubice, Plzeň, Praha a Olomouc, tam už má skoro každá zahrádka nájezd,“ srovnává Antonovičová česká města.
