"Je to velmi výjimečný nález. Na všech zimovištích v celé republice jich za posledních padesát let bylo zaznamenáno jen asi šest nebo sedm. Přímo v Moravském krasu viděli vrápence velkého naposledy někdy v roce 1984," vysvětluje Zukal, zoolog Akademie věd České republiky.
Největší z vrápenců, který žije spíše na jihu Evropy, nyní zimuje nedaleko Ostrova u Macochy.
"Když jsem ho poprvé uviděl, byl asi v desetimetrové výšce, i tak bylo hned jasné, že je to něco evidentně odlišného od toho, co v Moravském krasu vídáme normálně. Po přeměření se potvrdilo, že je to vrápenec velký, to byl hodně příjemný pocit," popisuje Zukal.
Vrápenec velký
|
On sám se s tímto druhem už setkal při expedicích ve Slovinsku či na Balkáně. I tak je ale z objevu na jihu Moravy nadšený.
"Vrápenec velký je zvíře, po kterém zde nějakým způsobem pátráme celou dobu. Tušíte, že i v krasu někde musí být, ale pravděpodobnost, že se objeví, je extrémně malá," dodává zoolog, jinak také člen České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON).
Právě její členové procházejí všechny jeskyně Moravského krasu a zjišťují, kolik netopýrů a kterých druhů v této lokalitě zimuje. A díky tomu se hibernujícího vrápence podařilo odhalit.
Netopýrům musí ustoupit i turisté
"Sčítání se provádí v lednu a únoru, když netopýři zimují v jeskyních, už několik desítek let. Objednali jsme si je přímo u odborníků z ČESON, ti míří asi na tři desítky lokalit v celém krasu. Jinak je to ale celorepublikový průzkum," potvrzuje Leoš Štefka, vedoucí Správy ochrany přírody Moravský kras.
Vědci jsou teď v některých jeskyních dokonce jedinými návštěvníky. Netopýrům totiž musejí každoročně v zimě ustoupit i turisté, okřídlené savce by jejich výpravy mohly rušit ze spánku a hrozilo by jim uhynutí. Třeba jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně jsou proto až do konce února uzavřeny úplně, v dalších jeskyních je pouze omezený provoz.
Že se to vyplácí, dokládají i nejnovější čísla. "Minulý týden jsme sčítali ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. A zjistili jsme zde absolutně nejvyšší počet za celou dobu výzkumu, přes 2 600 jedinců," popisuje Jan Zukal.
Přesné statistiky budou zoologové znát až začátkem března. Přesto už nyní jsou mírně optimističtí. "Celkové počty jsou zatím kupodivu i přes letošní teplou zimu standardní. I když jsou netopýři trochu víc aktivní, naštěstí se drží uvnitř zimovišť a nevylétávají ven," popisuje.
"Odhaduji, že celkem v krasu napočítáme opět něco mezi šesti a sedmi tisíci netopýrů," dodává.
To, že jsou zdejší jeskyně a další krasové útvary oblíbeným zimovištěm, dokládá i fakt, že zimujících obratlovců v posledních letech mírně přibývá. Početní vzestup zajišťuje zejména vrápenec malý, spolu s ním Moravský kras obývají ale další dvě desítky druhů netopýrů.
Jejich populaci by ještě mohla ohrozit nemoc, kterou vědci poprvé popsali před pár lety, takzvaný syndrom bílých nosů. Plíseň, která tyto létající savce napadá, ale naštěstí na rozdíl třeba od USA není v Moravském krasu masivně rozšířena.
"Promoření se zatím drží asi na pěti procentech populace, do vybraných lokalit se ale vypravíme ještě v březnu a dubnu, abychom zjistili, zda nedošlo k nějaké zásadní změně v počtu nemocných netopýrů," doplňuje Jan Zukal.
