Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vyfotí zatmění Slunce v místech, kde bylo odpáleno 47 atomových bomb

  8:28aktualizováno  8:41
Jeho fotka zatmění Slunce se před několika týdny dostala na obálku prestižního vědeckého časopisu Nature. Miloslav Druckmüller z brněnského VUT vede tým, který vytvořil nejdokonalejší obrázek sluneční koróny na světě. V neděli odjíždí fotit zatmění znovu, tentokrát na Marshallovy ostrovy.

Miloslav Druckmüller se svým snímkem zatmění Slunce | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Nadšením nehořím, protože tam Američané v roce 1950 odpálili 47 atomových bomb. Ale dnes tam žije 850 lidí trvale, takže to už bude asi v pořádku. Druhá skupina bude v Číně. Letos bude nejdelší zatmění 21. století. V Číně bude trvat asi 5 hodin 40 minut, na ostrovech 5 hodin 30 minut," uvedl vědec.

Miloslav Druckmüller

Profesor Miloslav Druckmüller se narodil 24. 9. 1954 a vystudoval matematiku. Vyučuje na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Kromě fotografování vesmírných jevů a především sluneční koróny patří k jeho koníčkům také horolezectví. Je ženatý a má dvě dcery.

Úplné zatmění Slunce nastane 22. července 2009 v pásu procházejícím Indií, Nepálem, Čínou, Japonskem a Tichým oceánem.

Tým Miloslava Druckmüllera na expedici v MongolskuSnímek, který se proslavil, vytvořil Druckmüllerův tým v mongolské poušti Gobi. Zachytil vrstvy žhavých plynů kolem Slunce, což bylo vytvořeno unikátním matematickým zpracováním stovek fotografií.

Druhá skupina zároveň snímala zatmění také v tajze poblíž ruského Novosibirsku.

Sluneční koróna je svítící nic

"Můj sen je jít večer domů a vidět nad sebou opět jasnou hvězdnou oblohu," říká Miloslav Druckmüller, matematik a přední světový fotograf astronomických jevů.

Fotografie sluneční koróny, kterou Druckmüller pořídil společně s kolegy v mongolské poušti Gobi, vyšla nedávno na obálce prestižního vědeckého časopisu Nature. Je to pravděpodobně nejdokonalejší obraz koróny na světě.

Vaše fotografie je na obálce nejprestižnějšího vědeckého časopisu. Co to pro vás znamená?
Pro každého vědce je to velké uznání a motivace. Ale já ani moji kolegové tu motivaci moc nepotřebujeme. Pokud jde o mě, dělám to s velkou dávkou nadšení hraničící s fanatismem. Jsem rád hlavně kvůli našim studentům, když vidí, že matematika, kterou je učím u tabule, není šedá teorie, ale že dává viditelné výsledky. Že matematické metody dokážou vytvořit obraz, který může skončit třeba i na titulní stránce časopisu Nature.

Úplné zatmění Slunce srovnávají astronomové s

Jak jste se vlastně dostal k focení Slunce?
První zatmění Slunce jsem fotil v roce 1999. To byla rodinná výprava s několika kamarády do Maďarska, která si nedělala vůbec žádné vědecké ambice. Na počítači jsem tehdy začal dělat první náznaky matematického zpracování obrazu, které děláme dnes. Ze začátku to dopadalo velmi špatně. Zlomový moment následoval asi dva roky poté.

Co se stalo?
Moje dcera Hana mi řekla větu, kterou by každý otec těžko snášel: Co to takhle bastlíš a lepíš, vždyť ten software, co používáš, to stejně moc neumí. Tak na to prostě napiš software vlastní. Reagoval jsem asi jako většina otců: Když jsi tak chytrá, tak si to napiš sama. Ona pak vytvořila první, z dnešního pohledu již zcela nedostatečnou, verzi programu. A to byla zase hozená rukavice mně. Tak nějak to začalo, dnes již tvořím většinu softwaru já, ale myšlenky v něm jsou často společné.

Jak jste se dostal mezi astronomy?
Vytvořil jsem CD, ke kterému napsal velmi lichotivou předmluvu dr. Grygar a které dostali do rukou astronomové. Odjel jsem s nimi na konferenci, kde jsem se seznámil se špičkami oboru, například ze Sergem Koutchmym z Francie a Jayem Pasachoffem z USA. Začal jsem s nimi spolupracovat a v tu chvíli to přestalo být už jen hraní.

V roce 2006 fotily zatmění tři týmy na třech různých místech. Proč?
Stín Slunce se pohybuje po zemském povrchu rychlostí asi jednoho kilometru za sekundu. A pokud se podaří najít dostatečně vzdálená místa, můžeme zatmění sledovat v různých časových okamžicích. A monitorovat změny, které v koróně nastanou. Druhý důvod je počasí. Pravděpodobnost, že se to podaří, je různá. Když jsme jeli do Libye, tak předpověď byla 97 procent, že se to podaří. V Mongolsku to bylo jen 50.

Tým Miloslava Druckmüllera na expedici v Rusku

Proč je důležité mapovat změny koróny v čase?
Někde jsem četl, že kdyby Slunce nemělo magnetické pole, bylo by přesně tak nezajímavé, jak si většina lidí myslí, že je. Totiž magnetické pole má spoustu prazvláštních vlastností a probíhá v něm spousta dějů, které si člověk dokáže jen těžko představit. A koróna, tedy žhavá obálka kolem Slunce, je celá formovaná magnetickým polem. A tam se ve velmi krátkém čase děje množství zajímavých dějů, které bychom rádi viděli. A proto máme ty lidi na různých místech.

Nedá se to prostě vyfotit z družice?
To se samozřejmě nabízí, vypustit sondu a dát tam clonku, která by to Slunce zastínila. Takové sondy jsou a zařízení se jmenuje korónograf. Jenže světlo je vlnění a na kraji té clony se ohýbá. To znehodnotí nejbližší část koróny, která je právě ta nejzajímavější. Dalším nedostatkem kosmických sond je, že nemají dost vysoké rozlišení, abychom mohli vidět detaily. Nejlepší clona je velká a daleko a jedinou takovou je Měsíc. Ten nám umožní pozorovat nejbližší okolí Slunce ve vynikající kvalitě, bohužel jen na malou chvíli.

Některé snímky zatmění ale kombinujete s fotkami z družice, na kterých je zase vidět povrch Slunce. Proč?
Pro pochopení toho, co v koróně probíhá, je důležité vidět pokračování obrazu za Měsíc, který Slunce zakrývá. Fotky bereme od kosmické sondy SOHO. Ta pozoruje Slunce ze stejného směru jako my. Ale úplný ideál by bylo pozorovat Slunce ze dvou různých úhlů, abychom získali prostorovou představu o koróně. Potřebovali bychom dvě různé zeměkoule, které obíhají kolem Slunce, a dva Měsíce, které ve stejnou dobu vstoupí do zatmění. Existují sice dvě sondy, jmenují se Stereo. Ale kvalita zobrazení je limitovaná tím, co jsem říkal.

Jakou techniku používáte?
Kombinace běžných jednookých zrcadlovek Canon, astronomické techniky a speciálních filtrů. Co se týče optiky, používáme od běžných fotografických širokoúhlých objektivů až po speciální astronomickou optiku, která má ohniskovou vzdálenost až dva metry. Máme také speciální filtry. Část obrázků se fotí ve vybraných spektrálních čárách.

Tým Miloslava Druckmüllera na expedici v MongolskuJaký je vlastně účel fotografování zatmění Slunce?
Můj osobní motiv je fascinace problémem. Vyřešení otázky vysoké teploty v koróně je jedna ze základních otázek vědy. Například kolem Slunce je téměř dokonalé vakuum. Jsou tam dva miliony kelvinů, ale kdybychom tam dali rtuťový teploměr a odstínili ho od přímého slunečního světla, okamžitě by zamrzl. Když se řekne dva miliony kelvinů, lidi si představí strašlivé vedro, výheň. Nic takového u Slunce není, je tam skoro prázdný prostor. A ten je popsaný jakousi veličinou, které říkáme teplota, ale ona nemá vůbec ten pozemský význam.

A účel ve vědě aplikované?
Země má magnetické pole, které nás chrání před částicemi od Slunce, kterým se říká sluneční vítr. Družice, přes které jdou datové toky, jsou však ve volném prostoru bez ochrany. A na Slunci občas dochází k erupcím, při nichž se uvolní oblak plazmatu, který s sebou nese i své vlastní magnetické pole, které může porušit to zemské. V roce 2003 došlo k obrovskému výbuchu na Slunci, naštěstí v místě, které bylo odvrácené od Země. Kdyby Slunce bylo otočeno v ten okamžik jinak, mohli jsme přijít třeba o půlku telekomunikačních družic.

A váš výzkum snižuje ohrožení civilizace sluneční činností?
Je to jen kamínek do mozaiky, ale třeba může být důležitý. Riziko od Slunce bylo ještě před sto lety nulové. Teď ale může dojít k dost divokým jevům. Například v roce 1989 při velké erupci došlo k částečnému přepólování magnetického pole Země. Když se mění magnetické pole, tak se indukují ve vodičích proudy. Např. rozvody vysokého napětí, to jsou všechno vodiče. Ve Spojených státech vypadla na třetině území elektřina. Viděl jsem fotografie z rozvodny vysokého napětí, kde měď a hliník tekly po schodech.

Vraťme se k focení Slunce. Kam pojedete letos?
Na Marshallovy ostrovy. Nadšením nehořím, protože tam Američané v padesátých letech odpálili 47 atomových bomb a nějaké vodíkové. Ale dnes tam žije 850 lidí trvale, takže to už asi nebude tak zlé. Druhá skupina bude v Číně. Letos bude nejdelší zatmění 21. století. V Číně bude trvat asi 5 hodin 40 minut, na ostrovech 5 hodin 30 minut.

Kdo všechno je v týmu, který jezdí na expedice a jak je financujete?
Páteř jsem já a moji kolegové z FSI VUT. Spolupracujeme pak ještě s astronomy, slunečními fyziky, optiky, lidmi přes jemnou mechaniku. Doteď bylo všechno financování ze sponzorských i našich peněz. Běžná expedice stojí mezi 50 a 100 tisíci korunami za jednoho člověka za všechno. Letos to bude podstatně horší a vše se uskuteční jen díky tomu, že nám vysoké školy v zahraničí podstatně pomohou. Letos máme podporu z Německa i z USA. Lépe se nám dýchá.

Těšíte se?
Já si maximálně užiji cestu snad jen zpátky, a to jen tehdy, když už vím, že se to podařilo. Ale i potom mě sžírají pochybnosti, jestli jsou fotky např. dost ostré. Najít v poušti správné místo, vypočítat, kdy zatmění začne a kdy skončí, vše správně naprogramovat - kdybych dal do výpočtů někde pětku místo sedmičky nebo v programu někde zapomněl středník, tak všechny ty investované peníze, celý podnik bych zničil, a to je strašná představa. Takže z toho mám zážitek až doma u počítače.

Co byste chtěl ještě vyfotit? Máte nějaký nesplněný sen?
Přál bych si, aby bylo možné dělat astronomickou fotografii i u nás doma. Obloha u nás je však totálně zničená osvětlením. Je tady zákon, který nikdo nerespektuje, a za naše peníze se svítí v noci do oblohy a lidem do očí místo pod nohy. Můj sen je jít večer domů a vidět hvězdnou oblohu. Když někdo na ulici podupe záhon tulipánů, tak je to barbar, když někdo urazí soše ruku, tak je to barbar, když však zničí hvězdnou oblohu, tak je to v pořádku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

The 6 Fireballs okouzlují s vlastními songy i hity, které v 50. a 60. letech...
Oživují zašlý věhlas rock'n'rollu. Chtějí být skvělí, ale ne slavní

Nevšední brněnská kapela The 6 Fireballs patří do Síně slávy. Vlastními songy i hity, které v 50. a 60. letech minulého století složili a hráli velikáni jako...  celý článek

Příznivci vojenské historie si každý rok v říjnu připomínají ve Slatině památku...
Připomněli si jediného amerického vojáka, který za války zemřel v Brně

Willam L. Kiggins byl americký letec, kterého jako jediného sestřelili Němci za 2. světové války v bojové akci nad Brnem. Jeho památku si o víkendu letos...  celý článek

Ilustrační snímek.
Opilec seděl na lavičce, v sáčku měl kus prstu. Zranil se na stavbě

Zakrváceného muže našli v úterý odpoledne brněnští strážníci v Kohoutovicích. Pomoc mu přivolali kolemjdoucí. Ukázalo se, že přišel o část prstu. Jak, to se...  celý článek

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Zdravotní sestra - moderní zařízení v Praze - od 25 000 Kč - velice zajímavé

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat: 25 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.