Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Už ve středověku si Brňané myli ruce, pálili alkohol a holdovali hazardu

  9:37aktualizováno  9:37
Když se před necelými dvěma roky archeologové z brněnské společnosti Archaia „zakousli“ do jámy pro budoucí koncertní halu ve Veselé ulici, tušili, že je čeká bohatý výlet do minulosti. A jejich naděje se potvrdily.

Lenka Sedláková ukazuje jeden z nálezů, které při vykopávkách ve Veselé ulici objevili archeologové z brněnské společnosti Archaia. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Prokopali se totiž od novověkých kasáren z poloviny 18. století do období vlády Přemyslovců a nashromáždili osm beden od banánů s tisíci kusy předmětů. Dokumentovat je budou ještě měsíce a podrobně je zanalyzovat by trvalo roky.

Fotogalerie

„Teď je budeme omývat, lepit, popisovat a číslovat, a to nějakou dobu potrvá. Zatímco pro lidi jsou nejzajímavější nálezy, pro nás archeology jsou nejcennější zjištění z terénu,“ říká archeoložka Lenka Sedláčková.

Co jste zjistili?
Víme, že v prostoru čtyř parcel stály domy dřevohliněné z 2. poloviny 13. století, které vystřídaly domy kamenné. Za nimi měli lidé studny, odpadní jímky a sklípky. Některé jímky sloužily na odpad i jako záchody a vypadaly jako dnes na vesnicích. Místa bylo málo, takže je i vyvezli, kde bylo místa víc, zasypali je a vedle si vyhloubili další.

Žilo v této části hodně obyvatel?
Poměrně ano. Začalo se rodit město v horní části, přicházeli noví obyvatelé, hlavně Němci, kolem kostela svatého Jakuba vznikaly domy. Podle toho, co vyhazovali, získáváme obrázek o jejich každodenním životě. V jedné z jímek na náměstí Svobody jsme našli dřevěná kopyta, takže to svědčí o tom, že tam měl dílnu nějaký švec. Ve Veselé jsme našli zbytky jedné nebo dvou pícek z konce 15. a počátku 16. století a kolem hodně poškozeného keramického materiálu – kachlů. Takže to ukazuje na nějakého hrnčíře a to, co jsme našli, byl v podstatě jeho výrobní odpad.

Co ještě se z nálezů dá vyčíst?
Že ve druhé polovině 13. století do Brna dováželi sklo z Benátek a Německa, což podnítilo i domácí výrobu, takže od 14. století začínáme nacházet i sklo české. Je to svědectví, že Brno obchodovalo na velké vzdálenosti. Kromě benátského skla se ve 14. a 15. století objevuje i kamenina z Porýní. S dalekými cestami souvisí i poutní odznak ve tvaru svatojakubské mušle. Je důkazem, že jeho majitel absolvoval pouť do Compostely k hrobu svatého Jakuba. Našli jsme ho již dříve na Jakubském náměstí. O pouti ke hrobu svatého Amadoura do Rocamadouru ve Francii vypovídá i další znak, který jsme vykopali ve Veselé.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

A co zvyky ohledně jídla a pití?
Objevili jsme například řadu keramických nádob aquamanile, které sloužily k rituálnímu mytí rukou v kostele, ale později se dostaly i do měšťanských domů. Jsou důkazem toho, že ve 2. polovině 13. století si lidé před jídlem nebo po něm myli ruce. Další kuriozitou je třeba fajáns šálek z města Kütahya, otomanského hrnčířského centra. Ač z keramiky, je šálek tenký, malovaný a velmi propracovaný. Dokazuje, že v 18. století se v Brně běžně pila káva, ale není svědectvím o tom, že by právě na místě byla kavárna. S hygienou souvisí třeba i kostěné předměty – hřebeny z pozdního 18. a 19. století nebo zubní kartáčky. A s vášní pro hazard zase hrací kostky, které nacházíme prakticky všude po Brně.

Ale pila se tu i kořalka.
To dokládá vrchní část destilačního přístroje z druhé poloviny 15. století. Tvoří ji jakýsi zvon, který dosedá na misku. Pod miskou se topí a tím, jak se odpařuje voda, destilát stéká po stěnách a speciální hubicí vytéká ven. Destilační přístroje nacházíme i v alchymistických nebo řemeslných dílnách, ale tento přístroj spíš ukazuje na to, že si lidé pálili i doma.

Vykopávky na Veselé skončily. Co vás čeká nyní?
Budeme se přesouvat do Štýřic do Vojtovy ulice, kde by měly v budoucnu stát dva městské domy. Čeká nás velmi náročná práce, protože na místě byl novověký hřbitov. Počítáme, že tam bylo víc než tisíc hrobů a pod nimi ještě další vrstvy, kdy se můžeme dostat do doby raného středověku či až do pravěku. Takže přes novověký hřbitov se prokopeme až do doby bronzové a nemůžeme vyloučit, že se dostaneme i do období paleolitu, o čemž svědčí objevy v okolních ulicích Vídeňská a Polní.

A která místa v Brně jsou pro vás archeology záhadou?
Třeba areál bývalé továrny Kras u Mendlova náměstí, kde pravděpodobně býval brněnský údělný hrad – sídlo moravských Přemyslovců. Z okolních průzkumů je zřejmé, že tam bylo husté osídlení. Písemné zmínky jsou ale tak sporé, že nevíme, kde přesně byl a jak vypadal. A na to může odpovědět právě archeologie.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současná podoba brněnského Hlavního nádraží.
Změny před brněnským hlavním nádražím, Hollan chce omezit tranzitní dopravu

Tisíce aut, tramvají i chodců denně se potkávají na jednom malém místě před brněnským hlavním nádražím. Brněnský magistrát chce co nejvíce aut odtud dostat...  celý článek

Brno bude mít nový akvapark, vznikne za Lužánkami
VIDEO: Tropy v novém brněnském akvaparku zakryje střecha ve tvaru vlny

Za Lužánkami v Brně vyroste v příštích letech nový akvapark. Návštěvníkům bude k dispozici hned několik atrakcí, hned vedle je naplánovaný plavecký bazén....  celý článek

V Mikulově doufají, že až přijdou populačně silnější ročníky, situace s...
Gymnázium v Mikulově má pokaženou pověst. Nastoupilo jen devět prváků

Mimořádně nízký zájem o čtyřleté studium letos zaznamenali na gymnáziu v Mikulově. Pro školu, která už delší dobu bojuje s pošramocenou pověstí, je to další...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.