Vědci tu ve špičkově vybavených laboratořích zkoumají třeba toxické látky v prostředí. Zdejší přístroje za stamiliony korun vyrábějí precizní nanostruktury.
Supermoderní kampus však přesto postrádá jednu mnohem prostší věc - vodu z kohoutku, které by se tisíce studentů a vědců mohly bez odporu napít.
Univerzitní kampusVe 14 z 24 pavilonů podle MU už víc než dva roky teče voda, která je zabarvená, zapáchá či podivně chutná. Doteď se dodavatelské firmy snažily problém vyřešit například technickou úpravou vody. Podle odborníků je hlavní potíž v pozinkovaném vnitřku trubek, který se do vody uvolňuje. Mezi další příčiny však může patřit i nedostatečný odběr vody. |
Po dvou letech reklamací však univerzita spěje k razantní dohodě se stavebníky - pozinkované potrubí se v pavilonech, kde do umyvadel vytéká zapáchající tekutina, celé vymění za zhruba troj- až pětinásobně dražší nerezové.
"Momentálně o tom jednáme s dodavatelskými firmami OHL ŽS a Unistav. Pokud nenastanou komplikace, smlouva by mohla být podepsána už příští týden," vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Výměna zkomplikuje provoz
Obě strany se cenu celé výměny zatím zdráhají přesněji komentovat. "Bude to stát desítky milionů a zároveň to značně zkomplikuje provoz jednotlivých pavilonů kampusu," odhadl však soudní znalec Zdeněk Pospíchal, který nový projekt pro dodavatele stavby konzultoval.
I když padlo rozhodnutí o výměně pozinkovaných trubek za trvanlivější, Unistav chybu pořád nehledá jen v samotném potrubí.
"Řešení se ale netýká jen výměny trubek. Další opatření například zajistí, aby v místech, kde je menší odběr vody, docházelo k jejímu většímu pohybu. Tím pádem se pravděpodobnost zapáchání vody dále sníží," uvedl mluvčí Unistavu Marek Navrátil. Mluvčí OHL ŽS Taťjana Pelíšková se s odkazem na to, že vedení společnosti má kontrolní den, ve čtvrtek k problému nevyjádřila.
Levnější trubky byly už v projektu
MF DNES přitom už v dubnu napsala, že nevábná voda, do které se z potrubí vymývá zinek, může být jen příznakem hlubších potíží s celým potrubím.
"Je možné, že zinek, který ocelovou trubku chrání před narušením, už bude zčásti strávený. Ve stěnách se pak objevují otvory, kterými voda protéká. Nezbývá než potrubí vyměnit," vysvětlil tehdy Jakub Vrána z Ústavu technických zařízení budov VUT.
Důvodem vyplavování zinku do vody však nemusí být jen špatná kvalita trubek. "I když mají všechny potřebné atesty a dobrou kvalitu, výrobce garantuje odolnost pozinkovaných trubek, jen pokud jimi neteče voda teplejší než 35 stupňů. V kampusu přitom cestuje potrubím voda mnohem teplejší," uvedl soudní znalec Pospíchal.
Podle Unistavu přitom požadavek na výrazně levnější pozinkované trubky byl vymezený už v původním projektu zadaném univerzitou.
Projektant kampusu se však brání. "Je to jako se divit, proč je dům postavený z cihel. Česká norma tento materiál připouští jako plnohodnotný," řekl Karel Tuza z firmy A Plus, která kampus narýsovala.
Kdo výsledné práce zaplatí, bude přitom jasno až po dalších jednáních. "Zatím ani není smluveno, zda si náklady rozdělíme s Masarykovou univerzitou 1 : 99 procentům, nebo půl napůl," zdůraznil Navrátil a dodal, že práce by mohly začít na začátku nového roku.
Každý další měsíc se přitom na účet své vysoké školy propije 60 tisíc korun v balených vodách, celkem to univerzitu stálo už téměř 1,5 milionu.
