Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vyměňte dragouny za mušketýry, žádali Brňané

  7:51aktualizováno  7:51
Při pohledu do historických pramenů by se mohlo zdát, že v sedmnáctém století byli Brňané pořádně nevděční. Jen pár dní poté, co v září 1643 odtáhla od města švédská armáda po prvním po prvním obléhání, se pro ně stali přítomní císařští vojáci a jejich ochránci přítěží.

Císařští dragouni | foto: Michal Klíma, MAFRA

"Rychtář, purkmistr a městská rada prosili generála Gallase o přeložení jízdy dvou pluků z Brna na jiné místo, protože tvrdě sužuje měšťanstvo. Místo nich měl poslat do města 200 německých mušketýrů a zkušeného vojenského velitele," popisuje obsah listiny internetová Encyklopedie dějin města Brna.

Jak přesně ono soužení s dragouny vypadalo, už dopis neupřesňoval. Historici si jej však dovedou živě představit a žádost Brňanů vcelku chápou.

Vojácí si dovolovali a proháněli děvčata
"Vojáci byli tehdy zvyklí, že všechno můžou. Neustále si poroučeli, děvčata si před nimi nemohla být jistá. Navíc holdovali alkoholu a v podnapilosti většinou rozbili, co mohli," popisuje strasti brněnská historička Milena Flodrová.

S pobytem císařských vojáků ve městě byla ještě další potíž. V 17. století totiž neexistovaly kasárna k jejich ubytování. Obyvatelé města proto měli povinnost se o vojsko, které je přišlo chránit, postarat.

"A nejen o samotné vojáky, ale i o jejich koně. Museli je všechny nejen uložit a koně ustájit, ale muže a zvířata i živit. A když v měšťanském domě najednou přibyli čtyři členové jízdního pluku se čtyřmi koňmi, na spotřebě jídla i píce se to projevilo," vysvětluje Flodrová, proč dávali měšťané přednost pěším mušketýrům.

Vojáky z Brna stáhl sám císař
Císařský generál dragouny za mušketýry nevyměnil. Jen pár dní poté, co zástupci města svůj dopis odeslali, přikázal císař Ferdinand III., aby se z Brna stáhla všechna vojska.

"Generál Torstenson, který se se svou armádou v roce 1645 před brněnské hradby vrátil, se musel na příkaz královny Kristiny okamžitě vrátit do Švédska. Zemi totiž napadlo Dánsko," vysvětlila Flodrová, proč už od Švédů nebezpečí nehrozilo.

I díky tomuto rozkazu se Brno při prvním obléhání Švédům ubránilo. Pokud by před branami zůstali, nejspíš by nakonec městské hradby padly.

"I díky této zkušenosti se město mohlo na druhé, slavnější obléhání města dobře připravit. Přestože určité škody v roce 1643 vznikly, nebyly velké. Ty největší způsobili sami velitelé města, když při vypalování budov před hradbami, které neměly poskytnout nepříteli zázemí, létající došky zapálily katedrálu na Petrově," dodala Flodrová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Silnice v Černé Hoře nevydržela nápor aut. Začala její oprava

Cesta autem mezi Brnem a Letovicemi se řidičům v posledních týdnech protáhla i o několik desítek minut. Může za to oprava mostu u Kuřimi i objížďka přes Černou...  celý článek

Marihuana (ilustrační snímek)
Nabídli známé sušenky s marihuanou, teď jim hrozí pět let ve vězení

Až pětiletý pobyt ve vězení hrozí mladému páru z Brna, který na návštěvě ve svém bytě pohostil kamarádku kávou a sušenkami. Že je v nich marihuana jí ale řekl...  celý článek

Příznivci vojenské historie si každý rok v říjnu připomínají ve Slatině památku...
Připomněli si jediného amerického vojáka, který za války zemřel v Brně

Willam L. Kiggins byl americký letec, kterého jako jediného sestřelili Němci za 2. světové války v bojové akci nad Brnem. Jeho památku si o víkendu letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.