Když cestující ve Skalici nad Svitavou na Blanensku čekají na autobus, musí si při jeho příjezdu dávat pozor – obzvlášť když je špatné počasí. „Už jsem několikrát viděl, jak lidé museli uskakovat před přijíždějícím autobusem, aby je nenahodil vodou z louže nebo sněhovou břečkou,“ popsal železničář Marek Říha situaci na autobusových zastávkách před železniční stanicí.
Přestupní uzel tady totiž připomíná vlnobití. Silnice s točnou pro autobusy postavená z žulových kostek je na mnoha místech propadlá, především právě u zastávek. I pro řidiče je proto cesta nepříjemným zážitkem.
Právě této komunikaci loni motoristé v anketě o největší výmoly motoristického serveru Výmoly.cz udělili nelichotivé ocenění – je ta vůbec nejhorší v Jihomoravském kraji. A vysoko je i na celorepublikovém žebříčku, konkrétně na 10. příčce.
Ani přes nelichotivé umístění však obec, která je majitelem silnice, žádnou větší rekonstrukci neplánuje. Jen jako dosud je připravena zalátat ty nejhorší díry.
„Silnice je opravdu ve špatném stavu, ale máme teď jiné priority. Musíme postavit nový most a plánujeme vybudovat kanalizaci,“ vysvětlila Gabriela Šmerdová (nez.), starostka obce s šesti stovkami obyvatel. Generální oprava je podle ní navíc nad finanční možnosti Skalice.
V minulosti přitom na krajském úřadě vznikla studie na komplexní přebudování přestupního uzlu, nicméně dál se s ní už nic neděje, přestože vedení obce i hejtmanství shodně říkají, že by bylo dobré místo opravit.
„Je třeba si na to sednout. Máme nástroj v podobě dotací na pomoc obcím, kde může Skalice žádat na tuto opravu,“ prohlásil krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák (ČSSD). Sám však jednání v této věci iniciovat nehodlá.
Priority silničářů jsou jinde
Mezi nejvytlučenější silnice zařadili lidé i nedaleký osmisetmetrový úsek za Lhotou Rapotinou na silnici vedoucí do Skalice. V roce 2013 zde byl výmol přes celou komunikaci. Řidiči nemohli díru nijak objet. Několik oprav zde od té doby proběhlo, kompletní nový povrch ale dosud chybí. Předloni se silnice stala dokonce celostátním vítězem.
„Víme o té anketě, sledujeme ji, pokud je někde nějaký výtluk, snažíme se ho opravit, ale jde jen o místní opravy, priority na celkové rekonstrukce jsou nastavené jinak,“ vysvětlil krajský šéf Správy a údržby silnic Zdeněk Komůrka. Doplnil však, že loni na půlce mnohokrát zalepovaného úseku položili speciální vrstvu, kterou celý povrch spojili. „Letos máme v plánu takto udělat i druhou polovinu,“ uvedl.
Nejděravější silnice v kraji* V závorce celostátní umístění
Zdroj: Výmoly.cz |
Opravy se zatím nedočkala ani cesta u mateřské školy na Fanderlíkově v brněnských Žabovřeskách. Silnice sice není nijak frekventovanou komunikací, řidiči sem ale jezdí se svými auty do garáží a je zde také vjezd do areálu střední automobilové školy. Za spoustu hlubokých děr, kterým se prakticky nedalo vyhnout, získal tento jihomoravský vítěz před šesti lety celorepublikově druhé místo.
Silničáři sice díry zalepili, tím ale jejich práce skončila. Nový povrch tam není, a tak se vozovka dál ničí a výmoly znovu vznikají. Že je silnice ve velmi špatném stavu, přiznává i místostarosta Žabovřesk Filip Leder (KDU-ČSL). „Záplatovali jsme ji, nicméně i tak je to špatné. Na letošní rok je v plánu udělat tam nový povrch, doufám, že se nám to podaří realizovat,“ slíbil.
Bez posunu jsou i opravy krajských silnic v Domašově a Kobylnicích na Brněnsku, které si také odnesly pomyslnou cenu za nejhorší úseky na jižní Moravě. „S tím se nic nedělo, možná i proto, že nám tady každý týden jezdí kvůli objížďkám celá dálnice D1. Teď na jaře na ní začne modernizace, tak snad potom se silničáři pustí i do této silnice,“ řekl starosta Pavol Kučera (nez.).
Starosta Kobylnic Lubomír Šmíd (TOP 09) „oceněnou“ silnici směrem na Prace nepovažuje za tak špatnou, jak ji ohodnotili motoristé. „Není v dobrém stavu, místy je vydrolená, ale vím ještě o horších,“ řekl s tím, že výsledky ankety nereflektují skutečně špatné úseky.
Podle údajů samotného hejtmanství se ovšem stav krajských komunikací daří zlepšovat. Zatímco ještě v roce 2016 byla více než polovina v havarijním nebo nevyhovujícím stavu, předloni to byla zhruba čtvrtina. Aktuální čísla po loňském roce kraj ještě nemá.
