Pro region měl navíc tento rodák ze Stuttgartu daleko zásadnější význam. Muž, kterého do Blanska pozval hrabě Hugo František ze Salmu, v jeho továrně zavedl výrobu umělecké litiny, podílel se na startu produkce parních strojů, v Klepačově založil továrnu pro výrobu octa, pracoval ale i na geologických mapách okolí města i průzkumu Moravského krasu.
"Většina lidí o tom ale vůbec netuší," uvedl Jiří Kučera z blanenské radnice. To by se nyní mělo změnit. Na čem všem tento všestranný baron pracoval, by se totiž místní i návštěvníci Blanska měli dozvědět v nové expozici věnované právě Reichenbachovi.
"Přemýšleli jsme, jak vynález parafínu a vůbec osobu hraběte Reifenbacha lidem přiblížit. Možnost se nyní naskytla díky nově odhalenému sklepení zámku. Právě v něm by mohlo vzniknout jakési muzeum tohoto vynálezce," popsal Kučera.
Laboratoř vznikne na zámku. Tam Ludvík skutečně žil
V podzemí zámku by měla vzniknout jakási dobová laboratoř. "Spojení by tak bylo dokonalé. Karel Ludvík z Reichenbachu totiž na zámku skutečně žil. Salmové, pro které pracoval v železárnách ke konci dokonce jako generální ředitel, zde totiž ubytovávali lepší pracovníky," vysvětlila Eva Nečasová, ředitelka Muzea Blansko, které na zámku sídlí.
Ve dvou klenutých podzemních prostorech by se navíc neměl skloňovat pouze parafín. "I když patenty si třeba přihlásili jiní vědci, v řadě historických materiálů i německy psané literatuře se o Karlu Ludvíkovi z Reichenbachu píše, že vedle parafínu vynalezl také naftalín i dezinfekční látku kreosot, která se dlouhá léta používala v lékařství k hojení ran," popsala Nečasová.
Nová expozice by ale mohla zaujmout nejen příznivce chemie a krystalických látek. Reichenbach, který v Blansku žil v letech 1821 až 1840 a pracoval nejdřív jako řadový zaměstnanec Salmových železáren, poté jako jejich šéf a v závěru dokonce i jako ředitel celého Salmova panství, psal také pojednání o blanenském okolí.
Popsal pád blanenského meteoritu, zabýval se i alchymií
Má ale i jiná prvenství. Jako úplně první třeba popsal pád blanenského meteoritu z 25. listopadu 1833. "Zabýval se ale také alchymií a ezoterickými látkami, zkoumal vyšší nervovou soustavu člověka a popsal například magnetické vlny, které vychází z lidí a které nazval ód," doplnila neskutečný výčet všech zásluh Nečasová. Mnozí tak Reichenbacha, který žil v letech 1788 až 1869, považují za předchůdce léčby pomocí sugesce.
Německý chemik, který se po smrti starohraběte Hugo Salma a hádce s jeho synem odstěhoval na zámeček Kobenzl u Vídně, navíc nebyl jediný vynálezce spojený s Blanskem.
Na zámku žil například i chemik a farmaceutek Eduard Bartelmus, který v roce 1860 objevil zdraví neškodný postup pro smaltování litinového nádobí. I zmínky o něm by se mohly v nově připravované zámecké expozici objevit.
A vedení radnice i muzejníci věří, že nevšední novinka návštěvníky zaujme. "Lidé nám sice navrhují, abychom v nově odhaleném sklepení umístili mučící nástroje a podobně, takových expozic je ale nepřeberně. Navíc by to nebylo ani historicky pravdivé, alespoň neexistují žádné důkazy o tom, že by na zdejším zámku nebo hradě nějaké podobné prostory existovaly," vysvětlila ředitelka blanenského muzea.
Kdy výstava vznikne, není zatím jasné
Kdy se podaří výstavu ve stylu tajuplné laboratoře barona z Reichenbachu vytvořit, zatím není jasné. Sklepení je třeba vyčistit, muzeum musí sehnat i odpovídající mobiliář odkazující na dobové vybavení a pomůcky chemiků. Objevit by se zde měly také informační panely.
Pokud ale vše půjde podle plánů, otevírat by se mohlo už v průběhu příštího roku. "Speciální expozice by mohla být jedním z nových lákadel i pro turisty. Zřejmě s ohledem na ekonomickou krizi jsme jich letos v sezóně v informačním centru napočítali téměř o polovinu méně než loni za stejnou dobu, chceme proto udělat vše pro to, aby se tato čísla opět zvýšila," dodal Kučera.
