Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Výročí 333 let od narození geniálního architekta Santiniho

  • 1
Chrám Jména Panny Marie ve Křtinách je dodnes jedním z největších poutních míst u nás. Už v době své výstavby, v 18. století, neměl konkurenci. A dodnes vzbuzuje úžas. Podobně jako další stavby navržené architektem Janem Blažejem Santinim Aichlem.

Ten se narodil přesně před 333 lety na svátek svatého Blažeje, po kterém ho také pokřtili.

"Křtinám se říkalo první Ave, bylo to největší mariánské poutní místo. Za vlády Josefa II. sem směřovalo nejvíce procesí vůbec," potvrzuje jedinečnost díla prohlášeného v roce 2008 za národní kulturní památku křtinský farář Tomáš Prnka.

Chromý mistr měl převzít řemeslo po otci

Přitom Santini, který se v Praze narodil do rodiny váženého kameníka, se stal architektem vlastně z donucení. Původně měl převzít otcovu dílnu, protože ale byl částečně ochrnutý a chromý, řemeslu se věnovat nemohl, a tak vystudoval malířství a v Itálii pak také architekturu.

Santini na Moravě

Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách

Areál benediktinského opatství, proboštví a konvent v Rajhradě

Dolní hřbitov, části kláštera, ale také Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (zapsaný na seznamu památek UNESCO)

Kostel svatého Václava ve Zvoli

I díky tomu vznikla celá řada památek ve stylu takzvané barokní gotiky, mezi které patří například poutní kostel na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou zapsaný na seznamu UNESCO, Kapitulní děkanství Pražského hradu, proboštství a konvent v Rajhradě u Brna a desítky dalších kostelů, kaplí a domů po celé zemi.

Výročí narození Santiniho si v poutním mariánském chrámu ve Křtinách mohl připomenout každý. V pátek zde totiž za něj i za opata Kryštofa Jiřího Matušku, který chrám nechal postavit (narodil 5. února před 307 lety), sloužili děkovnou mši.

"Bohoslužba bude obětována i za brněnské stavební mistry Klíčníka a Ritze a jejich spolupracovníky a pomocníky i za všechny ostatní, kteří zde kostely stavěli, opravovali, uklízeli, kteří v nich sloužili i kteří do nich putovali, putují a budou putovat," sliboval křtinský páter Jan Peňáz.