Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před 140 lety se narodil nálezce Věstonické venuše, Karel Absolon

  18:01aktualizováno  18:01
Když 16. června 1877 přišel v Boskovicích na svět Karel Absolon, nikdo ještě netušil, jak moc se zapíše do dějin. Jako obdivovaný badatel i proklínaný manipulátor, objevitel podzemního systému Moravského krasu i legendární Věstonické venuše. Byl geniální v dělání humbuku.

Výstava Karel Absolon - Manažer a strůjce velkých vizí v brněnském Dietrichsteinském paláci ukazuje také snímek Absolona (uprostřed) s československým prezidentem T. G. Masarykem na vykopávkách v Dolních Věstonicích. | foto: Repro: Moravské zemské muzeum

„Byl mu vlastní nejenom objevitelský duch, ale také mimořádně vyvinutý smysl pro osobní reklamu a schopnost sehnat peníze na výzkumy,“ napsal o Absolonovi geolog Václav Cílek.

Jak poznamenal, u žádného jiného českého vědce se nesetkal s tak odlišným hodnocením mezi oficiálními životopisy a lidovým podáním. Pamětníci o Absolonovi například tvrdili, že „přišel na Moravu člověk sice nadaný, ale slavomamem postižený a omámený, člověk přímo geniální v dělání humbuku, v balamucení lidu i klamání veřejnosti“.

Absolon se považoval za velkého objevitele. Tvrdil, že tak jako velcí badatelé zaplňují poslední místa na mapách kontinentů, on totéž dělá v podzemí. Nejen v Moravském krasu, ale třeba i na Balkáně v dnešní Bosně a Hercegovině.

Přátelé ho měli rádi. Takový malíř Otakar Kubín či básník Jiří Mahen byli pravidelnými účastníky jeho výprav po toku Punkvy. V podzemí nejen bádali, ale také bengálskými ohni či střílením z revolveru na dně propasti Macocha bavili dámy, které přihlížely z můstků.

Fotogalerie

To starší badatelská generace těžko rozdýchávala. Na rozdíl od ní však výstřední Absolon uměl své výzkumy zpropagovat a získat na ně peníze. „Už ve své době vydával tiskové zprávy o výzkumech, které připravoval, zval si profesionální fotografy a sám byl vášnivým fotografem, jenž veřejnost lákal na přednášku se světelnými obrazy. Měl velké charizma i vypravěčské umění a uměl udělat show,“ řekl při zahájení výstavy Karel Absolon – Manažer a strůjce velkých vizí v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně její kurátor Petr Kostrhun.

Peníze byly základ, výzkumy rozhodně nevyšly na pakatel. V Punkevních jeskyních totiž Absolon využíval řady moderních technických vymožeností. Třeba masivní čerpadla, která odsávala vodu z podzemí. A hromady dynamitu. Nutno podotknout, že v krasu postupoval poměrně drasticky. Odstřel kamene a vytvoření chodeb, jež dodnes využívají návštěvníci, by z dnešního pohledu znamenal nemyslitelný zásah do ekosystému.

V roce 1908 nastoupil jako kustod zoologických sbírek do Moravského zemského muzea v Brně. A tehdy začal i s prvními archeologickými výzkumy. Nejprve v Předmostí u Přerova a později i v Dolních Věstonicích, do té doby neznámých.

Zdejší výzkum dostal vlastně za úkol. Věstonice totiž byly tehdy osídleny výhradně německým obyvatelstvem a československý stát chtěl potlačit badatelské aktivity Němců. Úkol svěřil právě Absolonovu týmu. On sám se o naleziště zprvu příliš nezajímal a na místo vyslal jen své kolegy. Vedení výzkumu převzal až o rok později a už tehdy, v létě roku 1925, našel slavnou Věstonickou venuši.

U vyzvednutí sošky nebyl

Totiž, jak se to vezme. I když se Absolon uvádí jako její objevitel, u samotného vyzvednutí sošky chyběl. V té době byl na studijní cestě ve Francii, slávu tak „slízl“ hlavně za svůj tým. Zásluhy mu ale upřít nelze. Naleziště, které nazval „diuviální Pompeje“, zpropagoval po celém světě. A podařilo se mu přesvědčit i prezidenta Masaryka, aby na výzkum uvolnil půl milionu československých korun, což byla na tehdejší dobu obrovská suma.

Absolon si postupně plnil sny. Zbýval jediný – pavilon Anthropos v Brně. Tam prezentoval objevy z Dolních Věstonic i z Moravského krasu, především rytiny a umělecké předměty z jeskyně Pekárna. Doplnil je předměty ze zahraničních sbírek, které nakupoval. Pavilon si získal obrovskou oblibu. Může za to i geniální Absolonův nápad postavit tu rekonstrukci mamuta v životní velikosti, s jejímž financováním mu pomohl továrník Tomáš Baťa.

„Činím Vám návrh, zdali byste nechtěl využít tohoto mamuta pro svoji reklamu, že byste zvlášť těžkou a trvanlivou obuv pro těžké práce dělníků nazval chráněným názvem ‚Mamutovky‘. Lidé by věděli, že mamuta dal vystavěti a výstavě soudobé kultury a československému státu daroval Tomáš Baťa ve Zlíně,“ psal Absolon Baťovi. Ten pak skutečně 30 tisíc korun na mamuta poslal.

Expozici ideologicky upravili

Pavilon Člověk a jeho rod byl obrovsky navštěvovaný. „Chodí mi sem i pět tisíc lidí denně. Až je mi z toho špatně,“ zapsal si tehdy Absolon. Ve střední Evropě nemělo jeho muzeum konkurenci.

To si ovšem uvědomovali i Němci, kteří za druhé světové války pavilon zabrali a nálezy využili k nacistické propagandě, která směřovala k hledání pragermánské rasy v nejstarších dějinách člověka. Expozice byla ideologicky upravena, vybavena nacistickými symboly a jako takovou ji pak zničila Rudá armáda, když v roce 1945 osvobozovala Brno. Tak skončila světová sláva prvorepublikového Anthroposu. Obnoven byl až mnohem později díky Absolonovu žákovi Janu Jelínkovi.

Sám Absolon byl postupně odsunut z veřejného života. V posledních letech života vedl výzkum ve slovenských Moravanech nad Váhom. Posléze už se věnoval jen publikování a přednáškové činnosti. Zemřel v roce 1960 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.

Kopii Venuše najdete i v archeoparku v Pavlově:




Nejčtenější

VIDEO: Školák přebíhal silnici před jedoucí tramvají, vůz do něj vrazil

Školák přebíhal silnici před jedoucí tramvají, která ho zachytila

Video z hrůzně vypadající nehody zveřejnili brněnští policisté. Na záběrech je vidět, jak školák na poslední chvíli...

Koupil pozemek k ničemu v žádané lokalitě, radnice mu nabízí korunu

Pozemek v žádané lokalitě Znojma prodával Úřad pro zastupování státu ve věcech...

Firma koupila obrovský pozemek v žádané lokalitě Znojma, ale zarůstá plevelem. Podle regulačního plánu tady totiž...



ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra hned dvou krajských měst v ČR letos zdobí jehličnany, které rodiče zasadili na počest narození svých synů....

Liga mistrů: Třinec a Liberec jsou v semifinále, Brno končí

Brněnský obránce Jakub Krejčík u puku ve čtvrtfinálové odvetě v Lize mistrů...

Do semifinále hokejové Ligy mistrů se probojovaly dva české týmy. Liberec musel v Curychu až do samostatných nájezdů,...

Revizor v Brně krotil slzným sprejem černého pasažéra, který ho napadl

Revizor - ilustrační foto

Krušné chvíle má za sebou revizor brněnského dopravního podniku. Na zastávce v centru Brna dostal v pátek odpoledne...



Další z rubriky

Mobily fungují příliš přesně. Chyby je udrží déle nabité, říká student

Jiří Matyáš z VUT v Brně zvítězil v soutěži IT SPY, kam své práce zaslalo 1 700...

Možná jsme jen krůček od skokového zvýšení kapacity akumulátorů v mobilních přístrojích. Docílit toho pouhou úpravou...

Lupič v bance vyhrožoval bombou, zadrželi jej policisté z vánočních trhů

Neznámý pachatel přepadl banku v ulici Moskevská na Praze 10. Pokladní...

Jen krátkou chvíli trvalo drama v jedné z bank v brněnském centru. Lupič, který vyhrožoval údajnou bombou, se bez...

Na jižní Moravě přibývá nakažených virem HIV, rizikem je náhodný sex

Prostituce

Od letošního ledna do října přibylo v Jihomoravském kraji dvaadvacet nových případů HIV. I když je to zdánlivě malé...

11 dětských dárků, které vám na Boží hod nepolezou krkem
11 dětských dárků, které vám na Boží hod nepolezou krkem

Jaké vánoční dárky pro děti vybrat, aby jim dělaly radost dlouhé týdny (a vám se vyhnula migréna)?



Najdete na iDNES.cz