Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Byl Masarykovým otcem císař? Spory se vedou i 80 let po smrti prezidenta

  14:15aktualizováno  14:15
Na čtvrtek připadá významné výročí. Před osmdesáti lety zemřel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Tomáš Garrigue Masaryk. Spor o to, zda jeho otcem byl císař František Josef I., živější než kdy dřív.

Tomáš Garrigue Masaryk na jedné z vyjížděk v Lánech | foto: Muzeum T. G. Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk, Masaryk / chodil s náma na žejdlík, / to si žádnej z dnešních prezidentů / už nemůže dovolit,“ zpívá se u táboráků už osm desetiletí. Zlidovělý popěvek vznikl na počest prvního československého prezidenta a zakladatele republiky po jeho smrti, od které dnes uplynulo přesně 80 let.

Ikonická osoba už svým zjevem ušlechtile působícího muže ovlivňovala svým charizmatem každého, s kým se rodák z Hodonína setkal. Možná i proto se v různých dobách objevovaly pochybnosti, jak by jeho otcem mohl být pologramotný slovenský čeledín Jozef Masárik. Člověk po všech stránkách velmi prostý, navíc o deset let mladší než Masarykova vzdělaná matka Terezie Kropaczek pocházející z vyšší sociální vrstvy hustopečských Němců.

Teorie se spoustou náznaků

A nejasnosti tu opravdu jsou. Nejenže se Masaryk své tehdy třiatřicetileté matce narodil necelých sedm měsíců po svatbě, přičemž nelze nijak dovodit, jak by se tato panská kuchařka před svým, patrně kýmsi domluveným sňatkem dala s opravdu prostým čeledínem vůbec dohromady. Navíc v mládí patrně velmi půvabná žena už za sebou jeden porod měla. V roce 1844 se jí po vášnivém románku narodil nemanželský syn Josef, který však po pár měsících zemřel na tuberkulózu.

Fotogalerie

Vedle rovněž nedokazatelné verze, že by otcem jejího dalšího dítěte mohl být její hypotetický zaměstnavatel, židovský statkář Nathan Redlich, se nabízí skutečně až neuvěřitelná domněnka o otcovství tehdy devatenáctiletého císaře Františka Josefa I. „Spolu s Jiřím Grušou, který o této teorii napsal už ve své knize Beneš jako Rakušan, nepovažuju podobnou verzi za nemožnou,“ podotýká brněnský muzikolog a skladatel Miloš Štědroň, který se se zesnulým spisovatelem a velvyslancem v Rakousku osobně přátelil. A připomíná vcelku známý zápis z kopiáře (soukromých denních zápisků) císaře, v němž se na konci roku 1849 objevuje podivný zápis „Kropaczek erl.“ neboli erledigt, což by mohlo v souvislosti se svatbou Terezie s Masárikem v srpnu 1849 znamenat: „Kropáčková vyřízeno.“

Ohledně přítomnosti císaře na jihu Moravy devět měsíců před narozením Masaryka existují rovněž dodnes nepotvrzené indicie. Na přelomu jara a léta 1849 se totiž do Hodonína, kde měla na tamním zámku pracovat Terezie Kropáčková, začaly sjíždět z Haliče jednotky vyslané ruským carem na pomoc císařovi proti vzbouřeným Uhrám. A není vyloučeno, že na svých inspekčních cestách navštívil císař i Hodonín, aby obhlédl svoje ruské posily.

„Bezpečná“ císařova milenka?

K milostné noci s Terezií vyvinuli pánové Gruša a Štědroň rovněž pozoruhodnou teorii. „Mladého a zjevně sexu lačného císaře, jehož pletky se ženami nejen z jeho společenské vrstvy byly obecně známé, muselo jeho nejbližší okolí uchránit od tehdy neléčitelných, leč velmi rozšířených pohlavních chorob,“ cituje Grušovu teorii Štědroň a dodává, že půvabná, ale už zkušená a rozumná, tedy nejlépe starší svobodná žena, která byla na císařských statcích pod spolehlivým dozorem, byla dobrou volbou i pro císařovy milostné noci. A právě taková byla pěkná a inteligentní Terezie Kropaczek.

V mnoha textech, naposledy v redakčně ovšem velmi odbyté a dosti účelově stylizované knize Císařův prezident od Davida Glocknera, se vypočítávají jakoby nevysvětlitelné „zásahy shůry“ ve prospěch mladého Tomáše Masaryka i jeho rodiny.

Vzhledem k poměrně nuznému mládí a častému stěhování Masaryků po kdekteré špeluňce jižní Moravy by se dalo říct, že císař mohl poměrům svého hypotetického levobočka napomoci účinněji. Některé zásahy lze však bez protekce z vysokých míst vysvětlit docela těžko.

Tak například pologramotný čeledín, „nevolník tělem i duší“ Jozef Masárik, jak o něm svědčil sám Tomáš Masaryk, se po jeho narození stal kočím, a pak dokonce drábem, tedy hospodářským dozorcem. Přitom neuměl ani psát, dokud ho to jeho nejstarší syn později nenaučil.

Tomáš sám pak požíval četných výsad. „Po vyhazovu z brněnského gymnázia se rebelantu Masarykovi naprosto nevysvětlitelně dostalo možnosti pokračovat na prestižním vídeňském gymnáziu, kde z 18 žáků ve třídě studovalo 12 budoucích ministrů,“ vypočítává Štědroň. Navíc od otce svého spolužáka, u kterého bydlel a stravoval se, pobíral Masaryk až neuvěřitelný plat.

Pravnuččin zákaz

„Dnes už bychom samozřejmě mohli naprosto přesně zjistit, jak to se skutečným otcovstvím našeho prvního prezidenta bylo,“ upozorňuje dokumentarista David Vondráček, který s genetikem Danielem Vaňkem shromáždil vzorky z nepraných šatů TGM, z doličných předmětů po údajné sebevraždě jeho syna Jana Masaryka, dále DNA od potomka bratra Jozefa Masárika i z krve na kapesníku a řádech císařova synovce Ferdinanda d’Este zastřeleného v Sarajevu.

Ve Vondráčkově televizním dokumentu z letošního února měly být výsledky zkoumání DNA z těchto věcí, které by jednou provždy ukončily pochyby o prezidentově původu, zveřejněny. „Zakázala nám to ale prezidentova pravnučka Charlotta Kotíková,“ netají se zklamáním Vondráček. Proto i 80 let po smrti TGM zbývají jen dohady.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z Liberce by se cestující mohli dostat vlakem do Prahy za 35 minut.
Z Liberce do Prahy za 35 minut. Stát plánuje rychlotrať do Polska

Zatím to zní jako sci-fi, stát se ale vážně zabývá otázkou vysokorychlostní železnice z Prahy k polským hranicím a dál do Wroclawi. Mezinárodní koridor by...  celý článek

Policie požádala o pomoc se ztotožněním muže, který byl v listopadu 2012...
Policie za pět let nezjistila totožnost oběšence, tak ho nakreslila

Policie žádá o pomoc při identifikaci muže, který byl v listopadu 2012 nalezen oběšený v lese u Rychtářova na Vyškovsku. Doklady ani žádné jiné písemnosti u...  celý článek

Úřady si začínají všímat ubytoven.
Pomoc chudým v Brně začne od ledna. Z opozice zaznívá kritika už teď

Většina projektů, které mají v Brně pomoci nejchudším lidem, se rozjede o rok později, než se předpokládalo, tedy až od ledna. Už fungující programy ale...  celý článek

Okurková limonáda v 7 minutách!
Okurková limonáda v 7 minutách!

Vyměňte kupované limonády za domácí.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.