Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fotil Brno zničené válkou i okupaci. Tvorbu Hrubého představuje výstava

  15:32aktualizováno  15:32
Brno po bombardování na konci druhé světové války, divoké srpnové dny při začátku okupace Československa v roce 1968, ale především spousta scén z všedního života ve městě. To vše neopakovatelným způsobem zvěčnil Karel Otto Hrubý. Teď ho představuje Dům umění.

Karel Otto Hrubý fotil Brno v nelehké době. | foto: repro kniha Karel Otto Hrubý

Poněkud pozapomenutou osobnost brněnské fotografie představuje výstava „Karel Otto Hrubý – Fotograf, pedagog a teoretik“ v Domě umění a také jeho první velká monografie.

Vídeňský rodák Karel Otto Hrubý, který zemřel před 19 lety v jihočeském Senotíně, svázal s Brnem drtivou většinu svého profesního života. Kurátoři pak vybírali z tisíců fotografií, které nabízejí unikátní pohledy na město a jeho obyvatele a ukazují, jak se Brno za desítky let proměnilo.

Unikátní snímky dodala rodina

Snímky Hrubého obletěly prakticky celý svět. Vystavené byly v New Yorku, Bombaji, Moskvě, Tokiu a celé řadě dalších měst. Pro výstavu je kurátoři posbírali v archivech moravských galerií a muzeí. „A hlavně ovšem v mnoha dosud neznámých náhledech tvořících soukromý archiv K. O. Hrubého, jenž vznikal v průběhu několika desetiletí a s nímž nám rodina umělce vstřícně umožnila pracovat,“ přibližuje výjimečnost vystavené kolekce kurátorka Jana Vránová.

Fotogalerie

Poprvé lze tak vidět i dosud nikdy nezveřejněné fotografie, které jsou na výstavě i v monografii členěny do tematických celků Začátky, Nová budoucnost, Folklór a tradice, Všední den, Krajina a Inscenovaná realita.

První fotoaparát si pořídil už ve svých 14 letech v roce 1930 za tajně ušetřené peníze. K profesionálnímu focení se ale dostal až jako třicátník. Původně studoval práva, která nedokončil kvůli uzavření vysokých škol německými okupanty. Pak se stal hudebníkem a byl za války i totálně nasazen. Až po konci války si našel práci coby fotoreportér Rovnosti. Válečné zážitky jej, stejně jako mnoho dalších poválečných intelektuálů, přivedly ke vstupu do komunistické strany, v níž zůstal i po okupaci v srpnu 1968, tehdy z velké části i z pragmatických důvodů.

A určitá „stranickost“ se v některých Hrubého snímcích i teoretických pracích projevuje. Kurátor Moravské galerie Jiří Pátek ovšem upozorňuje, že se nikdy režimu nepodbízel, tak jako mnozí jeho kolegové. „O tom, v jak složité době vstoupil Hrubý mezi píšící fotografy, hovoří články z pera Františka Doležela, Františka Čiháka a Lubomíra Linharta, v nichž se způsobem, ze kterého běhá ještě dnes mráz po zádech, prolíná dogmatismus, primitivní didaktičnost a servilnost vůči sovětským vzorům. Hrubého texty se sice nezbytně vyjadřují k sepětí fotografie se životem, jak se od odborníka v jeho pozici očekávalo, nejsou však rozhodně dogmatické a ve srovnání s výše jmenovanými proponenty nové fotografie se drží věcného zaměření,“ uvádí Pátek.

Vzor studentů fotografie

Velmi podobně by se dalo hovořit také o Hrubého fotografickém díle. Na rozdíl od pouhých služebných „oslavovačů“ nového režimu je v jeho černobílých snímcích vždy zjevný talent, vynikající práce se světlem a velmi často až melancholická, nikoliv plakátovitě budovatelská nálada. Vše zároveň odráží fotografův smysl pro řád a nese jasné sdělení.

Kromě momentek ze všedního života zachytil Hrubý mnoho portrétů brněnských osobností z jemu blízkých uměleckých kruhů, například herců Vlasty Chramostové a Martina Růžka. A také se stal velkým propagátorem fotografie a je inspirací generacím svých následovníků. V letech 1952 až 1977 vedl výuku na oddělení fotografie Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně, spoluzakládal Svaz českých fotografů a při něm i Školu výtvarné fotografie (později Institut tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě).




Nejčtenější

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...

Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...



Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Vítězství od titulu. Kometa potřetí zdolala Třinec a sahá po obhajobě

Hokejisté brněnské Komety slaví úvodní gól čtvrtého finále - zleva Tomáš...

Už jen poslední krok zbývá hokejistům Brna k tomu, aby získali rekordní třináctý mistrovský titul. Ve čtvrtém finále...

V Brně vymýšlejí raritu, startující letadla mají před auty chránit semafory

Místo u letiště, kde má stát semafor

Jak vyřešit, že trasa plánovaného obchvatu Tuřan zasahuje do ochranného pásma brněnského letiště? Po možnosti zapustit...

Další z rubriky

VIDEO: Brněnský závodník v Maroku vletěl do díry, devětkrát otočil vůz

Hrozivá nehoda závodníka Ouředníčka v Maroku

Jako zázrakem vyvázla nezraněná z děsivé nehody na rallye Morocco Desert Challenge posádka brněnského pilota Tomáše...

Znásilnění muslimky Ježíšem symbolizuje střet kultur, hájí hru šéf divadla

Martin Glaser, ředitel Národního divadla Brno.

Přestože devátý ročník festivalu Divadelní svět Brno začne až za měsíc, už teď se mu dostává nezvyklé pozornosti....

Významný sociolog jako skřítek. Iva Možného uctili „rošťáckou“ sochou

V atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odhalili sochu...

Přesně dvacet let od založení Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity poctili v Brně jejího zakladatele a...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz