Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Fotil Brno zničené válkou i okupaci. Tvorbu Hrubého představuje výstava

  15:32aktualizováno  15:32
Brno po bombardování na konci druhé světové války, divoké srpnové dny při začátku okupace Československa v roce 1968, ale především spousta scén z všedního života ve městě. To vše neopakovatelným způsobem zvěčnil Karel Otto Hrubý. Teď ho představuje Dům umění.

Karel Otto Hrubý fotil Brno v nelehké době. | foto: repro kniha Karel Otto Hrubý

Poněkud pozapomenutou osobnost brněnské fotografie představuje výstava „Karel Otto Hrubý – Fotograf, pedagog a teoretik“ v Domě umění a také jeho první velká monografie.

Vídeňský rodák Karel Otto Hrubý, který zemřel před 19 lety v jihočeském Senotíně, svázal s Brnem drtivou většinu svého profesního života. Kurátoři pak vybírali z tisíců fotografií, které nabízejí unikátní pohledy na město a jeho obyvatele a ukazují, jak se Brno za desítky let proměnilo.

Unikátní snímky dodala rodina

Snímky Hrubého obletěly prakticky celý svět. Vystavené byly v New Yorku, Bombaji, Moskvě, Tokiu a celé řadě dalších měst. Pro výstavu je kurátoři posbírali v archivech moravských galerií a muzeí. „A hlavně ovšem v mnoha dosud neznámých náhledech tvořících soukromý archiv K. O. Hrubého, jenž vznikal v průběhu několika desetiletí a s nímž nám rodina umělce vstřícně umožnila pracovat,“ přibližuje výjimečnost vystavené kolekce kurátorka Jana Vránová.

Fotogalerie

Poprvé lze tak vidět i dosud nikdy nezveřejněné fotografie, které jsou na výstavě i v monografii členěny do tematických celků Začátky, Nová budoucnost, Folklór a tradice, Všední den, Krajina a Inscenovaná realita.

První fotoaparát si pořídil už ve svých 14 letech v roce 1930 za tajně ušetřené peníze. K profesionálnímu focení se ale dostal až jako třicátník. Původně studoval práva, která nedokončil kvůli uzavření vysokých škol německými okupanty. Pak se stal hudebníkem a byl za války i totálně nasazen. Až po konci války si našel práci coby fotoreportér Rovnosti. Válečné zážitky jej, stejně jako mnoho dalších poválečných intelektuálů, přivedly ke vstupu do komunistické strany, v níž zůstal i po okupaci v srpnu 1968, tehdy z velké části i z pragmatických důvodů.

A určitá „stranickost“ se v některých Hrubého snímcích i teoretických pracích projevuje. Kurátor Moravské galerie Jiří Pátek ovšem upozorňuje, že se nikdy režimu nepodbízel, tak jako mnozí jeho kolegové. „O tom, v jak složité době vstoupil Hrubý mezi píšící fotografy, hovoří články z pera Františka Doležela, Františka Čiháka a Lubomíra Linharta, v nichž se způsobem, ze kterého běhá ještě dnes mráz po zádech, prolíná dogmatismus, primitivní didaktičnost a servilnost vůči sovětským vzorům. Hrubého texty se sice nezbytně vyjadřují k sepětí fotografie se životem, jak se od odborníka v jeho pozici očekávalo, nejsou však rozhodně dogmatické a ve srovnání s výše jmenovanými proponenty nové fotografie se drží věcného zaměření,“ uvádí Pátek.

Vzor studentů fotografie

Velmi podobně by se dalo hovořit také o Hrubého fotografickém díle. Na rozdíl od pouhých služebných „oslavovačů“ nového režimu je v jeho černobílých snímcích vždy zjevný talent, vynikající práce se světlem a velmi často až melancholická, nikoliv plakátovitě budovatelská nálada. Vše zároveň odráží fotografův smysl pro řád a nese jasné sdělení.

Kromě momentek ze všedního života zachytil Hrubý mnoho portrétů brněnských osobností z jemu blízkých uměleckých kruhů, například herců Vlasty Chramostové a Martina Růžka. A také se stal velkým propagátorem fotografie a je inspirací generacím svých následovníků. V letech 1952 až 1977 vedl výuku na oddělení fotografie Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně, spoluzakládal Svaz českých fotografů a při něm i Školu výtvarné fotografie (později Institut tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě).




Nejčtenější

Polívka a Rottrová přišli podpořit Drahoše, který přijel za voliči do Brna

Kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše podpořil také herec Bolek Polívka.

Vůbec poprvé od prvního kola prezidentské volby se setkali nedávní protikandidáti na jednom pódiu. V zaplněném sále...

Obec zavede nový trest pro rychlé řidiče. Propadne se pod nimi silnice

Pod rychle jedoucím autem se vytvoří díra

Radnice v Branišovicích na Brněnsku chystá novou past na řidiče překračující povolenou rychlost. Do silnice nechá...



Řidička zemřela při střetu s vlakem, koridor z Brna do Břeclavi stál

(Ilustrační snímek)

Střet s vlakem nepřežila zhruba hodinu po poledni u Šakvic na Břeclavsku řidička osobního automobilu. Ve vlaku jedoucím...

Nejsme vymírající národ, přibývá však rizikových rodiček, říká porodník

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavel...

V největší české porodnici v brněnské fakultní nemocnici přijde na svět šest tisíc dětí ročně. Čím dál víc z nich jsou...

Řekové v Brně zanechali výraznou stopu, i když zemi zaslíbenou nenašli

Režisér filmu Můj strýček Archimedes George Agathonikiadis s představitelem...

Česká televize v neděli uvedla film Můj strýček Archimedes s Ondřejem Vetchým a Miroslavem Donutilem v hlavních rolích....

Další z rubriky

Z nejúrodnější jižní Moravy je vyprahlá krajina, vznikne záchranný fond

(ilustrační snímek)

Počasí trápí zemědělce na jižní Moravě dlouhodobě. Vznikl tak nový plán. Aby překonali těžké časy, mohli by čerpat...

Nikoho nezajímá politika, ale technologie, těší vesmírného konstruktéra

Pavel Sobotka jako vyučený soustružník pracoval ve výrobě elektronových...

Stejně jako třeba Tomáš Baťa se vypracoval Pavel Sobotka z řadového zaměstnance na silného hráče průmyslu, konkrétně...

Vzkříšení za stovky tisíc. Z hromady šrotu v Brně vyroste parní Němka

Nadšenci z Klubu přátel kolejových vozidel Brno (na snímku Jiří Kotas) chtějí...

Brněnští nadšenci do lokomotiv vybrali na opravu 74 let starého stroje více než půl milionu korun. Hromadu šrotu, který...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz