Areál brněnského výstaviště.

Areál brněnského výstaviště. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Pavilony i ploty pro náš byznys potřebujeme, vzkazuje výstaviště Brnu

  • 15
Když na počátku března město a lidé z Kanceláře architekta města Brna (KAM) poprvé zveřejnili svoji ideu nového využití brněnského výstaviště, jediné, na čem se shodli s vedením společnosti Veletrhy Brno, bylo patrně to, že jde o rodinné stříbro. Narazili na sebe ale v tom, jak je opečovávat a leštit.

Optimistická představa města areál více otevřít lidem, propojit ho s okolím a některé, zejména historické pavilony využít i jinak než pro výstavy se střetla s realitou výstavnického byznysu. Ukázalo se to například při nedávné odborné debatě, kterou pořádala KAM přímo na výstavišti a jíž se účastnilo i vedení města.

„Nechceme veletrhy rušit, ale přemýšlet o rozvoji nových funkcí, například pro bydlení nebo volný čas. Chceme se bavit o tom, jak část areálu volně zpřístupnit a zda jen někdy, nebo celoročně, nebo jestli z něj vyčlenit pavilony A nebo Z, protože se k výstavám nehodí,“ vysvětloval hlavní architekt města Michal Sedláček.

Z „áčka“ by tak mohla být podle něj třeba galerie. To ale nadzvedlo ředitele Veletrhů Jiřího Kuliše.

„Áčko nám neberte. Nalepili jsme protisluneční fólii za 15 milionů. Navíc ho využíváme, děje se v něm řada akcí, o kterých ani nevíte. A rovnou si škrtněte i béčko, to je pro nás nenahraditelné. Jako jediné má těžkotonážní podlahu a můžeme tam umístit stroje a zemědělskou techniku,“ prohlásil Kuliš.

Podle něj je sporné i otevření areálu. „Organizovaná zábava ano, ale jen zbourat ploty a pustit dovnitř lidi nejde. Máme tam exponáty za stovky milionů korun, musíme je hlídat před poškozením. Už teď nás správa a ostraha areálu stojí 10 milionů korun ročně,“ poznamenal.

Jsme v podstatě fabrika, veřejnost k nám nemůže, říká Kruliš

A je tu i otázka bezpečí. Když se připravuje strojírenský nebo zemědělský veletrh, najíždějí do areálu kamiony s těžkou technikou. „Dva měsíce stavíme, týden je akce a pak dva týdny bouráme. Je to v podstatě fabrika, tam veřejnost nemůže,“ popsal Kuliš.

Debata pomohla KAM nasbírat podněty pro mezinárodní urbanistickou studii, kterou připravuje a jejíž komise zasedne ve čtvrtek. Bude v ní i zástupce Veletrhů.

„Oproti začátku jednání se komunikace oboustranně posunula k lepšímu. Předtím jsme neměli informace. V situaci, kdy každá zmínka o změnách využití areálu vyvolává nejistotu u vystavovatelů, to firmu dostávalo do nepříjemné situace,“ říká mluvčí Veletrhů Jiří Smetana.

Po první výměně názorů se obě strany sešly několikrát, a když byznysmeni vysvětlili, jak se věci mají, začalo město couvat. Veletrhy totiž nejsou jen fenoménem, stejně jako Velká cena nebo vila Tugendhat, ale generují zisk 100 milionů.

„Dohodli jsme se, že nepřekročitelnou podmínkou soutěže budou požadavky na zachování plochy pro veletrhy a jejich rozvoj. Je to 60 tisíc metrů čtverečních čisté kryté výstavní plochy, 40 tisíc metrů plochy venkovní a 20 tisíc metrů skladů. Konkrétně u skladů víme, že je lze řešit efektivněji než nyní, a sami s tím počítáme,“ popsal Smetana.

Své si řeknou také památkáři

Souhlasí s tím, že existují budovy při okrajích areálu, které se dají trvale zpřístupnit veřejnosti. Například divadlo a pavilon Umprum z roku 1928, pavilon H z 50. let a pavilony Morava a Brno. Soutěž má ale prověřit i využití dalších pavilonů, které Veletrhy využívají. Například už zmiňovaný pavilon A.

„Pro lidi z výstaviště je těžko představitelné, že by po 90 letech přestal sloužit svému účelu. Je pro ně srdcem areálu. Zároveň je v něm konferenční sál, kde se výstavy zahajují, a pro řadu vystavovatelů je prestiž být právě v áčku,“ uvedl Smetana. Náhradou by mohly být nové pavilony. S jejich stavbou počítají ve vizi rozvoje i Veletrhy.

A svoje chtějí k možným změnám na výstavišti říct i památkáři. Chráněné jsou nejen historické pavilony či vyhlídková věž, ale i celá urbanistická koncepce areálu. A ta podle nich musí být zachována. Nesouhlasí například s myšlenkou, že by v něm mohly být byty.

„Areál by měl zůstat pouze pro veřejné funkce,“ říká šéf Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha. Podle něj není ani vhodné, aby se zásadně měnilo využití pavilonů. „Jestliže bylo něco postaveno jako výstavní pavilon, nemůže z toho vzniknout třeba akvapark,“ poznamenal. Podle něj jsou předmětem ochrany i plochy mezi pavilony.

KAM ale tvrdí, že není čeho se obávat. „Porota bude mezi návrhy hledat urbanistické vize rozvoje areálu odpovídající 21. století a respektující limity památkové ochrany i ekonomické aspekty hospodaření Veletrhů,“ komentuje ředitel KAM Sedláček.

Že výstavnictví neutrpí, ujišťuje i primátor Petr Vokřál (ANO). „Nikdo nebude přijímat žádná rozhodnutí bez vědomí odpovědnosti k této důležité firmě, která je jedním ze symbolů města Brna,“ dodal Vokřál.