Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výstavnictví trápí krize, Brno hledá další využití pro veletržní areál

  8:17aktualizováno  8:17
Po každém veletrhu, koncertu či plesu se brány brněnského výstaviště zavřou, což řadě návštěvníků i odborníků vadí. I na akce neveletržního charakteru musí totiž lidé mít vstupenku. V časech, kdy se tam žádná akce nekoná, nemají na brněnské veletrhy přístup.

Mamutí taneční party a koncerty jsou jedny z mála neveletržních akcí, které se na výstavišti v Brně odehrávají. (Ilustrační snímek z Citadely v pavilonu P) | foto: MF DNES

"Když se podívám z okna, je ten areál devadesát procent roku bez života. Dal by se oživit bez toho, že by se v něm pořádaly pouze výstavnické akce," litoval jeden z významných brněnských finančníků Igor Fait.

Jednou z možností je otevřít areál většímu počtu návštěvníků, kteří by se v Pisárkách bavili a utráceli.

Místo zvukaře na akci Citadela v pavilnu P brněnského výstaviště

Místo zvukaře na akci Citadela v pavilnu P brněnského výstaviště

Proto MF DNES oslovila přední brněnské architekty, aby představili vize, jak by se dal areál oživit. "Využijme západní plochy výstaviště, které nejsou tak památkově cenné, právě u sjezdu z D1," předložil jeden z modelů architekt Petr Hrůša.

Veletrhy Brno se však ohrazují, že branami projde ročně milion lidí a nemají důvod architektonicky cenný areál víc otevírat veřejnosti.

Jak areál více využít?

Problém je, že společnosti se nedaří a už druhý rok prodělává. Účetnictví veletrhů zajímá i město, protože má ve firmě třetinový podíl.

Mapa brněnského výstaviště

Mapa brněnského výstaviště

"Díky struktuře vystavovatelů a návštěvníků je Brno považováno za středoevropské veletržní centrum, ale výstavnictví prochází v době recese útlumem, proto je třeba hledat i další využití areálu," říká primátor Roman Onderka, který sedí v dozorčí radě.

Nabízí se například srovnání s holešovickým výstavištěm v Praze. Jen pro zajímavost: dvouměsíční Matějskou pouť tam navštíví kolem dvou set tisíc lidí.

"V Holešovicích se nejedná o kompaktní výstavní areál, tam jsou solitérní objekty jako Průmyslový palác, Křižíkova fontána, Lapidárium a další stavby. Otevřít brněnské výstaviště pro veřejnost by bylo obtížné. Problémem je četnost výstavních akcí a jejich provozní zajištění," říká architekt Jaroslav Dokoupil.

Parní lokomotiva jede ulicemi Brna na výstaviště

Parní lokomotiva jede ulicemi Brna na výstaviště

Ale i v Holešovicích se vykládá a nakládá. Od zubařských křesel přes nábytek až po motocykly. "Je pravda, že kvůli pohybu návštěvníků po areálu se musí zvýšit ostraha, na druhou stranu na zábavě v areálu také trochu vyděláme. Není to moc, ale nějaký ekonomický přínos to je," říká obchodní ředitel Incheby Praha, která má holešovické výstaviště v nájmu, Radovan Ježovič.

Do areálu chodí lidé nejen na kolotoče, ale také plavat do bazénu, pozorovat ryby v mořském světě nebo se bavit do divadla.

Noční start balonů z brněnského výstaviště

Noční start balonů z brněnského výstaviště

To by mohlo "oprášit" i Brno. "Bylo by dobré také důrazně připomenout, že součástí areálu je i chátrající uzavřené divadlo, které ještě po roce 1989 mělo výrazné ambice otevřít se městu a bylo zde pořádáno mnoho úspěšných akcí," podotýká architekt Tomáš Rusín.

Výstaviště jako rozšíření městského centra by rád viděl architekt Petr Hrůša. "Přecházelo by do rekreačního zázemí krásného svrateckého údolí," říká Hrůša.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řidiči brněnského DP protestovali proti chování vedení
Řidiči MHD v Brně chtějí přidat. Jděte jezdit do Vídně, řekl jim ředitel

Asi padesátka řidičů se ráno sešla před budovou dopravního podniku v Novobranské ulici v Brně. Za jejími okny totiž vedení už popáté jednalo se zástupci odborů...  celý článek

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

Letošní sucho na Znojemsku a v povodí Dyje nad Vranovskou přehradou způsobilo,...
Sucho odkrylo vesnici i se zbytky kostela na dně Vranovské přehrady

Letošní velké sucho na Znojemsku a v povodí Dyje způsobilo, že už od května klesá hladina Vranovské přehrady. Díky tomu se opět objevily základy domů zatopené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.