"Když se podívám z okna, je ten areál devadesát procent roku bez života. Dal by se oživit bez toho, že by se v něm pořádaly pouze výstavnické akce," litoval jeden z významných brněnských finančníků Igor Fait.
Jednou z možností je otevřít areál většímu počtu návštěvníků, kteří by se v Pisárkách bavili a utráceli.
Místo zvukaře na akci Citadela v pavilnu P brněnského výstaviště
Proto MF DNES oslovila přední brněnské architekty, aby představili vize, jak by se dal areál oživit. "Využijme západní plochy výstaviště, které nejsou tak památkově cenné, právě u sjezdu z D1," předložil jeden z modelů architekt Petr Hrůša.
Veletrhy Brno se však ohrazují, že branami projde ročně milion lidí a nemají důvod architektonicky cenný areál víc otevírat veřejnosti.
Jak areál více využít?
Problém je, že společnosti se nedaří a už druhý rok prodělává. Účetnictví veletrhů zajímá i město, protože má ve firmě třetinový podíl.
Mapa brněnského výstaviště
"Díky struktuře vystavovatelů a návštěvníků je Brno považováno za středoevropské veletržní centrum, ale výstavnictví prochází v době recese útlumem, proto je třeba hledat i další využití areálu," říká primátor Roman Onderka, který sedí v dozorčí radě.
Nabízí se například srovnání s holešovickým výstavištěm v Praze. Jen pro zajímavost: dvouměsíční Matějskou pouť tam navštíví kolem dvou set tisíc lidí.
"V Holešovicích se nejedná o kompaktní výstavní areál, tam jsou solitérní objekty jako Průmyslový palác, Křižíkova fontána, Lapidárium a další stavby. Otevřít brněnské výstaviště pro veřejnost by bylo obtížné. Problémem je četnost výstavních akcí a jejich provozní zajištění," říká architekt Jaroslav Dokoupil.
Parní lokomotiva jede ulicemi Brna na výstaviště
Ale i v Holešovicích se vykládá a nakládá. Od zubařských křesel přes nábytek až po motocykly. "Je pravda, že kvůli pohybu návštěvníků po areálu se musí zvýšit ostraha, na druhou stranu na zábavě v areálu také trochu vyděláme. Není to moc, ale nějaký ekonomický přínos to je," říká obchodní ředitel Incheby Praha, která má holešovické výstaviště v nájmu, Radovan Ježovič.
Do areálu chodí lidé nejen na kolotoče, ale také plavat do bazénu, pozorovat ryby v mořském světě nebo se bavit do divadla.
Noční start balonů z brněnského výstaviště
To by mohlo "oprášit" i Brno. "Bylo by dobré také důrazně připomenout, že součástí areálu je i chátrající uzavřené divadlo, které ještě po roce 1989 mělo výrazné ambice otevřít se městu a bylo zde pořádáno mnoho úspěšných akcí," podotýká architekt Tomáš Rusín.
Výstaviště jako rozšíření městského centra by rád viděl architekt Petr Hrůša. "Přecházelo by do rekreačního zázemí krásného svrateckého údolí," říká Hrůša.
