Výstava vývrtek v Šardicích | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Vývrtková sbírka zaplnila šestnáct vitrín

  • 2
Loď, tělo nahé ženy nebo třeba anděl: to vše bylo k vidění na víkendové výstavě vín v Šardicích na Hodonínsku. Že se to k vínu příliš nehodí? Právě naopak. I takto kuriózní ozdoby totiž mají vývrtky, které sbírá rodák ze Slovácka Stanislav Kozel a které přivezl do Šardic ukázat.

Ve sbírce jich má 1500. S těmi nejstaršími si mohli víno otvírat třeba i u šlechtických dvorů. Kouzlo nejstarších vývrtek je podle majitele kuriózní sbírky právě v tom, jak fungují. Nad různě širokými vruty, páčkami a rukojetěmi si možná lidé na výstavě opravdu lámali hlavu. Každá z vývrtek má totiž svůj systém, kterým se láhev vína dá otevřít.

"Právě to, na jakém principu vlastně vývrtky pracují, je na nich to kouzelné,“ podotýká sběratel Stanislav Kozel. Další úlovky do sbírky získává různě. Po bazarech, starožitnictvích, internetových aukcích i od známých.

"Zaměřuji se právě na starožitnosti. Nejstarší vývrtka, kterou mám, má zhruba 200 let. Získal jsem ji od jednoho starožitníka, který ani netušil, jak cennou věc mi prodává. A já vlastně také ne,“ vysvětluje. Při hledání dalších vývrtkových pokladů musí mít trochu štěstí. To mu přálo například tehdy, když za pouhou padesátikorunu koupil v bazaru jednu velmi cennou vývrtku.

Každá vývrtka má svůj příběh
"Ke každé z nich se váže nějaký příběh,“ vysvětluje Kozel. Se starou rakousko-uherskou vývrtkou si otevírali lahve oficíři. Další se musela lodí plavit až z Ameriky. Jiná se dostala do rukou Stanislava Kozla po dlouhé cestě z Francie. "Staré věci mají největší kouzlo,“ míní sběratel. K jeho oblíbeným kouskům patří právě několik rakousko-uherských vývrtek s podivnou pérovací mechanikou. "Tehdy byly takové vývrtky velmi módní. Proto se jich u nás dá najít ještě poměrně hodně,“ vysvětluje.

Za českou specialitku lze podle něj považovat i secesní vývrtku s figurkou nahé ženy, která spíná ruce nad hlavou do tvaru otvíráku na pivo. Nohy se jí zase mění v klasický vrták na korek. České věci se podle něj od zahraničních dají poznat snadno. Každá země má nezaměnitelný rukopis.

O tom, jakou má jeho sbírka už hodnotu, prý Stanislav Kozel nikdy nemluví. Určitě však jde o statisíce. V Šardicích totiž vystavenými vývrtkami zaplnil 16 obrovských prosklených vitrín.

O vývrtkách se i píše
Sběratele, kteří stejně jako Stanislav Kozel sbírají vývrtky ve velkém, by v České republice šlo spočítat na prstech jedné ruky. A tak i výstava v Šardicích byla vůbec první tak rozsáhlou výstavou vývrtek v republice. Sběratel ji prokládal i zajímavostmi o historii a fungování vývrtek tak, jak ji vyčetl z odborné literatury. Ač je to k nevíře, v různých jazycích vyšlo o vývrtkách už nejméně 50 knih.