"U mužů je plodnost více spjatá se sexualitou. Neplodnost jako by znamenala, že muž je zcela neschopný. Proto se to často snaží utajit, anebo přiměje partnerku, aby neplodnost vzala na sebe," říká autorka výzkumu.
Přitom ženy zasahují tyto problémy daleko citelněji. Jsou to ony, kdo při léčbě dávají všanc své tělo. Hormonální medikamenty mají řadu nepříjemných vedlejších účinků, někdy je léčba bolestivá a pacientky po ní přibývají na váze.
Zatímco ženám lékaři nabízejí stále nové a nové postupy včetně alternativní léčby, mužská neplodnost je těžko léčitelná a muži pro dítě tolik dělat nemohou.
Lenka Slepičková hovořila s 34 ženami, jichž se problém aktuálně týkal.
"Jedna mi například popisovala, jak se její partner po zdrcujícím zjištění, že je neplodný, zatvrdil a dva roky na to téma odmítal komunikovat. Muži mají obecně těžkosti sdílet nebo projevovat emoce. Léčba s sebou nese rozhodně velkou psychickou zátěž pro oba. Ztrácí se spontánnost v sexu, který se řídí podle plodných a neplodných dnů," popisuje socioložka.
Adopce je relativně přijatelná
Odborníci z brněnského institutu také zjišťovali, jaké řešení by dvojice v případě neplodnosti preferovaly.
Oslovili proto 1 708 respondentů v domácnostech, převážně žen mezi dvaceti až čtyřiceti lety.
Ukázalo se, že nejčastěji zvažovanou variantou by při problémech s plodností bylo mezi muži i ženami umělé oplodnění. Hned po něm následuje adopce.
V nejmenší míře pak pro oslovené byla přijatelná asistovaná reprodukce s využitím dárcovských buněk - spermie, vajíčka nebo celého embrya.
