Analýza se zaměřovala na brněnská sídliště, vilové čtvrti i zástavbu venkovského typu.
„Odpadky vybraných domácností se třídily manuálně a zbytky, jako jsou slupky nebo kosti, jsme do vážených výsledků nepočítali,“ upřesnila výzkumnice Lucie Veselá.
Sledování odhalilo, že plýtvání závisí na ročním období, více potravin lidé vyhodí v létě a na podzim. Podíl na tom má hlavně zelenina a ovoce, které jsou v této polovině roku ve slevových akcích, a doma pak často zplesniví.
„Zároveň tomu nahrávají i vyšší teploty a fakt, že se tyto potraviny špatně skladují. Polovina z nás neví, že rajčata nepatří do lednice,“ vysvětlila Veselá.
Právě levnějších sezonních potravin našli výzkumníci v popelnicích nejvíce. Po ovoci a zelenině je nejčastěji vyhazovaným jídlem pečivo.
Množství nesnědených potravin se ve sledovaných skupinách liší. Zatímco obyvatel venkovské zástavby je pod průměrem, lidem žijícím na sídlišti končí zbytky v koši mnohem častěji.
„Pro představu jsme vypočítali, že každý obyvatel sídliště vyhodí až 63 vajec a 251 rohlíků ročně. Výsledky jsou nad průměrem především kvůli chybějící možnosti kompostování a zpracování nechtěných potravin zvířaty. Měli bychom lidi vzdělávat, aby se v oblasti potravin chovali zodpovědněji,“ poznamenala vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.
Čísla z výzkumu
|
Z dotazování Brňanů vyplývá, že množství potravin, které vyhodí, sami odhadnout neumějí. Průměrný tip se pohyboval okolo čtyř kilogramů na osobu za rok, což je devětkrát méně než skutečný stav.
Autoři projektu proto chystají osvětovou kampaň, která ve školách i na sociálních sítích upozorní na problém plýtvání a poradí lidem, jak jídlo lépe skladovat a plánovaně nakupovat.
„Chystáme informační letáky, ale také přednášky a workshopy, kde problém přiblížíme. Věřím, že se neplýtvat naučíme stejně, jako jsme se naučili třídit odpad,“ dodala Kubíčková.
Projekt, jenž podle výzkumníků nemá v České republice ani ve světě obdoby, ziskem ročních výsledků nekončí. Analýzy komunálního odpadu mají pokračovat další dva roky a vědci si od nich slibují právě změnu chování sledovaných spotřebitelů i širšího okolí.
