Celých čtrnáct let vyhodnocovali data z lesů tří kontinentů. „Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat,“ vysvětluje Vojtěch Novotný.
Ekologové vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů v pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě – konkrétně právě u Lanžhota, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji.
Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je podle Novotného mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin.
Vůbec poprvé tak vědci z Českých Budějovic na vybraných plochách spočítali housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než pět centimetrů. Zjišťovali při tom, na čem je početnost hmyzu závislá a jak se jednotlivé druhy navzájem ovlivňují.
V tropech vedou naopak mravenci
Odhalili například skutečnost, že v tropických pralesích žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. „Sociální hmyz má v tropech daleko více hnízd a o větší velikosti. Tropy také pro mravence poskytují víc medovice, než je tomu u nás,“ podotýká Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu.
Ale také jižní Morava si ve výzkumu vydobyla jedno prvenství. „Překvapilo nás, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu a zhruba stejné počty pavouků,“ upozorňuje Klimeš.
Výzkumníky zaskočil také fakt, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují.
„Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s jeho větším počtem je tím pádem méně kořisti. Nic z toho se však nepotvrdilo. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ dodává Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, která poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.
