„Sčítání vymírajících jasoňů dymnivkových ukázalo, že proti loňsku se tu počet poletujících motýlů výrazně zvýšil,“ potvrzuje Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ochráncům přírody se s lesníky podařilo domluvit, aby na místě prokáceli hustší lesní porosty, vyřezali keře a vytvořili migrační koridory.
„Výsledkem je světlý parkový les, který motýlům vyhovuje. Letos jsme tu napočítali odhadem sto až sto dvacet poletujících zvířat. Je vidět, že když se chce, je možné se domluvit na řešení, které funguje,“ konstatuje Jiří Kmet, vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, kam zmiňovaný les patří.
Podle něj tady druhy motýlů vázané na světlé lesy během posledních let prakticky vymizely. V loňském roce se už podařilo jasoně dymnivkového prokázat jen na jediném místě, kde poletovalo pouhých 34 jedinců.
V oboře chovaná zvířata totiž les kompletně vypasou, takže tu jasoni nemají dostatek potravy a úkrytů. Neprospívá jim ani frézování pasek určených k zalesnění a těžba pomocí obnovních bloků.
Při loňské kritice se Lesy ČR hájily tím, že na vině motýlího úhynu je především extrémní sucho posledních let. „Úbytek biodiverzity je celosvětový problém. Změna klimatických charakteristik velkých území, včetně oteplování, je spojená s druhovou výměnou. Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv,“ uvedl tehdy Jan Vybíral, ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava.
Za zásadní problém označil globální šíření invazních rostlin, živočichů a dalších patogenů, které často až se značným zpožděním lesníci objeví jako příčinu hynutí původních druhů.
Letošní návrat motýlů ale souvislost se změnou v hospodaření prokazuje. „Osud jasoně dymnivkového je tak především v rukou místních lesních hospodářů. Ideální příležitost ke změně přístupu se nabízí právě nyní, kdy se projednává nový lesní hospodářský plán pro Lesní hospodářský celek Židlochovice,“ uzavírá Kmet.
