Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ve vypuštěném rybníku se zabydleli vzácní ptáci, rybáři musí počkat

  11:22aktualizováno  11:22
Na dně vypuštěného Komárovského rybníka na Hodonínsku letos zahnízdily dva páry u nás kriticky ohrožených tenkozobců opačných a čtyři páry pisil čáponohých. Ochránci přírody jásají, rybářství však přijde o více než milion korun.

Tenkozobec opačný. | foto: Adolf Goebel

Bahnité dno místy s mělkou vodou, které si ptáci pro hnízdění vybrali, se pro ně totiž mohlo stát velmi snadno pastí. Po opětovném napuštění rybníka by voda nevyhnutelně zaplavila a zničila jejich hnízda. V České republice přitom z těchto ohrožených druhů bahňáků hnízdí jen maximálně 10 párů tenkozobců a 20 párů pisil.

O jejich záchraně proto jednali ochránci přírody s Rybářstvím Hodonín. Jednání nakonec proběhlo velmi rychle, vložila se do něj totiž Česká inspekce životního prostředí a napuštění rybníka zakázala.

„Rozhodnuto bylo nakonec v podstatě ze dne na den pod pohrůžkou vysoké pokuty. Kdo nám zaplatí škodu, ale nevím,“ přemítá vedoucí rybářského střediska Hodonín-Mutěnice Tomáš Tichý.

Ptáci vodí mláďata v mělké vodě

Stopku má Rybářství Hodonín až do srpna. „Ptáci teď sedí na vajíčkách, což trvá 24 až 26 dnů, rodiče pak vodí mláďata 4 až 5 týdnů v mělké vodě a na blatech loví hmyz, červy a korýše. Aby bylo hnízdění úspěšné, je nezbytné zachovat stávající stav nejméně do srpna, což samozřejmě naráží na provozní potřeby rybníkářů,“ popisuje situaci ornitolog Gašpar Čamlík.

Ohrožení ptáci v hodonínském rybníku

  • Pisila čáponohá

Bahňák velikosti kosa s extrémně dlouhýma červenýma nohama a dlouhým rovným zobákem. Na naše území zaletuje nepravidelně a zřídka, v ČR neexistuje trvalá hnízdní populace. Hnízdo si staví z rostlinného materiálu v mělké vodě nebo na bahně, v České republice je to hlavně na březích rybníků. Potravu – obvykle bezobratlé a výjimečně i rostliny – sbírají přímo z hladiny, ze dna nebo ze břehu.

  • Tenkozobec opačný

Černobílý bahňák velikosti holuba, má dlouhé nohy a dlouhý zobák zahnutý nahoru. Hnízdí na bahnitých či písčitých březích. Na našem území hnízdí nepravidelně v malých počtech na dnech rybníků se sníženou hladinou vody. Tenkozobci jsou závislí na mělké vodě, ve které loví potravu. Stejně jako u pisil je i ochrana tenkozobců závislá na udržení nízké hladiny vody. Při jejím zvýšení dochází k vyplavení a zničení hnízd.

Obejít nařízení třeba tak, že se ohradí kus rybníku, rybáři nemohli. Ptáci se totiž usadili přímo uprostřed. V tuto dobu už měl být přitom rybník zcela zatopen vodou.

„Brzdí nás to, protože šlo o hlavní rybník pro celou firmu, kde jsme měli nasazeno 4,2 milionu kusů váčkového plůdku kapra,“ vysvětluje Tichý. Váčkovým plůdkem se označuje ryba na líhni do chvíle, kdy plůdek začíná přijímat potravu, z plůdku se pak stává rybí násada. Takový plůdek je přitom pro ptáky pochoutka.

Rybáři řeší takovou situaci poprvé. „Po konzultaci s dalšími ornitology, které jsme oslovili, doufáme, že by mohli ptáci opustit hnízdo už o měsíc dřív,“ říká Tichý.

Nevylučuje to ani ornitolog Čamlík. „Hnízdiště dál monitorujeme, přihodit se může leccos. Ptáky může sežrat prase nebo mohou přijít přívalové lijáky a pak by se mohl rybník napustit dřív, ale to už bude na úřednících. Ptáci nejprve potřebují stejnou hladinu na inkubaci, aby vysadili vajíčka, a pak, aby mohli vodit mladé v plytké vodě, kde je dostatek potravy,“ dodal.

Bahňákům nahrává změna postupu rybářů

Podle něj celý problém vznikl tím, že rybáři změnili „výrobní“ postup - velké rybníky zůstávají dlouho vypuštěné a místo toho, aby dali násadu do sádek, dávají ji rabáři do rybníku. Tím vytvářejí pro hnízdění ptáků bahňáků ideální podmínky.

„Věřím, že tomu budou rybáři do budoucna předcházet tím, že opět využijí sádek a velké rybníky nebudou vypuštěné tak dlouho. Chápeme, že rybáři chtějí produkovat ryby, a proto chceme najít bezkonfliktní cestu,“ dodává Čamlík.

Podobně situaci řešili v minulosti třeba rybáři na Českobudějovicku. „Rybníky na nízké vodě nebo zcela vypuštěné přilákají zpravidla velké množství ptáků, připomínají jim totiž přirozené prostředí mělkých mokřadů, kde nachází dostatek potravy,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Jen rybníky na Hodonínsku tak letos přilákaly desítky druhů vodních a mokřadních ptáků a tím i desítky milovníků ptáků. „Ptáky na Komárovském rybníku je možné pozorovat od výpusti z rybníka nebo od Kyjovky protékající středem rybniční soustavy,“ radí Jaroslav Zaňát, který sám hnízda ptáků kontroluje.

Případní návštěvníci by ale měli být maximálně ohleduplní a nevstupovat do prostoru rybníka a na příčné hrázky, aby hnízdící ptáky nerušili.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Za nelegální domov pro seniory dostali provozovatelé podmíněné tresty

Podmíněné tresty a zákaz podnikání dostali u Okresního soudu v Blansku čtyři lidé, kteří bez potřebných povolení provozovali v Kunštátě dům pro seniory. Podle...  celý článek

The 6 Fireballs okouzlují s vlastními songy i hity, které v 50. a 60. letech...
Oživují zašlý věhlas rock'n'rollu. Chtějí být skvělí, ale ne slavní

Nevšední brněnská kapela The 6 Fireballs patří do Síně slávy. Vlastními songy i hity, které v 50. a 60. letech minulého století složili a hráli velikáni jako...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.