Pod Pavlovem se začal areál chystat ještě dříve, než vodohospodáři na jaře roku 1989 vůbec napustili dolní jezero novomlýnských nádrží. „Postupovali jsme tehdy naprosto legálně na základě tehdejších stavebních zákonů,“ vysvětluje předseda YachtClubu Jiří Krabička.
Stavba sportovního areálu byla rozdělena do několika etap. Nejdříve oplocení, terénní úpravy, ochranná hráz. V další fázi se začalo pracovat na elektřině, vodě a stavbách. Jenže do toho přišla sametová revoluce.
„Ještě před ní se stát zavázal, že všechny pozemky budou vykoupeny v rámci vodního díla a převedeny do správy Povodí. A s námi se uzavřou nájemní smlouvy, abychom mohli bez potíží fungovat, protože všechno už bylo rozpracováno a připraveno,“ vysvětluje Krabička.
To se ale nestalo. Na ploše zůstaly pozemky soukromníků, jiné zase státu.
Proces komplikuje biokoridor
A to celou dostavbu areálu, do kterého už se přitom sjížděli první hosté, značně zkomplikovalo. „Abychom mohli fungovat, fyzicky se dodělalo to, co už bylo rozdělané. Přípojky vody, elektřiny. A do dneška to není právně dotaženo do konce. Zpětně se to nyní dává do pořádku,“ potvrzuje Krabička.
Na dodatečné povolení tak nyní čeká také třeba budova recepce nebo sídlo správce, kde má zázemí i vodní záchranná služba.
Není to jednoduchý proces. Po mnoha letech provozu areálu se totiž do věci vložili i ekologové, kteří vytyčili takzvaný nadregionální biokoridor. Tedy jakousi trasu, která propojuje oblast nivy řeky Dyje a přírodní rezervaci Křivé jezero nad nádržemi a zajistí přirozenou migraci zvěře. A v jeho trase jsou stavby zapovězené.
Klub tak kromě dodatečného stavebního povolení musí obstarávat i nákladné posudky dopadů na životní prostředí prostřednictvím takzvané malé EIA.
„Změna trasování biokoridoru byla pro nás dalším důvodem, proč se teď snažíme vše dát do pořádku,“ poznamenal Krabička. Věří, že veškerá povolení získají v co nejkratší době. Provoz areálu nedokončené „papírování“ nijak neomezí.
