Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z biomasy vytápí Bystrc i pavilony v olomoucké zoo

  7:50aktualizováno  7:50
Když si Karel Sázavský půjčoval od manželky dvacet tisíc korun na podnikání, netušil, že o šestnáct let později z něj bude Podnikatel roku. Právě toto ocenění získal ředitel a spolumajitel brněnské energetické společnosti Tenza letos v regionálním kole.

Podnikatel roku 2008 na jižní Moravě - karel Sázavský | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Hned v prvním roce podnikání jsme s kolegy dostali pokutu za to, že jsme si vypláceli asi 750 korun měsíčně, což byla výplata pod hranicí minimální mzdy," vzpomíná dnes pobaveně Sázavský.

V devadesátých letech firmu živily hlavně modernizace teplovodního potrubí. V minulém roce Tenza překročila miliardovou hranici v tržbách. Jejich byznys je stále založen na energetice. Obnovují zařízení pro výrobu a rozvod tepla a elektřiny pro velké energetické společnosti.

Z těchto aktivit má Tenza asi osmdesát procent tržeb. Na trhu se však v posledních pěti letech postupně prosazuje i s technologiemi pro výrobu energie z biomasy a pro odsíření průmyslových energetických zdrojů.

Cenu jste získali především díky výzkumu v oblasti obnovitelných energetických zdrojů. V čem je unikátní?
Vyvíjíme kotle na spalování slámy a technologie čištění kouřových plynů. Snažíme se je hned uvádět do praxe.

Je konkurence v této oblasti velká?
Nejzákladnějšími typy biomasy je dřevní hmota nebo sláma. Technologie na spalování slámy nabízí jen málo společností, takže jsme vycítili příležitost. Tyto aktivity nám přinesly velmi zajímavé zakázky.

Kdy jste postavili první kotel na biomasu?
Asi před čtyřmi lety. Je to docela zajímavá věc. Malá elektrárnička, zřejmě nejmenší svého druhu v České republice, která vytápí pavilony v zoologické zahradě v Olomouci. Instalovali jsme tam kotel na biomasu k parní turbíně.

Jací jsou vaši typičtí zákazníci v této oblasti?
Nejčastěji jsou to obce nebo teplárny. Vyvíjíme také menší kotle pro zemědělské farmy. Postavili jsme však i několik větších kotelen na biomasu, například v obci Planá u Mariánských Lázní.

Máte nějaké zákazníky i na jihu Moravy?
Ve Velkém Karlově na Znojemsku jsme postavili kotelnu, kde se spaluje sláma a zásobuje se z ní významná část obce teplem. Pro Teplárny Brno jsme instalovali kotel na biomasu, který vytápí část panelových domů na sídlišti v Bystrci.

Jak šetří taková technologie peněženky spotřebitelů?
Úspora je citelná. Gigajoule z biomasy vyjde přibližně na sto korun, kdežto z plynu je to až třikrát tolik. Technologie pro spalování biomasy je ale zase finančně náročnější.

Jaká tedy může být cena pro koncového zákazníka?
Za teplo z naší kotelny v Plané u Mariánských Lázní, kde spalujeme slámu a dřevní hmotu, platí domácnosti asi 400 korun za gigajoule.

K čemu slouží technologie pro čištění kouřových plynů?
Slouží ke snižování oxidů síry ve spalinách z velkých průmyslových zdrojů - například tepláren. Podařilo se nám získat půlmiliardovou zakázku na odsíření teplárenského provozu v Plzeňské energetice.

Máte ještě nějaké podobně velké zakázky?
Na přelomu roku jsme podepsali smlouvu na podobně velkou zakázku se společností ČEZ. Jedná se o vyvedení nezužitkovaného tepla z elektrárny v Dětmarovicích na vytápění domácností v Bohumíně.

Takže krize se vás nijak nedotýká?
Máme připraveno několik zajímavých projektů, na které se nám teď budou těžko shánět peníze. Podmínky pro získání úvěrů jsou totiž mnohem přísnější. Ze tří plánovaných projektů, kde potřebujeme spolufinancování banky, si možná dovolíme jeden.

Můžete říci jaký?
Uvažujeme o výstavbě vlastní solární elektrárny, do které zřejmě investujeme kolem tří set milionů korun. Byla by to naše prvotina. Banky ale požadují vyšší spoluúčast a pro nás je problém zajistit tolik peněz.

Současný ministr průmyslu a obchodu v dotační politice solární energii právě moc nepodporuje.
Myslím, že jakýkoli projekt, který nás zbavuje závislosti na dovozu strategických surovin, stojí za zvážení. Podobné projekty nelze hodnotit z hlediska okamžitého ekonomického efektu. Výhodou biomasy je, že ji dokážeme sami vypěstovat. A převážně se spaluje to, co by jinak skončilo jako nevyužitý odpad. Sluneční energiimáme sice zadarmo, ale zařízení pro její využití jsou poměrně drahá. Na rozdíl od výroby tepla z biomasy, kterou stát podporuje ve formě dotace na každou takovou investici, je elektřina z biomasy a solárních panelů dotována zvýšenou výkupní cenou.

Za jak dlouho myslíte, že by se vám taková investice vrátila?
Do sedmi let.

Co považujete za zásadní milník ve vývoji firmy?
Těžko říci. Rozvíjeli jsme se postupně. S kolegou Daliborem Králem patříme mezi obezřetnější investory. Každou změnu dlouho zvažujeme, než uděláme nějaké zásadní rozhodnutí.

Co je podle vás podmínkou úspěšného podnikání?
Vůle. Spíš jde o to, že to člověka musí bavit. Musí vám to přinášet něco více. Nejen chodit do práce, ale radovat se z jejích výsledků. Pro mě je velkým motivem to, že se podnik rozvíjí. Raduji se z úspěchů a drtí mě neúspěchy.

Těch ale moc není, když jste dokázal z nuly vybudovat podnik s miliardovými tržbami.
Je to mnohdy o štěstí. To, že najdete správné místo na trhu. Jste schopni nabízet něco, o co má zákazník zájem.

Jaká byla na trhu mezera v roce 1993?
Tehdy byly pro nás na trhu dobré podmínky. Řada teplovodních sítí byla zastaralá a ve velice špatném stavu. Počítalo se s jejich postupnou obnovou. Jak se uvolnil energetický trh, stouply ceny energií. Energetiky byly nuceny hledat úspory a modernizovat inženýrské sítě. Teplovodní potrubí. Rekonstruovali jsme systémy zásobování teplem v celých městech. Položili jsme stovky kilometrů potrubí, instalovali tisíce nových předávacích stanic pro odběratele.

Potrubí nejde obnovovat donekonečna.
Když množství zakázek v této oblasti začalo ubývat, rozhodli jsme se před pěti lety, že se budeme více orientovat na větší energetiku. ČEZ a řada teplárenských společností hledá úspory i jinde. Snižují energetickou náročnost zařízení pro výrobu tepla nebo elektřiny, investují do jejich obnovy. Nemáme nouzi o zakázky, ale o kvalitní pracovníky. Techniky. Většinou vysokoškolsky vzdělané energetiky. Potřebovali bychom jich více.

tenza

Společnost Tenza vznikla v roce 1993, v posledních třech letech se její obrat pohybuje okolo jedné miliardy korun.

Firma je významným dodavatelem v oblasti techniky pro energetiku a tepelné energie. Rekonstruuje elektrárny, teplárny, ale zatepluje i rodinné domy. Na trhu se stále více uplatňuje s vlastními technologiemi v oblasti obnovitelných zdrojů energie - instaluje kotle na biomasu a technologie na odsíření.

Generální ředitel Karel Sázavský se stal podnikatelem roku pro jižní Moravu za rok 2008.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řidiči brněnského DP protestovali proti chování vedení
Řidiči MHD v Brně chtějí přidat. Jděte jezdit do Vídně, řekl jim ředitel

Asi padesátka řidičů se ráno sešla před budovou dopravního podniku v Novobranské ulici v Brně. Za jejími okny totiž vedení už popáté jednalo se zástupci odborů...  celý článek

Aplikaci, kterou vymysleli Pavel Müller a Filip Maleňák (zleva), už využívá na...
Jejich aplikace zachraňuje životy v Česku. Brzy bude i v zahraničí

Zmáčknutím jednoho tlačítka v telefonu vytočí linku 155 a zároveň odešle nouzovou zprávu a lokalizuje, kde se volající nachází. Denně si přes aplikaci...  celý článek

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
V Brně prasklo potrubí, voda zaplavila silnici. Oprava se protahuje

K masivnímu úniku vody museli ve čtvrtek brzy ráno vyjíždět hasiči do centra Brna. V Kotlářské ulici prasklo potrubí. Vodovody a kanalizace pracují na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.