Souvislá ledová vrstva je přitom na většině přehrad. "Led má tloušťku od deseti do sedmnácti centimetrů," tvrdí Marek Viskot.
Souvislá ledová vrstva není už jen na několika přehradách, například ve Vranově nad Dyjí. "Je to tím, že jsou tam trochu jiné klimatické podmínky. Tato nádrž má navíc obrovskou plochu, která zamrzá mnohem hůře než menší přehrady," vysvětlil.
Při dlouhodobějších mrazech může přitom led zesílit až na čtvrt metru a v některých řekách vytvořit i více než třiceticentimetrovou vrstvu. "Máme v kraji vytipovaná místa, kde k těmto problémům v zimě dochází poměrně často," dodal.
Proti ledu pomůže kráčející bagr
Ledové bariéry vzdouvají například hladinu Oslavy u Oslavan, Rokytné u Moravského Krumlova, Svratky nedaleko Veverské Bítýšky a v Předklášteří.
"V těchto lokalitách pak nasazujeme techniku, která led rozbije," uvedl Marek Viskot. Takzvaný kráčející bagr však Povodí Moravy zatím nikde nepoužilo, protože teploty mají podle meteorologů v příštích dnech ještě klesat.
V řekách se v těchto dnech už však tvoří i takzvaný dnový led. I ten může být nebezpečný, zejména u jezů. "I proto stavidla jezů rozmrazujeme, aby se s nimi i v mrazech dalo manipulovat," podotkl Viskot.
