Byla první moderní brněnskou vilou. Tři propojené kvádry splývající s pisáreckým úbočím navrhl pro ředitele banky Union Eduarda Münze Ernst Wiesner. Teprve potom jeden z nejvýznamnějších brněnských architektů mezi válkami postavil třeba dnešní budovu Komerční banky na náměstí Svobody nebo sídlo Českého rozhlasu.
Historie vilyFunkcionalistická stavba vznikla v roce 1924 jako jedna z prvních vil na úpatí Pisárek pro perského honorárního konzula a ředitele banky Union Eduarda Münze. Navrhl ji Ernst Wiesner, který v následujících letech své architektonické představy zaznamenal i do brněnského krematoria, vily Stiassny či dnešní budovy Českého rozhlasu. Po roce 1948 byla cenná vila znárodněna. V 80. letech ji poznamenaly necitlivé opravy, které ji přeměnily na sídlo Zemědělských staveb. Radikální úpravy zabránily i tomu, aby byla stavba později prohlášena památkou. Nyní Münzovu vilu vlastní brněnský investor Igor Fait, mimo jiné i majitel dnešní repliky Zemanovy kavárny. |
Teď ale zbývají z Münzovy vily v Masarykově čtvrti jen obvodové zdi a budově, která přes svůj význam dodnes není památkově chráněná, podle investora dokonce hrozí kvůli špatné statice stržení. Zatímco někteří odborníci zdůrazňují nenahraditelné ztráty původnosti, majitelé stavby slibují, že vytvoří její přesnou kopii.
Vilu zdevastovaly opravy v 80. letech
"Koupil jsem Münzovu vilu, která už dávno nebyla Münzovou vilou. Právě tato rekonstrukce bude mít za úkol vrátit vilu skutečně do takové podoby, jakou Ernst Wiesner navrhl," vysvětlil Igor Fait, předseda představenstva společnosti Equity Investment, která vilu vlastní.
Naráží přitom na necitlivé opravy z 80. let, které vzácnou vilu zdevastovaly a přeměnily na kanceláře tehdejšího ředitelství Zemědělských staveb.
Při nynějších pracích už vila přišla o střechu a zbyla jen skořápka z části obvodových zdí. Někteří odborníci však nepovažují tak razantní kroky za rozumné.
Zásahy prý nebyly tak zásadní
"Hloupá stavební úprava vilu za komunismu poškodila. Já to tehdy podrobně pozoroval a protestoval. Zásahy ale zdaleka nebyly tak razantní, jak by se na první pohled zdálo. Asi pětaosmdesát procent původnosti zůstalo zachováno, což měl investor respektovat. Řeči o vytvoření repliky jsou jenom plané tlachy, které nemohou přinést žádnou pozitivní hodnotu," popsal architekt Jan Sapák, který se brněnskému funkcionalismu věnuje.
"Z hlediska autenticity domu je nyní ztracena původnost detailů, materiálů či pracovních postupů. Vila je přitom jistě architektonickým významem srovnatelná s o pět let mladší vilou Tugendhat," dodal Karel Doležel z brněnského Národního památkového ústavu.
Hrozí i stržení zbytků budovy
Investor přitom začíná mluvit o tom, že vilu možná bude třeba strhnout. "Při rekonstrukci jsme počítali s tím, že rozebereme třetí podlaží a střechu. Když jsme ale začali pracovat, část zbylého zdiva se zvlnila a objevily se i praskliny. Následné sondy zjistily, že vile chybí část základů," konstatoval Milan Boček, který pro investora vykonává stavební dozor.
Münzova vila se mění |
O případných dalších opatřeních podle něj do několika dnů rozhodne nový posudek statika, který nařídil po pátečních jednáních udělat stavební úřad.
Cenné objekty nemají památkovou ochranu
Na rozdíl od slavné brněnské památky UNESCO, která byla pečlivě opravena s důrazem na původnost, ale vila Münz památkově chráněna není a památkáři nad podobou stavby nemají kontrolu. "Stavebník má stejná práva jako kdokoliv jiný při úpravách svého majetku," vysvětlil Doležel.
"Stavební povolení bylo vydáno samozřejmě až poté, co stavebník doložil souhlasné stanovisko odboru památkové péče brněnského magistrátu. Z našeho pohledu je tedy vše v pořádku," konstatoval mluvčí Brna-středu Roman Burián. Pracovníci odboru památkové péče ústy mluvčí magistrátu Soni Haluzové vzkázali, že se vyjádří až za několik dnů.
Cenných funkcionalistických vil, které postrádají památkovou ochranu, a zachování jejich rázu tak závisí jen na jejich majitelích, je přitom v Brně řada. "Jde například o Tomešovu vilu od architekta Oskara Pořísky, Poláškovu vilu od Josefa Poláška či Steinův rodinný dům a rodinný dům Hermíny Weiglové opět od Wiesnera," vyjmenoval Doležel.
