Masarykovo muzeum v Hodoníně navíc získalo za svoji velkomoravskou expozici v Mikulčicích hlavní cenu Gloria musaealis. Dlouhodobá výstava krkolomně nazvaná Velkomoravské Mikulčice - Druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu se tak stala nejlepší výstavou tuzemských muzeí za poslední rok.
A vítězství Hodonína není ledajaké. Mikulčická výstava zvítězila v soutěži čtyřiadvaceti tuzemských konkurentů.
"Je to prestižní ocenění a pro každého velká pocta," míní ředitelka hodonínského muzea Irena Chovančíková.
Čím je podle vás oceněná expozice přitažlivá nejen pro odborníky ale i pro laické publikum?
Je velmi působivá esteticky a přitom odborně kvalitní. Měli jsme při tvorbě expozice štěstí na osobu autora souborného díla Jana Konečného, který povýšil prezentaci odkrytých negativů základů I. a II. kostela takovým způsobem, aby si návštěvník uvědomil, že se skutečně v kostele nachází. Dodal jí sváteční a zároveň tajemnou atmosféru. Použil ušlechtilé materiály i světelnou, zvukovou a projekční techniku.
Liší se tato výstava nějak od podobně tematizovaných expozic po republice?
V expozici jde o neobvyklou instalaci kopií vzácných předmětů jako honosných šperků (gombíků, náušnic, prstenů) i velmožských ostruh. Je možné zde vidět v kopiích i ukázky rukopisných textů psaných hlaholicí. Podařilo se zde skloubit poznání se silným emotivním zážitkem, což návštěvníci oceňují.
Kdy byla otevřena a kolik ji už vidělo lidí?
Výstava byla otevřena loni 1. dubna. Srovnáme-li počty návštěvníků památníku v roce 2007 a 2008, zřejmě bude právě nová expozice ve II. pavilonu důvodem, proč se zvedla návštěvnost z necelých 12 000 osob na 17 500. Zájem je stále a máme zatím o 1 000 návštěvníků více než loni touto dobou.
V čem je lokalita Mikulčic ojedinělá a unikátní?
Lokalita v sobě jedinečným způsobem spojuje velkou historii s úžasnou přírodou. Vysoká koncentrace nálezů zbytků sakrálních staveb na ploše deseti hektarů, bohatých hrobů a tří mostů svědčí o velkém mocenském a kulturním významu tohoto sídliště v době, kdy bylo plné života. Lokalita je svědkem počátků naší státnosti a počátků křesťanství u nás, je společným průsečíkem dávných dějin Čechů a Slováků, ale i východních a jižních Slovanů. Ostatně nominace této lokality na zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je československá a srdečný vztah u nás žijících Bulharů k Mikulčicím také není náhodný.
Nejvyšším oceněním v každé kategorii je Cena Gloria musaealis, která se skládá z trofeje, diplomu a finančního ocenění (sedmdesát tisíc korun). Jak s těmi penězi naložíte?
Je to finanční ocenění za expozici v Mikulčicích, takže ta částka bude použita opět pro Mikulčice, přesněji řečeno na propagaci zdejšího slovanského hradiště.
Která velká muzea a jaké jejich projekty jste nechali za sebou?
Na druhém místě se umístilo Uměleckoprůmyslové muzeum Praze se skutečně velmi kvalitní výstavou Biedermeier: Umění a kultura v českých zemích 1814 - 1848, na třetím Alšova jihočeská galerie s projektem Gotické umění. Malířství a sochařství 13 - 16. století.
Chystáte na léto nějaký špek?
V létě očekáváme především výsledek nominace na zápis Mikulčic do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Pro návštěvníky mikulčického areálu jistě budou atraktivní Velkomoravské dny pořádané s Centrem experimentální archeologie a živé historie, bohatě navštívené jsou cyrilometodějské poutě, které však nepořádáme my. Pro Hodonín bude jistě zajímavá výstava našeho archeologického oddělení s Vodovody a kanalizacemi ze záchranných archeologických výzkumů provedených na jejich stavbách na Hodonínsku. Atraktivní může být i výstava těšínských krojových šperků.
