"Reklamu na ulici potřebuji, protože náš obchod je schovaný v pasáži," říká podnikatel Stanislav Sýkora, jehož hodinářství Sarah sídlí v přízemí pasáže Rozkvět.
Zatím má smlouvu za starou cenu uzavřenou do srpna. Stojan vynáší ven jenom pět dní v týdnu a dosud za něj platil devět tisíc korun ročně.
"Když na to budu mít, tak stojan na chodník zase postavím bez ohledu na poplatky. Ale v době krize, kdy máme zákazníků méně, musím obracet každou korunu," povzdechl si Sýkora.
Áčkovné, v úřednické mluvě zábor veřejného prostranství reklamním zařízením, dříve stálo podnikatele v srdci města třicet korun na den, teď šedesát.
Hospodští za zahrádky dvojnásobek platit nebudou
Podobně jako zvýšení poplatku za pronájem chodníků provozovatelům restauračních zahrádek schválilo nové sazby vedení městské části Brno-střed ještě v době, kdy se firmám dařilo a ekonomika rostla.
Snížení zahrádkovného už si hospodští pomocí petice na radních úspěšně vymohli. Nyní má této změně požehnat ještě magistrát. "Nová vyhláška zřejmě od května platit nebude, takže jsme provozovatelům restauračních zahrádek slíbili, že jim budeme dávat slevy z nových cen pronájmů," řekl starosta čtvrti Libor Šťástka.
O áčkovném se zatím na radnici nehlasovalo. A podnikatelé se zlobí, že to je další rána pro jejich byznys.
"Do konce března máme pronájem místa pro stojan předplacený, ale za těchto podmínek už ho neprodloužíme. Jsme zavedený podnik, takže nám to nijak neublíží," míní Dan Jílek, šéf provozu kavárny Spolek, která by platila o deset tisíc korun více.
Nejčastěji áčka používají hospodští, kteří na nich inzerují nabídku poledních meníček. Restaurace s výlohou do ulice mají výhodu v tom, že mohou jako reklamní plochu použít prosklená průčelí. Ty, co jsou schované ve dvoře nebo v suterénu, většinou reklamu na ulici potřebují.
Zkoušel finty, a dostal pokutu
Někteří podnikatelé se snaží poplatkům vyhnout. "Deset tisíc korun ročně za jednu malou ceduli je hodně," tvrdí majitel restaurace v centru Brna, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Podobně jako několik dalších hospodských v okolí se vyhýbá placení poplatku tak, že áčko inzerující nabídku poledního menu opírá o zeď domu. "Je na soukromém pozemku, takže za něj nemusíme platit," dodává.
Deset tisíc korun od něj ale město nakonec stejně vybralo - na pokutě. Když se dům, ve kterém podnik sídlí, opravoval, logo restaurace nebylo pod lešením vidět. "Personál stojan bez mého vědomí postavil na chodník, a už to bylo," vysvětluje.
Reklamu potřebují, platit musí dál
Pokud reklamní stojan zabírá větší plochu než metr čtvereční, bere si za něj město 25 tisíc korun ročně. Výše tohoto poplatku se od loňského roku nijak neměnila.
Tuto sumu platí například majitel restaurace Piazza, která je umístěna v nejvyšším patře obchodního domu Omega na náměstí Svobody.
"Venkovní reklamní stojan si musíme platit, ať to stojí, co to stojí. Večer bychom v restauraci neměli žádné lidi," odpovídá majitel restaurace Tomáš Oborný.
