Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za zdražování hromadné dopravy dříve mohla válka i výše příjmu občanů

  6:51aktualizováno  6:51
Od 1. dubna stojí nejvyužívanější lístek městské hromadné dopravy v Brně dvaadvacet korun. Za cenu hodinové jízdenky si člověk v restauraci může koupit třeba minerálku nebo kávu. Když ale v roce 1869 začaly Brno brázdit první tramvaje, byly lístky drahá záležitost.

Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Jízdenka stála patnáct krejcarů. Za ty peníze si Brňan mohl zajít i na oběd ve dvou.

Ceny dříve

jízdenky dospělých


1869 : 15 krejcarů

1900 : 10/20 haléřů (do osmi stanic/delší či s přestupem)
1908 : 14/20 haléřů (všední dny/neděle), 6 haléřů (pro dělníky)
1920 : 80/120 haléřů (do dvou pásem/ nad dvě pásma + neděle)
1967: 1 koruna (jedna jízda)
1991: 4 koruny (jedna jízda)
1995: 6 korun (na 60 minut)
1996: 8 korun (na 60 minut)
1998: 12 korun (na 60 minut)
2000: 15 korun (na 60 minut)

"Dospělí tenkrát zaplatili patnáct krejcarů, děti do deseti let sedm a půl krejcaru a děti nošené na rukou jezdily zdarma. Na tehdejší dobu to bylo poměrně hodně. Denní mzda průvodčího při třináctihodinové službě byla jeden zlatý," přiblížil Vít Prýgl z tarifního odboru brněnského dopravního podniku, jak městští radní stanovili před sto čtyřiceti lety ceny prvních jízdenek na tramvaj.

"Kočí a pacholci měli ještě méně a mzdy ostatních pracujících byly zřejmě podobné. Za denní mzdu si tak mohli koupit necelých sedm lístků," dodal. 

Ve středu si Brňané poprvé koupili lístek na hodinu jízdy za dvaadvacet korun. Radní města Brna schválili totiž po šestnácti měsících další zdražení.

Nová jízdenka brněnské hromadné dopravy za zvýšenou cenu.Podle primátora Romana Onderky loňské zvýšení cen pokrylo z velké části pouze zvýšení daně. A město potřebuje další peníze na stoupající ceny energií a lidské práce zaměstnanců brněnského dopravního podniku.

Ke zdražování mělo město v historii hromadné dopravy v Brně různé důvody. V roce 1917 za zvýšení cen mohly potíže vyvolané první světovou válkou. To už od roku 1892 platila nová měna a zlaté vystřídaly koruny. Dělnické jízdenky zdražily o jeden haléř na deset a nedělní jízdenka o čtyři haléře na čtyřiadvacet haléřů. K novému zdražení došlo ani ne rok poté. Dělnická nově stála dvanáct a nedělní pak osmadvacet haléřů.

Jízdenka brněnské MHD  z roku 1959

Dnes se ceny jízdenek liší podle toho, jestli cestuje student, důchodce nebo dospělý. Nebylo tomu tam ale vždy. V období první republiky se cena měsíční předplatní jízdenky odvíjela od výše příjmů.

"Ve dvacátých letech byla tramvajová síť v Brně prodloužená a přibylo tak devět tarifních linek. V roce 1926 se proto změnil tarif. Měsíčník stál člověka s celoročním příjmem do patnácti tisíc třicet korun. O deset korun víc si připlatil ten, kdo vydělával do čtyřiadvaceti tisíc. Kdo neukázal potvrzení o příjmu, zaplatil šedesát korun," vypočetl Prýgl.

Ceny dnes

jednorázové jízdenky
čas / základní / zlevněná
10 minut, 2 zóny / 14 / 7
15 minut, 2 zóny / 18 / 9
60 minut, 2 zóny / 22 / 11
90 minut, 3 zóny / 24 / 12
90 minut, 4 zóny / 30 / 15
120 min., 5 zón / 37 / 18
120 min., 6 zón / 43 / 21
150 min., 7 zón / 49 / 24
150 min., 8 zón / 55 / 27
180 min., 9 zón / 62 / 31
180 min., 10 zón / 68 / 34

V roce 1967 rozdělení podle výšky příjmů dopravní podnik zrušil. Lístek stál korunu a měsíčník pro všechny šestapadesát korun. To platilo až do devadesátých let. Když tedy průměrný Brňan v roce 1973 vydělal 2 161 korun, za měsíčník dal 2,6 procenta své mzdy. V roce 2009 stojí průkazka na městkou dopravu v Brně 3,3 procenta z průměrného příjmu.

Od výpravčích k děrovačům V roce 1869 měla ještě každá tramvaj průvodčího, který lístky prodával přímo v tramvaji. "Až v roce 1961 byl na linkách 1 a 6 zaveden samoobslužný provoz. Lidé házeli šedesát haléřů do kasičky. Později jim i řidič začal vydávat lístky," doplnil.

V roce 1974 definitivně zmizeli průvodčí z brněnských trolejbusů a tramvají a ve všech vozech se objevily pákové automaty na jízdenky. Zadními dveřmi mohl nastoupit pouze ten, kdo měl předplatní jízdenku, postupně narůstal význam revizorů.

Velká změna přišla v roce 1977. Lidé si mohli nově koupit jízdenky v obchodech či restauracích. V tramvajích se objevily "děrovací" označovače. Na jízdenku s dvanácti čísly prorazil pět děr. Cestujícím se nový typ jízdenek líbil natolik, že na přelomu roku vykoupili všechny jízdenky v celém Brně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Grebeníček před posledním rozloučením s komunistickým europoslancem...
Do Sněmovny se dostal i komunista Grebeníček. Poslancem je už 23 let

Také letos poslali voliči do Poslanecké sněmovny bývalého předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka. Ten je poslancem se čtyřletou přestávkou od roku 1990....  celý článek

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
Prasklé potrubí stále omezuje provoz v Brně, nový asfalt položí v úterý

Následky prasklého vodovodního potrubí budou Brňané pociťovat ještě několik dní. V ulici Kotlářské, kterou se v pátek brzy ráno proudem valila voda, v sobotu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.