Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Zabavené děti se soudí po šestatřiceti letech

  • 2
Už šestatřicet let uplynulo od chvíle, kdy totalitní soudy odebraly "problémovým" manželům Kořínkovým čtyři děti. Rodiče Jiřina a Karel, kteří již dnes nežijí, údajně nebyli způsobilí je vychovávat. Členy rodiny poté měl režim provokovat a vláčet psychiatrickými léčebnami.

Od roku 1992, kdy soudy rozhodly, že na verdikt neměl systém právo, se v případu prakticky nic nezměnilo. V pátek se u Krajského soudu v Brně ukázalo, že chybí klíčové důkazy o politickém pozadí případu a jednání bylo odročeno.

Sourozenci, kteří museli odejít od rodičů, po státu požadují přes 13 milionů korun. Státní zástupkyně Miluše Pospíšilová řekla, že chápe nárok rodiny na odškodné, jeho výši však chtěla nechat na soudu.

"Začínáme prakticky od píky. Chci do toho vnést světlo, je to nesmírně ostudný případ," řekl při jednání soudce Michal Ryška. Dodal, že soud se nyní zabývá pouze žalobou kvůli útokům režimu na čest rodiny. "Neřešíme tu rozdělení rodiny, jen útoky na čest jejích členů," podotkl Ryška.

Nepohodlná rodina? Není to jednoznačné

Manželé Kořínkovi byli podle zástupce rodiny Vladislava Petrů pro komunistický režim od počátku problémoví. "Byli to adventisté, kvůli své víře měli často problémy," řekl u soudu Petrů.

Adventisté

- příslušníci novodobé protestantské církve, věřící na základě biblických proroctví v nový (druhý) příchod Ježíše Krista. Sekta vznikla v 1. polovině 19. století v USA. Bibli pojímají doslovně, křtí až v dospělosti, dodržují přísně pravidla střídmého života. Místo neděle světí sobotu.

Zdroj: www.vseved.cz

Podle internetových stránek Jana Šinágla, věnovaných politicky perzekvovaným lidem, byli Kořínkovi terčem také kvůli členství v Junáku. V roce 1967 soudy zbavily Kořínkovy způsobilosti jednat se státní správou. "Údajně to bylo proto, že s jejich dětmi byly ve škole neustálé problémy. Rodiče byli předvoláváni do škol a na úřady, ale ignorovali to," doložil včera soudce Ryška.

Kořínkovi měli také neustále provokovat nejrůznější instituce telefony a dopisy. Na to soud v roce 1973 nařídil odebrání dětí. Rozhodl o ústavní výchově synů Hanuše, Aleše a Marka. Dcera Renáta byla svěřena do péče tetě do Sokolova, Ivě Koškové. "Iva Košková prý předtím Kořínkovy v Prostějově navštívila a poté hovořila o špatných podmínkách, v nichž děti žijí. Dcera Renáta s ní dokonce chtěla zůstat sama," četl ze soudního spisu Ryška. Rodiče poté strávili několik let v psychiatrických léčebnách.

Zástupce rodiny je přesvědčen, že kroky bývalého režimu byly politicky motivované. "Byli to přední chartisté," hájil dnes již zesnulé manžele Petrů.

Soudce ale ve spisu nenašel nic, co by o tom svědčilo. "Nejsou v seznamech chartistů. A navíc se za ně Charta ani Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných nikdy nepostavil," reagoval soudce. Zástupce sourozenců Kořínkových ale tvrdí, že má důkazy – dopisy, kterými se jejich rodiče do Charty 77 přihlašovali.

Soudce mu uložil důkazy dodat a proto odročil jednání na 7.srpna.