„Ohrožuje to až dvě třetiny ze stávajících zhruba 250 hektarů zahrádkářských kolonií, které ve městě eviduje Český zahrádkářský svaz. A to nepočítám zahrádky soukromé,“ říká předsedkyně svazu brněnských zahrádkářů Helena Vařejková.
Zahrádkáři už dříve poslali městu šestnáct připomínek k návrhu územního plánu, pod které se podepsalo 9 500 lidí. V úterý se vydali i na městské zastupitelstvo.
„Přišel jsem vás vyzvat, abyste podpořili zahrádkářské prosby o jednání. Stejnou ochranu si zaslouží ti, kteří chtějí parkovat, stejně jako ti, kteří pěstují petržel,“ pronesl k zastupitelům tajemník základní organizace zahrádkářů na Kraví hoře Jiří Kohoutek.
Právě odtud se ozývají největší protesty, další pak ze Žlutého kopce nebo z oblasti v okolí Vodovy a Purkyňovy ulice v Králově Poli.
„Jsme nezanedbatelná skupina Brňanů, která zahrnuje 4 600 členů, což i s rodinnými příslušníky prezentuje zhruba 15 až 18 tisíc lidí. Po léta pečujeme o zahrádky a tím i o zeleň ve městě, ale to nový územní plán nechce respektovat. Místo toho chce zbourat ploty, plochy zahrádek zlikvidovat a postavit na nich domy, udělat z nich parky nebo přes ně vést komunikaci,“ zlobí se Vařejková.
Podle ní jde město samo proti sobě. „Navrhovali jsme, aby zahrádky v nějakém omezeném množství zůstaly a staly se rovnocennou součástí zeleně vedle parků, ale zatím jsme neuspěli. Jsme ale ochotní jednat,“ podotýká.
Udržujeme stabilizovanou zeleň, říkají zahrádkáři
I Kohoutek doufá, že se s městem v případě územního plánu zahrádkáři dohodnou.
„Měli bychom si říct, že veřejná zeleň má více typů, do které patří i komunitní zahrady. Například na Kraví hoře zahrádkáři fungují už od roku 1934. Je to dlouhodobě stabilizovaná zeleň, kde vedle sebe žije řada různých druhů živočichů a rostlin, často chráněných. Tak proč to měnit,“ argumentuje Kohoutek.
Zahrádkáře podpořilo v otevřeném dopise i 31 brněnských akademiků. „Nový územní plán upřednostňuje bytovou výstavbu a ohrožuje zahrádky, které významně omezují nepříznivý dopad klimatických změn,“ uvedla na zastupitelstvu iniciátorka dopisu Naďa Johanisová, environmentalistka z Masarykovy univerzity.
Město chce utlumit vášně a na podzim slíbilo jednání. „Zahrádkářům chceme například nabídnout nové plochy, nejspíš na okraji města, navíc chceme rozšířit veřejné plochy zeleně,“ oznamuje náměstek brněnské primátorky pro životní prostředí a územní rozvoj Petr Hladík (KDU-ČSL).
Třeba na Žlutém kopci je ale podle něj situace složitá, protože tam jsou stavební pozemky už od roku 1994, a ty ze zákona nelze přeměnit na zeleň.
„Plán je ale něco jiného než skutečnost. Teď jsou tam zahrádky a nikdo je nebourá. Mohou tam být ještě řadu let,“ sděluje Hladík.
Levná plocha v centru města
„Zástavba se týká pouze jedné části kopce. Místo, kde jsou dnes zahrádky, chceme proměnit ve velký park. Navíc všechny zahrádkářské lokality na Brně-střed nejsou stabilizované zelené plochy, Žlutý a Červený kopec jsou vyčleněné na bydlení a Kraví hora je park již nyní,“ popisuje člen rady Brna-střed pro územní plánování a městský zastupitel Petr Bořecký (ANO).
„Chápu, že se to někomu nelíbí, když má za 5,70 koruny k pronájmu metr plochy v centru města. Navíc jde o uzavřenou skupinu lidí, ale co ti ostatní, kteří zahrádky nemají,“ upozorňuje.
Zahrádkáři argument o uzavřené skupině neberou. „Nikdy nic není pro všechny. Parkování využívají ti, kdo mají auta, hřiště zase ti, kdo sportují,“ namítá Kohoutek.
Zmiňuje i hledisko ekonomické. „Přeměna zahrádek na park bude město něco stát, stejně jako údržba. My o zahrádky pečujeme na vlastní náklady a ještě městu platíme nájem,“ říká.
Úspěch v jednání spatřuje v setkání s odborníky z Kanceláře architekta města a odboru územního plánování a rozvoje. „Nechceme se stát další Vodou z Tetčic. Doufáme, že jednání dopadnou dobře,“ doplňuje Kohoutek.
Proti chystanému územnímu plánu protestoval i alegorický průvod:
