Úředníci z Kanceláře strategie města Brna znovu oprášili myšlenku, která se v jejich hlavách zrodila před dvěma lety. V té době se na magistrát stále častěji obraceli zástupci zahraničních firem, pro jejichž zaměstnance z různých koutů světa se Brno načas stalo přechodným bydlištěm. Potřebovali něco, díky čemu by se v cizím městě snáze zorientovali. Tehdy přišlo město s myšlenkou Mezinárodního domu.
"Měl by fungovat jako centrum služeb pro cizince. V prvé řadě by vznikl web s praktickými informacemi o lékařské péči, cizinecké policii, o tom, jak a kde se dobře najíst nebo vyřídit potřebné doklady, informace o kulturních akcích," řekla vedoucí kanceláře strategie města Marie Zezůlková.
Zatím však zůstalo jen u myšlenky. Dosud nedostala takovou prioritu, aby na ni vedení města při sestavování rozpočtu vyčlenilo potřebné peníze.
Jde o to, cizince ve městě udržet, nejen přitáhnout
Kvůli krizi začala být podpora cizinců znovu aktuální. "Zahraniční investoři teď pod tlakem hospodářské krize musí snižovat náklady a začínají uvažovat o odchodu. Město vložilo hodně úsilí do toho, aby je sem přitáhlo, ale ne do toho, aby je tu také udrželo. Dřív se o to nemusel nikdo starat," poznamenal Richard Lank, který v Brně pracuje jako finanční analytik pro nadnárodní logistickou firmu.
Pokud chce být Brno domovem elity, jak se píše ve strategii města, mělo by pro to i něco dělat. "Zatím si nikdo nedal tu práci, aby zjistil, jaké služby by měl Mezinárodní dům vlastně cizincům poskytovat. Nemusí se kvůli tomu nutně zakládat další úřad. Stačí, když na to město najde v rozpočtu peníze," řekl majitel poradenské firmy First Innovation Park Vlastimil Veselý.
Potřeby cizinců, o kterých mluví, se ale hodně liší od potřeb národostních menšin a nekvalifikovaných přistěhovalců. Na blogu www.brnopolis.eu, který provozuje stejnojmenné sdružení, je na toto téma množství rozhovorů s cizinci, kteří v Brně pracují.
Poradenská linka nebo mezinárodně uznávané školy
Na středečním setkání Opencoffee, které jednou za čas pořádá Brnopolis, mohli úředníci z magistrátu od zaměstnanců zahraničních firem nabrat inspiraci.
"Když jsem se přistěhoval do Brna, měl jsem mnoho otázek. Jak založit firmu, jak se naučit jazyk, jak najít místo k bydlení a mnoho dalších. Přirozeně jsem taky chtěl najít další lidi, co mluvili anglicky jako nové přátele a to nebylo jednoduché," řekl Anličan Joe Atkinson, který v Brně žije téměř dvacet let. Když nepřišla pomoc odjinud, začal sám před rokem provozovat web pro expaty www.brnoexpats.cz.
Magistrát by podle jeho názoru mohl třeba vytvořit telefonní linku s operátory, kteří by cizincům radili na dálku, bez nutnosti navštěvovat nějaké kontaktní místo v centru.
Dnes už bývalý ředitel Centra zahraničních studií Masarykovy univerzity Don Sparling, který v Brně vybudoval centrum anglistiky, si myslí, že by město mělo zapracovat na své image. "Místní jsou skeptičtí k tomu, že se tu může dít něco zajímavého. Brno přitom vždy bylo velmi otevřené město, které se dynamicky rozvíjelo v době průmyslové revoluce v devatenáctém století i ve třicátých letech minulého století, kdy se stalo mekkou české moderní architektury," popsal Sparling. Myslí si, že město by se mělo v očích cizinců lépe prezentovat.
A nejen to. "Mělo by vyřešit třeba problém s nedostatkem anglických středních škol, které by učily podle mezinárodně uznávaných osnov. Pro rodiny expatů, kteří sem přijedou jenom na přechodnou dobu, je to dost důležité," dodal Sparling.
Slabým místem je letiště, chlouba města
Magistrát nedávno udělal průzkum mezi zástupci zahraničních firem na téma, v čem je Brno málo atraktivní pro investory, a dospěl k překvapivým výsledkům. "Největším problémem je totiž podle nich dopravní dostupnost, na které si město i kraj zakládá. Máme přece letiště, dálnice, hromadnou dopravu …," uvedla Zezůlková.
Dostupnost je podle ní ale jen zdánlivá. "Dvě třetiny zaměstnanců firem, které do Brna umístily své zákaznické centrum, cestují často po světě. Protože nemáme pravidelné letecké linky do Vídně, odkud je spojení na jiné kontinenty, musí jejich zaměstnavatel dopravu složitě řešit," dodala.
A Sparling jí přizvukuje. "Byznysmeni si často říkají, co to je za město, které nemá funkční letiště."
Druhým nejbolavějším místem je z hlediska investorů legislativa. Vadí jim třeba vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění nebo účetní standardy. "V minulých dnech jsme tu měli dvě přední americké poradenské firmy, které se rozhodovaly, jestli v Brně založí pobočku. Nakonec se ale rozhodly pro Polsko a Lotyšsko, kde jsou odvody na pojistném za zaměstnance mnohem nižší," poznamenala Zezůlková.
Podle Lanka je samotná legislativa pro cizince moc komplikovaná. "V Holandsku může cizí firma vést účetnictví podle mezinárodních standardů. Když přijde sem, musí vést dvojí výkaznictví, jednak podle platné české legislativy, jednak podle mezinárodních standardů. Investor tak musí vynaložit drahé peníze za konzultanty, které by jinak mohl vložit do rozvoje svého podnikání," řekl Lank.
Za zjednodušení zákonů může podle něj město nebo kraj lobbovat u vlády a v parlamentu, v případě letiště může snad využít svých kontaktů.
